Guatemalský návrh na legalizaci drog má kladnou odezvu v regionu
Jan MiesslerV kolumbijské Cartageně dnes začíná dvoudenní Summit Amerik, jehož tématem má být i revize dosavadního pojetí Války proti drogám řízené z USA. Úplně nový přístup nejaktivněji prosazuje nový guatemalský prezident. Otázkou zůstává s jakou motivací.
Když čerstvě nastoupivší guatemalský prezident a jinak generál ve výslužbě Otto Pérez Molina v kampani sliboval, že kriminalitou zmítané středoamerické republice bude vládnout „železnou pěstí“, jen málokdo mohl očekávat, že jedním z jeho prvních povolebních nápadů bude tažení za legalizaci drog. A když pak na březnovém setkání s ostatními středoamerickými lídry ve starobylém guatemalském městě Antigua svojí vizi oficiálně představil, došlo k dalšímu překvapení: nikdo z přítomných v zásadě nebyl proti. I když na druhou stranu, řada Molinových středoamerických kolegů raději do Antiguy nedorazila.
„Bylo to úspěšné tak, jak jsme doufali, úspěšné v tom, že jsme se zbavili tabu, které předtím regionálním lídrům bránilo jednat o záležitosti, o které se dosud nedalo otevřeně hovořit,“ řekl Molina po setkání s tím, že legalizace drog by se měla stát jedním z hlavních bodů programu Summitu Amerik v kolumbijské Cartageně. Ten je plánován jako dvoudenní a začíná 14. dubna, právě dnes.
Střední Ameriku dlouhodobě sužuje s drogami spojení násilí. V Guatemale, která na cestě narkotik z Kolumbije do Spojených států figuruje jako překladiště, si pašeráci oblíbili zejména odlehlé oblasti při severní hranici s Mexikem — a to natolik, že cestovat zde je zejména pro zahraniční cesovatele životu nebezpečné. Na drogách je závislých také mnoho chudších obyvatel Guatemaly.
Uvidíme po volbách....pomyslel jsem si.
Do závěrů summitu se zmínka o problematice drog nedostala kvůli skeptickému postoji Spojených států. Barack Obama sice vyjádřil pro guatemalskou pozici pochopení, uvedl ale, že by dekriminalizace drog problém nevyřešila.
Summit celkově pak skončil v podstatě krachem. Latinoamerickým státům se nepodařilo přesvědčit USA ke změně protikubánské politiky, a ani k tomu, aby Kubánce pustili alespoň na příští summit. Čelní představitelé Ekvádoru, Nikaraguy a Venezuely do Cartageny vůbec nedorazili, argentinská prezidentka zase odjela předčasně kvůli washingtonské neochotě podpořit nárok její země na Falklandy/Malvíny. A protože závěrečná deklarace Summitu Amerik musí být schválena jednomyslně, nevznikla tentokrát žádná, byť sebevíc obecná.
Tušený neúspěch schůzky navíc po celý víkend podbarvovaly zprávy o aféře s agenty washingtonské Secret Service, kteří do svého hotelu propašovali velké množství piva, tequily a místních prostitutek.
Cosi se ale dojednat přeci jen podařilo. Obama a kolumbijský prezident Santos v neděli podepsali bilaterální dohodu o prohloubení volného obchodu mezi oběma zeměmi. Kolumbijci teď mají navíc (a na rozdíl od ostatních Latinoameričanů) dostávat víza do USA s platností na 10 let.