Na horách, vysokých Nízkých Tatrách a Velké Fatry, poněkud vzdálen přízemním skutečnostem, se autor následujících řádků ústním podáním dozvěděl, že česká vláda nepadla. Našla dostatek hlasů, aby mohla provádět tolik potřebné reformy. A stalo se toho v české kotlině více za dobu, kdy dotyčný čile slézal vrchy slovenské. Proto se tentokrát nedopustí obvyklého sloupku, ale zkusí glosovat dvě události naráz.

Vláda tedy nepadla

To bylo jasné od počátku. Karolína Peak, která držela s Vítem Bártou basu v těch nejlepších dobách plánu na zbohatnutí bezpečnostní agentury ABL politickou cestou, náhle procitla a stala se čestnou. Večer šla spát coby pravá ruka kmotra, který se rozhodl vstoupit do politiky, a ráno se probudila coby buldozer razící cestu české politické kultuře. Tento náhlý obrat zapříčinila prozaická situace: Karolina Peak společně s dalšími náhle prozřivšími Veverkami, měla přijít o ministerské křeslo. To jí pochopitelně vonět nemohlo.

Mějme proto pro Karolínu Peak pochopení a podporujme její novou stranu LiDem, která je tu pro lidi z hlediska liberální demokracie. To je vážně překvapivé, už jenom proto, že pro liberální demokracii jsou programově a verbálně všichni, včetně zaručeně demokratických komunistů a mafie známé pod zkratkou ODS.

Glosovat tuto událost nedává moc práce, každý soudný pozorovatel české politiky věděl předem, že Koryta nostra se dobrovolně prebend, pašalíků a dalších výdobytků nevzdává, namísto toho bere prostý lid za rukojmí.

Místo „slušné strany“ je již obsazeno

Karolína Peak má smůlu. Coby hvězda české politické kultury a slušnosti se dávno před vznikem LiDem prezentovala TOP 09. Právem. Zaštítěna stařičkým knížetem dobráckého vystupování, hraje svou roli bravurně.

Nejvíce tato strana vyniká třemi specifickými přístupy:

Karel Schwarzenberg, představovaný navenek jako oficiální předseda strany, není schopen dohlédnou tragikomických rozměrů vlastních politických chyb a omylů, což se projevuje propadem oblíbenosti a ztrátou nadějí na hradní sesli.

Kmotříci z řad TOP 09 okázale kritizují druhé pro jejich nedemokratičnost. To jim umožňuje převlek do kůže ovčího samce. Například skutečný předseda této strany Kalousek Boží rád zlepšuje politickou kulturu v zemi, naposledy sdělováním pravdy o odborech. Ty podle něj postupují na komunistický způsob, protože mají politické požadavky a chtějí docílit pádu vlády násilnými prostředky, jako je například okupace ministerstev. Kalousek v tom vidí paralelu se schvalováním okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Autor postupem času obdivoval ve svých textech mnoho demagogů napříč politickým spektrem, Kalousek je však momentálně v nejlepší formě a dostal se svižně na čelo pelotonu (dokonce těsně před Ratha, a to je co říci).

Lze jistě mít názor, že sesazovat vládu by odbory v takové situaci a takovým způsobem neměly, protože to není jejich role - to je názor legitimní, vyslovil jej například politolog Jiří Pehe. A toho těžko někdo soudný může podezřívat z nekalého přístupu k odborům a tématu. Kalousek se však dopustil faulu. Aby zesměšnil odbory, varuje před jejich sklonem k totalitarismu, který si vymyslel, vysoustruhoval z vlastního chytračení.

Dnešní odbory dělají pravý opak toho, co Revoluční odborové hnutí (slavné ROH) před listopadem 89: starají se o práva odborářů. Dělají to mnohdy nešikovně, jejich předáci často vyhrají etapu nekonečného závodu demagogů, ale označovat je za příznivce předlistopadového režimu odporuje skutečnosti.

Obnovme české tradice

Autorovi této glosy ovšem přijde výhrůžka odborů, že budou okupovat ministerstva, málo radikální. Přimlouval by se o obnovení krásné české tradice, kterou na vlastní kůži zakusili předchůdci Miroslavů Kalousků z Prahy, kupříkladu Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka, Jaroslav Bořita z Martinic a jejich písař Fabricius.

Jak známo, všichni tři defenestraci přežili, jelikož pod okny Starého královského paláce na Pražském hradě bylo nastláno listinami a jiným neřádstvem, což je velmi podobné i dnešnímu stavu. Společenský význam tohoto aktu ovšem nemůže zpochybnit žádný demagog, dokonce ani Kalousek ne.

TOP 09 sociální

Jedním z důvodů, který vede autora k tomuto postoji, je hluboce sociální přístup TOP 09 k lidem, jímž sluje. A nejde jen o jalové řeči dvou umanutců v křeslech ministra sociálních věcí a ministra zdravotnictví, kteří si do úst nevidí, ale o mnohem širší záběr.

Gabriela Pecková z TOP 09 sice formy svého výroku, že senioři se dokážou přizpůsobit nižší valorizaci důchodů, protože prožili větší život v horších poměrech, lituje. Ovšem obsahu se nezříká. Paní Pecková má samozřejmě pravdu, jak jinak. Nejen senioři, ale i mladí se dosud přizpůsobili všemu předchozímu, včetně totalitních režimů.

Museli, protože měli pocit, že jim nic jiného nezbývá. V dějinách to tak chodí, že naprostá většina lidí chce přežít či žít v klidu a přizpůsobuje tomu své postoje k okolnímu dění. A podobné jako před listopadem 89 je tomu, žel Bohu, i dnes. I nyní budou muset lidé, ve vztahu k důchodům senioři, držet hubu a krok a zvyknout si, protože jim pod vládou dnešních bolševiků nic jiného nezbývá. Stoupající počet lidí tento pocit bezmoci má.

V tomto světle je společné počínání odborů a občanských iniciativ prospěšné a potřebné, jednotlivci nic nezmohou. A ke vzniku demokracie, která má vedle běžných mechanismů i smysluplný obsah, je třeba probudit občanskou společnost. Kdybychom žili v běžném demokratickém právním státě, který hledí zachovávat společenskou soudržnost, měl by Jiří Pehe ohledně dnešního počínání odborů pravdu.