Protesty v Quebecu pokračují, ale výsledek zůstává nejasný
Petr JedličkaDavů je méně, ale akcí přibývá, jednání zkrachovala a začínají prázdniny. Jedna z nejdelších studentských stávek posledních let se mění v obecné rozhořčení. Otázkou zůstává jak silné a jak trvalé.
Když jsem před deseti dny popisoval podstatu, vývoj a projevy quebeckého protestního hnutí, jež vzniklo na jaře z velké studentské stávky proti zvyšování školního, uzavřel jsem, že vývoj v nejbliší době ovlivní zejména dva faktory: jednak, jak se soud postaví k tzv. Návrhu 78 — nouzovému právnímu opatření, kterým vládnoucí garnitura de facto ukončila semestr na stávkujících vysokých školách a značně omezila možnost legálně veřejně protestovat, a jednak, zda se protestujícím podaří zmobilizovat veřejnost k tomu, aby vyvinula na quebeckou vládu účinný občanský tlak.
V těchto dvou ohledech se za uplynulý týden mnoho nevyjasnilo. Soud se doposud jednoznačně nevyslovil, počty protestujících výrazně nevzrostly a quebecký premiér Jean Charest jen zmírnil rétoriku. Přesto se právě v posledních deseti dnech udály celkem tři věci, které umožňují předpověď dalšího vývoje hnutí poněkud upřesnit — a to s výhledem na několik týdnů, ba i měsíců.
Hrnce, pánve, lidovost
Za prvé, dosti se změnil charakter protestů. Zatímco v minulých měsících šlo převážně o akce studentů a lidí, kteří sympatizovali s jejich odporem proti zvyšování školného, nyní převažují jiné motivy. Z menší části protestují ti, jimž vadí zásah do shromažďovacího práva zavedený Návrhem 78 (minulé pondělí například protestovaly stovky právníků), z větší části pak občané obecně rozhořčení nebo nespokojení s Charestovou vládou jako takovou.
V minulých měsících měly protesty podobu zejména pochodů a masových demonstrací. Nyní jsou nejvýraznější tzv. casseroles — četná srocení několika desítek či stovek nespokojenců, kteří na místě nebo při chůzi ulicemi tlučou do hrnců a pánví.
Původní pochody a demonstrace se konaly jednou či dvakrát do týdne a byly důsledně organizovány studentskými odbory a protestními iniciativami. Casseroles jsou spíše spontánní a probíhají na mnoha místech každý večer. Také Casseroles se dle Návrhu 78 konají nezákonně. Na rozdíl od protestů v závěru května však proti nim policie nezasahuje, jejich účastníky nezadržuje a nenutí je platit vysoké pokuty.
Už se nevyjednává
Změna charakteru protestů souvisí úzce s druhou událostí: ve čtvrtek 31. května zkrachovaly poslední rozhovory, v nichž se zástupci studentů snažili nalézt kompromisní východisko s představiteli ministerstva školství.
Podle studentských vyjednavačů byla ministryně Courchesnová ochotna nabídnout pouze nepatrné snížení nových poplatků za studium; podle ministryně studenti předkládali nerealistické požadavky. Mluvčí studentů v tiskových vyjádřeních uvedli, že ministryni navrhli dva propracované kompromisy — první počítal s kompenzací zvýšeného školného daňovými úlevami, druhý se zmrazením současné výše poplatků na dva roky, po které by se vedla další vyjednávání. Courchesnová prohlásila, že studenti žádali zmrazení natrvalo.
Ať už byl skutečný důvod krachu ten, nebo onen, jeho důsledky zůstávají stejné: oficiálně platí i nadále jak původní harmonogram zvyšování školného od podzimu 2012, tak i ta část Návrhu 78, která ukládá stávkujícím školám ukončit předčasně semestr a umožnit zájemcům prostávkované kurzy dostudovat na konci léta. Prakticky tedy končí (resp. je přerušena) celá více než stodenní stávka. Kanadští novináři v závěru minulého týdne uvedli, že se již velká část protestujících studentů rozjela do svých domovů.
Výměna tváře
Krach vyjednávání a faktický konec stávky oživil znovu i debaty uvnitř studentského hnutí o dalším postupu. Zástupci všech tří organizací, které protesty na jaře iniciovaly — studentských odborových centrál FECQ a FEUQ a koalice iniciativ usilující o úplné zrušení školného CLASSE —, se více méně shodli, že je zapotřebí v aktivitě pokračovat. Dosud se ale rozcházejí v názoru na to, jak důsledně.
Toto prohloubení rozkolu, znalejším pozorovatelům ostatně známé už dříve, je onou třetí významnou událostí poslední dní. V Quebecu, a zvláště v Montrealu, začíná v současnosti hlavní turistická sezóna. Její úvodní událostí je tradičně Gran Prix Formule 1 (letos 8. až 10. června), následovaná velkým uměleckým festivalem Just for Laughs (12. až 28. června). Zatímco zástupci FECQ a FEUQ uvedli, že si nepřejí uvedené akce narušit, ale mluvčí a nejvýznamnější postava CLASSE Gabriel Nadeau-Dubois se nechal slyšet, že „přeci nepřeruší protesty kvůli závodům aut“.
Během jara si zástupci studentských iniciativ dávali velký pozor, aby na veřejnosti vystupovali jednotně. Léo Bureau-Blouin z FECQ, Martine Desjardinsová z FEUQ a Gabriel Nadeau-Dubois psali společná prohlášení, dávali společná interview a rozdíly v názorech soustavně upozaďovali.
Bureau-Blouin ovšem po krachu rozhovorů rezignoval na svůj post (resp. se rozhodl znovu neucházet o funkci, když mu vypršel mandát) a nahradila ho Eliane Labergeová — méně zkušená, známá a teprve devatenáctiletá, podle kanadských novinářů bez diplomatických schopností svého předchůdce.
O pohledného a radikálně vystupujícího Nadeaua-Duboise se navíc začal zajímat bulvár, což napětí uvnitř hnutí ještě posílilo.
Stěžejní otázka
Současná situace tedy vypadá následovně: Nadeau-Dubois slíbil quebecké vládě „léto protestů“. Mají být sice „menší než doposud“, ale „na více místech“, mají se konat „každý den, dokud nebude problém vyřešen“ a mají probíhat dle zásad občanské neposlušnosti. CLASSE zřídila veřejnou sbírku na případné pokuty a podle jejích představitelů už shromáždila přes sto tisíc dolarů.
Protesty se zatím opravdu konají každý večer, a i když se jich účastní méně lidí (a méně než polovina z nich jsou studenti), organizátoři F1 již kvůli nim zrušili tradiční den otevřených dveří na závodním okruhu. Na Grand Prix se sjíždí tradičně přes tři sta tisíc diváků. Festivalu Just for Laughs se účastní další desetitisíce. Lístků na festival se přitom v posledních dnech prodává o polovinu méně, než je obvyklé. F1 přináší Montrealu obvykle kolem sto milionů dolarů.
Eventuální rozhodnutí soudu již zřejmě neovlivní tu část Návrhu 78, která se týká přerušení výuky na stávkujících školách. Semestr by i tak do několika týdnů skončil. Stěžejní pro vývoj protestů v dalších týdnech tak bude právě postoj veřejnosti.
Hnutí, jež vede dnes symbolicky zejména CLASSE, má zjevně potenciál narušit turistický ruch, jímž velká quebecká města na počátku léta žijí. Nesouhlas se druhou částí Návrhu 78 — tou, která omezuje právo na protest — získal studentům zpět podporu lidí, kteří již v půli května přestávali vleklý spor o školné sledovat.