Městské divadlo v Brně bude místem, kde se veřejnost naposledy rozloučí s politologem, psychologem, politikem a blízkým spolupracovníkem Deníku Referendum Jaroslavem Šabatou. Šabata podlehl minulý čtvrtek těžké nemoci. Zemřel ve věku čtyřiaosmdesáti let. Pietní akt začne v jedenáct hodin dopoledne.

Už v pátek v 10:45 proběhne za Jaroslava Šabatu zádušní mše v kostele Nanebevzetí Panny Marie (u jezuitů) naproti domu, v němž Šabata bydlel, sloužená jeho synovcem Zdeňkem Kopřivou. Taktéž v sobotu se po pietním rozloučení a následném posezení uskuteční tamtéž od 17 hodin další zádušní mše, opět sloužená Kopřivou, ovšem koncelebrovaná Václavem Malým.

Jaroslav Šabata narozený 2. listopadu 1927 patřil mezi naše největší politické myslitele. Nebyl ovšem pouze teoretikem politiky, nýbrž také jedním z jejích aktérů. Osobně se výrazně zapojil do politického dění v průběhu Pražského jara a po srpnu 1968 zosobňoval hlavní politickou alternativu Gustava Husáka.

„Jeho mimořádnou úlohu v roce 1968 a zejména po příchodu sovětských vojsk jistě zhodnotí budoucí historici. Leccos se ví o Šabatově roli v organizaci velkolepého, ale bohužel obětovaného Vysočanského sjezdu. Známo je také jeho principiální vystoupení ve Španělském sále Pražského hradu, v němž 31. srpna 1968 jako jediný tváří v tvář Dubčekovu vedení KSČ rezolutně odmítl moskevskou kapitulaci,“ napsal ve své vzpomínce v Deníku Referendum jeho šéfredaktor Jakub Patočka.

Šabata se politické práci věnoval od té doby nepřetržitě. Navzdory tomu, že se kvůli svým aktivitám ocitl na začátku 70. let minulého století se všemi svými dětmi ve vězení, nenechal se zlomit a patřil k prvním signatářům Charty 77. Stál taktéž u zrodu Pražské výzvy v roce 1985, která poprvé formulovala realistickou vizi znovusjednocení Německa v sociální, mírové a demokratické Evropě, a prolomila cestu k jednotě východoevropských hnutí za lidská práva a západních mírových iniciativ.

Byl rovněž hlavním autorem programu Demokracii pro všechny, kterým se ustavilo v roce 1988 Hnutí za občanskou svobodu jako politická opozice vůči komunistickému režimu. Po listopadu 1989 se spolupodílel na formování Občanského fóra, v Pithartově vládě byl pak jmenován ministrem bez portfeje. „Po volbách v červnu 1990 jsem ho navrhl předsednictvu České národní rady za člena české vlády jako muže sice bez resortu, ale s odpovědností za ty nejtěžší agendy: za styk s federální vládou a hlavně se slovenskou politickou reprezentací,“ napsal ve své vzpomínce pro Lidové noviny Petr Pithart.

Na sklonku roku 1996 Šabata vstoupil do ČSSD. A ihned tu inicioval programaticko-strategickou diskusi nad jejím směřováním, kterou otevřel jeho pronikavý text Odkud přichází a kam jde sociální demokracie z téhož roku. Šabata text psal po sněmovních volbách v roce 1996, které posunuly mocenské těžiště směrem ke středu, ba podle něj v jistém smyslu doleva, neboť druhá Klausova vláda nemohla fungovat bez tolerance ČSSD.

„Sociální demokracie, která by se zřekla boje za skutečnou alternativu konfrontační pravicové politiky, odpovídající zájmům nové rádobypanské vrstvy, a která by nebojovala za nový typ soužití a která by si namlouvala, že pravicová vláda a opravdu demokratická opozice mají tentýž cíl, by přišla o svou identitu," zdůraznil tehdy Šabata v předmluvě knižního vydání diskusních příspěvků o možnostech a limitech sociálnědemokratické politiky.

O kultivaci levicového myšlení pak Šabata usiloval kontinuálně až do své smrti. „Urychlovat tříbení duchů i ve svém vlastním prostředí je pro sociální demokracii příkazem, nechce-li zplanět, chce-li naplnit svoje určení, chce-li představovat pevný politický i mravní fundament vlády, která nebude vůči korupční síle kapitálu povolná, chce-li vykřesat vládní koalici s jiskrou potřebnou k takovému obratu," tvrdil Jaroslav Šabata.

Právě o tomto jeho celoživotním úsilí spolu v pondělí na půdě ostravské České televize diskutovali šéfredaktor Deníku Referendum Jakub Patočka a politolog a sloupkař Deníku Referendum Lukáš Jelínek. Pořad nazvaný Před půlnocí věnovaný odkazu Jaroslava Šabaty najdete na webu ČT24.

Nově lze na webu také shlédnout či zdarma stáhnout rozšířenou režisérskou verzi dokumentárního filmu Dějiny Jaroslava Šabaty režiséra Víta Janečka.