Koho pešek bouchne
Marek ŘezankaKaždý z kandidátů v blížících se prezidentských volbách je znám určitými vlastnostmi. Každý má také okruh typických voličů. K vítězství ale nebude stačit jen mobilizace vlastních lidí. Každému z kandidátů se přitom nabízejí různé cesty, jak oslovit ty druhé.
V ovzduší mediální kampaně, která odsoudila doktora Ratha za údajnou korupci dříve, než mohl o jeho (ne)vině rozhodnout nezávislý soud, se blíží senátní a krajské volby a příští rok pak volby prezidentské.
Prezident republiky bude tentokrát volen přímo občany České republiky. Má to jediný háček. Takzvaná přímá volba hlavy státu nebyla podepřena úpravami prezidentských pravomocí a hlavně, nezajistily se nástroje k možnému odvolání prezidenta v případě, že se dopustí závažného trestného činu či bude postupovat hrubě v rozporu s ústavou. Více než co jiného potom takováto přímá volba představuje druh reality show s tím, kdo bude vyřazen, a kdo zůstane (ne ve vile, ale na Hradě).
Jasný v tuto chvíli není ani úplný seznam kandidátů, kteří se budou o Hrad ucházet. Své favority postaví jednak strany a jednak zde bude prostor pro kandidáty, kteří získají nejméně padesát tisíc podpisů občanů oprávněných volit.
Z politických stran postaví své kandidáty obě nejsilnější partaje - ODS i ČSSD. V ODS se rozhoduje mezi Evženem Tošenovským a Přemyslem Sobotkou, přičemž v tuto chvíli se pravděpodobnějším kandidátem jeví Sobotka, který byl v letech 2004-2010 předsedou senátu a který se netají svou nekritickou sympatií k bratrům Mašínům. Pravděpodobně tak nebude kandidovat Miroslava Němcová, předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a také sympatizantka s bratry Mašíny. V současné době patří k nejrozhodnějším bojovníkům proti korupci, obžalovaným však musí být politik z řad opozice. Němcová by měla určité šance na volební úspěch u lidí, kteří se nebudou rozhodovat podle politické orientace či osobních postojů, ale budou chtít mít za prezidentku ženu.
Je zde nějaká výrazná žena, která reálně bude na post prezidentky kandidovat? V ČSSD na chvíli zaznělo jméno Anny Šabatové, a to poté, co jí v této straně nebyla schválena kandidatura do senátu. ČSSD nakonec jako svého kandidáta nominovala Jiřího Dienstbiera, který je oproti Šabatové názorově více nalevo a má šanci zaplnit mezeru právě pro ty voliče, kteří touží po levicově orientovaném kandidátovi, jenž se vymezí vůči politice sociálních škrtů.
Z žen bude kandidovat pravděpodobně Jana Bobošíková, která bude spoléhat na hlasy občanů nespokojených s parlamentními stranami a s členstvím ČR v EU. Mluví se též o kandidatuře Zuzany Roithové, kterou by nominovala KDU-ČSL. V ani jednom případě však nelze očekávat, že by kandidátka získala podporu širšího spektra voličů.