Španělské vládě se po studentech postavili i rektoři
Petr JedličkaČelní přestavitelé španělských univerzit odmítli jednat s ministrem, který bez diskuse prosadil 21procentní snížení výdajů na vzdělání. Aktu předcházela celonárodní stávka, k níž se nezvykle připojily i soukromé školy.
Vztahy mezi vládou Mariana Rajoye a školskou veřejností ve Španělsku se dále vyhrocují. Den po úterní stávce, do níž se zapojili studenti a učitelé ze škol všech úrovní, odmítlo 60 univerzitních rektorů jednat se stávajícím ministrem školství Josém Ignaciem Wertem. Wert se dle jejich vyjádření vyhýbá debatám o podobě úsporných opatření a k věcné kritice vlastních návrhů nijak nepřihlíží. Podle ministra je rozhodnutí rektorů „překvapující“, na jeho přístupu k věci ale nic nezmění — zákon, jež zavádí nejspornější sadu škrtů, prošel ostatně parlamentem už minulý týden a měnit se prý již nebude.
Podle čtvrtečních zpráv ve španělském tisku se teď rektoři pokoušejí o schůzku přímo s premiérem Rajoyem. Podle ministra Werta by se však měli zamyslet spíše nad vlastní odpovědností za stav španělského školství a zvážit, „zda na svou práci stačí“.
Zmíněná sada škrtů snižuje státní výdaje na školství o 21 procent a zvyšuje univerzitní školné o čtvrtinu. Vlády 17 autonomních společenství (španělská obdoba krajů či spolkových republik) zároveň dostaly pokyn, aby ve vlastních rozpočtech na vzdělání společně ušetřily 3 miliardy eur (75 miliard korun).
Podle analytiků opozičních stran přijde v důsledku škrtů o práci až 40 tisíc učitelů. Mnoho škol bude nuceno slučovat třídy. Zvýšené školné pak dále zatíží studenty, z nichž téměř polovina dnes nemůže najít oficiální práci.
Podle Wertova ministerstva i celé vlády je ale španělský vzdělávací systém předimenzovaný; řada škol poskytuje nekvalitní vzdělání a univerzitní absolventi se často neuplatní ani v oblastech, kde nouze o práci není.
Škrt jako lék?
V 46milionovém Španělsku je nyní 79 univerzit s 236 kampusy. Celá třetina studentů přitom vysokoškolské studium neukončí, což odpovídá dvojnásobku evropského průměru a podle Werta promrhání 3 miliard eur ze státní pokladny každý rok. Značná nezaměstnanost mládeže zas podle ministerské argumentace souvisí s vysokým počtem absolventů humanitních a sociálněvědních oborů, pro něž nemá trh uplatnění, a kteří nejsou zároveň dostatečně flexibilní, aby si našli práci mimo svůj obor.