Několik milionů lidí se podle zpravodajských agentur zúčastnilo tento rok protestů, které probíhají tradičně 1. května — na mezinárodní Svátek práce. Demonstrovalo se ve většině bohatších zemí světa, forma i obsah protestů se ale lišily. V Evropě převládala kritika stávající podoby reforem a protikrizových opatření. V USA zase zaujaly akce hnutí Occupy. V Asii se demonstrovalo proti porušování, resp. ignorování sociálních práv. V Latinské Americe spíše poukazovalo na nedůslednost nových výdobytků a velké majetkové rozdíly.

V zemích Evropské unie proběhly nejmohutnější demonstrace ve Španělsku. Odboráři a levicově orientovaní lidé se sešli na náměstích osmdesáti měst zároveň. V Madridu, Valencii a Barceloně jich dorazilo přes sto tisíc.

Podle agenturního výkladu stojí za velkou účastí dopady hospodářské krize (zvláště vyzdvihována je 25procentní nezaměstnanost) a politika nového španělského kabinetu. V zimě nastoupivší vláda Mariana Rajoye si hned na počátku znepřátelila odbory reformou pracovního práva. Učitele a studenty zase pobouřily škrty ve vzdělání.

Evropští zpravodajové se obsáhle věnovali také demonstracím v Řecku a v Německu. Účast na řeckých protestech byla v průměru desetkrát nižší než ve Španělsku, nový význam jim ale dodaly blížící se volby. Řekové zvolí své nové poslance volit již v neděli 6. května a je pravděpodobné, že ze stávajícího úpadku země vytěží nejvíce krajní strany.

Bitek ubývá

Německý první máj poutá obvykle masmédia nepokoji v Berlíně, Hamburku a Brémách, letos však došlo jen k dílčím incidentům. V berlínském Kreuzbergu byl kordón policistů vystaven spršce kamenů a protestující rozbili okna jedné banky. V Hamburku vzplálo několik popelnic. Zatčeno bylo několik desítek lidí, v obou městech jich přitom demonstrovalo přes deset tisíc.

Odděleně protestovali v Německu také odbory a antifašisté. Odbory doplnily obecné požadavky výzvou ke stanovení minimální mzdy na 8,5 eur (206 korun) za hodinu. Souhrnnou účast na svých akcích odhadly na 420 tisíc.

Antifašistům se podařilo zablokovat několik pochodů národovecké a fašizující pravice. Německá média zaujal obzvláště protest asi třicetičlenné skupinky muslimských radikálů v Solingenu, kteří házeli dlažební kostky jak na tamní neonacisty, tak i policejní těžkooděnce.

Velké protesty v rámci EU proběhly dále v předvolební Francii, Belgii, Itálii, Polsku a Rakousku. Vídeň překvapila téměř 100tisícovým odborářským a sociálnědemokratickým průvodem. V Londýně se pak skupince asi 50 aktivistů podařilo rozbít několik stanů na náměstí Paternoster Square. Podle zpravodajů listu Guardian vnikli na krátko i do budovy londýnské burzy.

New York, Oakland, Seattle

V USA nebývá květnový Svátek moc připomínán, a tak letošní počet akcí novináře překvapil. Publicitu protestům získali zejména sympatizanti hnutí Occupy, kteří se podle svých informačních portálů rozhodli zorganizovat „první opravdu celostátní všeobecnou stávku v amerických dějinách“.

Žádné mnohasettisícové průvody nakonec ze spojení aktivistů s odbory nevznikly. Konala se ale řada demonstrací a dílčích akcí, a to jak na východním, tak na západním pobřeží.

V New Yorku zaznamenala média protesty menších angažovaných skupinek před sídly velkých firem a bank. Fotografové si všimli pestrého průvodu demonstrantů přes střed města. V Oaklandu došlo k nejvážnějšímu zásahu policie, při kterém bylo využito nezvyklé množství slzného plynu. V Seattlu se zase několika horlivcům podařilo rozbít pár výloh. V Los Angeles pak ještě policie zadržela několik desítek lidí, kteří zablokovali dálniční přivaděč na letiště.

Celkově proběhly americké protesty poměrně klidně. Aktivisté se mnohokrát pokusili o zablokování vstupu do různých finančních domů, téměř vždy ale bez úspěchu. Podle agenturních postřehů si několik drobných obchodníků stěžovalo, že je demonstranti nutili zavřít prodejny a připojit se ke stávce.

Proč 1. květen?

V Asii proběhla největší z demonstrací v Jakartě. Do průvodu se v hlavním indonéském městě zapojilo přes 160 tisíc lidí. V Hongkongu demonstrovaly desetitisíce proti enormním sociálním rozdílům, lidé z Filipín zase kritizovali americkou vojenskou přítomnost v jejich zemi. Tunisem prošel dvacetitisícový pochod za větší nabídku pracovních míst. V Moskvě se konala mohutná prorežimní manifestace. Agentury dále vyzdvihují protesty v Istanbulu, na něž při desetitisícové účasti dohlížel přibližně stejný počet policistů.

Svátek práce, nebo též dělnický svátek, je slaven jako připomínka velké chicagské stávky, jíž se s požadavkem osmihodinové pracovní doby zúčastnilo v roce 1886 na 300 tisíc dělníků. Stávka trvala několik dní a byla ukončena výbuchem na demonstraci 4. května. Ten byl pak nejspíše neprávem připsán skupince anarchistů.

První květen vyhlásila za oficiální Svátek práce II. internacionála v roce 1889. V českých zemích byl poprvé slaven o rok později.

Další informace

CommonDreams.org May Day Protests Across the Globe

CommonDreams.org Report: Oakland Police Used 'Overwhelming Military-Type Response' Against Occupiers

The Guardian Occupy May Day protests across US as activists and unions link up

The Guardian Occupy movement takes over parts of London Stock Exchange

The Guardian May Day rallies around the world — in pictures

Spiegel On-line Mini-Riots in Berlin Mar May 1 Demonstrations

AFP Sarkozy accuses unions of failing workers in mass rally

AFP Occupy protesters detained in US May Day rallies

The Jakarta Globe Indonesia Stages Asia’s Biggest May Day Rally