Pochybnosti versus konspirace

Marek Řezanka

Moc soudní, výkonná a zákonodárná by od sebe měly být odděleny a média by měla být psem hlídacím, ne utrženým ze řetězu a lačnícím po krvi. Toto úsilí by bylo prospěšné pro fungování celé společnosti.

Jakub Patočka v Deníku Referendum v článku nazvaném Česká zbraň hromadného ničení soudnosti: David Rath, mj. píše: „Leč třetí, a nejzávažnější, pravda je, že Rath zkorumpován podle všeho byl. Přejít všechny přímé i nepřímé doklady, které se v médiích objevily během prvních dvou týdnů případu, jako potenciální konstrukci, znamená ztratit důvěru v elementární možnost získat poznání o jakýchkoli podstatných jevech v české společnosti skrze sdělovací prostředky. Pokud by se nakonec mělo ukázat, že David Rath se nedopustil korupčního jednání, museli bychom uznat, že česká společnost už není spravovatelná.“

Jak je tato „pravda“ průkazná? A kdo tuto „pravdu“ posvětil? Sám autor dodal spojení „podle všeho“. V právním a současně demokratickém státě je však třeba ctít rozhodnutí nezávislých soudů a neukvapovat se k nevratným odsudkům na základě emocí a neověřených fragmentů něčeho, co se na první pohled tváří jako nezpochybnitelná fakta.

Je zapotřebí odlišovat konspirační teorie od oprávněných pochybností. Není přípustné, aby ortel viny či neviny vynášela média. Aby sílu důkazů posoudila nejprve rozjitřená veřejnost — a teprve potom o nich rozhodoval soud. Presumpce neviny má do vynesení soudního rozhodnutí platit. Neděje-li se tak, není to pro nikoho dobrou zprávou. Píše-li Jakub Patočka, že je pravdou, že Rath byl zkorumpován, měl by to doložit. Obávám se, že přepisy odposlechů, u kterých sice nic nebrání v tom, aby byly zveřejněny před soudním procesem, které však z nějakých zajímavých důvodů nejsou ozvučeny, stačit nebudou. Cinkání bankovek, ke všemu „žluťoučkých“, dvakrát důvěryhodně nezní. Na bankovkách údajně otisky hejtmana Ratha nebyly - nesrovnalostí je pak v celé kauze více. Tu unikne z médií to, podruhé ono. Média již neřeší, jaké dezinformace si občané v hlavách uložili jako nevyvratitelný fakt.

Je důležité, aby zaznělo, že touha znát fakta, není konspirací. A konspirací není ani nedůvěra v policii, ministra vnitra či soudy a státní zastupitelství. Tato nedůvěra je pouze alarmující a tristní zároveň. Je pochopitelné, že někdo bude raději věřit v selhání jednoho arogantního jednotlivce, než v selhání (o úmyslné machinaci nemluvě) celého systému. Je to svým způsobem pud sebezáchovy. Tento pud by však neměl překrýt smysl pro spravedlnost a potřebu nezávislého soudu.

Sám Patočka se ve svých názorech posunul — od článku „Vrtěti Rathem“ přes „Případ Rath: už jen kontext a systémové souvislosti“ až po článek o ničení soudnosti. Jaký nezpochybnitelný dostatečně pevný důkaz o tom, že Rath přijal úplatek, se za tu dobu objevil?

Žádný — jenom média přišla s další senzací — a to údajným „granátem odpáleným do vlastních řad sociální demokracie“, když měl Rath ve sněmovně prohlásit, že ve spisu, který považuje za nedostatečný a útržkovitý, je hojně zmiňováno údajné financování volební kampaně sociální demokracie. D. Rath však popřel, že by vzal úplatek a neřekl ani, že by sháněl peníze na volební kampaně. Pokud své spolustraníky varoval, pak před tím, že je sice snadné dát od něho ruce pryč a spokojeně si je zamnout, ale že tak, jako je nyní zdiskreditován on, může být zdiskreditovaná celá strana. Je před volbami — to není konspirace, to je nepopiratelnou skutečností. Nepopiratelných skutečností je ovšem v kauze Rath více. Shrňme si je:

1) Rath byl mediálně odsouzen jako korupčník, aniž dostal prostor pro obhajobu a aniž se konal soud.

2) Rath nebyl chycen při předávání úplatku, ale byla mu zabavena krabice s vínem, v níž byly údajně bankovky v hodnotě sedmi miliónů korun. Nebyly na nich údajně jeho otisky a nebylo doloženo, že se jednalo o úplatek.

3)V médiích se objevila řada spekulací a dezinterpretací — např. třicet miliónů v krabici pod podlahou údajně Rathova domu bylo nalezeno v domě úplně jiném.

4) Informace o majetku Ratha nevypovídají nic ve vztahu k obvinění z přijetí úplatku. Jedná se pouze o spekulaci. Na spekulacích je mimochodem postaven celý případ.

5) Kauza Rath byla vládními stranami zpolitizována. Ministr Kalousek nařkl opozici, že v krajích krade a že Rath je toho jasným příkladem. Motiv zneužití tématu této kauzy pro předvolební kampaň je tak nepřehlédnutelným. Navíc se vytvořil nepřípustný tlak na soudce, kteří budou posuzovat vinu někoho, kdo byl v médiích i v politických kruzích tisíckrát jako viník prezentován.

6) Policie postupovala nestandardně. Postupovala nestandardně v případě R. Janouška, kterého nepodrobila po závažném činu dechové zkoušce, i když měla ověřit, zda neřídil pod vlivem omamných a psychotropních látek. Postupovala nestandardně, když obsadila ozbrojenou mocí Parlament ČR. Stalo se tak 5. 6. při projednávání bodu „Rozhodnutí Poslanecké sněmovny o přípustnosti trestního stíhání poslance Davida Ratha“ (Více viz Martin Kunštek, Kubiceho krabice, Britské listy). Tyto nestandardní postupy policie nelze vnímat jako chyby jednotlivců — ale jako systémové jednání.

7) Rath obvinil z manipulace a komplotu ministra vnitra, J. Kubiceho. Na to má jako občan právo a má i právo na to, aby se toto jeho podezření řádně prošetřilo. To, že kauzy jiných českých zámků než Buštěhrad, a sice Štiřína a Budyšova ,vyzněly do ztracena, V. Jourová v kauze Budyšov navíc dostala finanční odškodnění, které jí však těžko vynahradí zničenou kariéru, je opět skutečností. V této kauze hrál významnou roli právě pan Kubice. Kubice, který má přes partnery dcery a syna úzké vazby na Romana Janouška. Že by možný střet zájmů? Každopádně důvod k pochybnostem o legitimitě setrvávání Kubiceho na pozici ministra vnitra.

8) Kauza Rath odvedla pozornost veřejnosti od jiných kauz, ke kterým se mj. doktor Rath často vyjadřoval — knížka pacienta IZIP, ProMoPro, OPEN Card, ad. Pokud ti, kdo poukazovali na nepravosti u zmíněných kauz, dostanou nálepku korupčníků a zlodějů, jejich námitky jsou tím v očích veřejnosti zdiskreditovány. Dochází až k politickému rasismu, kdy se ustálila fráze: „Sociální demokrat, kudy chodil, tudy krad…“ Kauza Rath vypukla krátce na to, kdy Rath v pořadu OVM zkritizoval vládní snahy o privatizaci zdravotnictví a poukázal na možnou korupci v případu IZIP. Jedním z jejích důsledků je také paralyzace veřejného odporu, jenž se po úspěšné květnové demonstraci měl formovat do generální stávky. Ve stínu údajné korupční kauzy pak došlo ke vzniku parlamentní strany dříve, než tato strana mohla být řádně občany zvolena a než deklarovala svůj program. Tím, že nepřevzala volební program strany Věci veřejné, se vymezila jako nový, zcela nelegitimní, politický subjekt. Tomu k vládnutí stačí o něco málo více než 1 770 hlasů.

9) Mediální štvanice na Ratha je v příkrém rozporu s postupem v podobných kauzách — např. v případě podezření z korupce u M. Haly. Je tedy na místě, ptát se, proč zrovna tato kauza je pojímána nestandardně a proč je tolerováno pochybení ze strany médií i policie.

10) David Rath si možná ve funkci středočeského hejtmana počínal autoritářsky. Za to však souzen není a používat jako důkazy o převzetí úplatku reklamní videa, v nichž účinkuje, neobstojí. Dodnes nebyly veřejnosti předloženy takové důkazy o Rathově vině, které by mohly u soudu obstát a být brány jako relevantní — ani být předloženy nemohly, neboť o nich se bude jednat až před soudem. Z toho je třeba vycházet a podle toho je nutné kauzu Rath sledovat.

Netvrdím, že se Rath korupčního jednání nedopustil. To nemohu, na to nemám důkazy — stejně, jako je nemám v případě tvrzení, že byl zkorumpován. O co by však mělo jít každému, je, aby moc soudní, výkonná a zákonodárná byly od sebe odděleny a aby média byla psem hlídacím, ne utrženým ze řetězu a lačnícím po krvi. Toto úsilí považuji za prospěšné pro fungování celé společnosti. Samozřejmě, že je zároveň nezbytné, aby tato snaha nepřerostla v plané fantazírování a „rochnění se“ v konspiračních hrátkách. Za lidi schopné pochybností však buďme rádi, i když nám mohou bořit svět našich bezpečných představ, kde sice chrámu občas oprýskává omítka, jeho sloupy však stojí pevně v zemi.

    Diskuse (0 příspěvků)