Několik milionů lidí se podle zpravodajských agentur zúčastnilo tento rok protestů, které probíhají tradičně 1. května — na mezinárodní Svátek práce. Demonstrovalo se ve většině bohatších zemí světa, forma i obsah protestů se ale lišily. V Evropě převládala kritika stávající podoby reforem a protikrizových opatření. V USA zase zaujaly akce hnutí Occupy. V Asii se demonstrovalo proti porušování, resp. ignorování sociálních práv. V Latinské Americe spíše poukazovalo na nedůslednost nových výdobytků a velké majetkové rozdíly.

V zemích Evropské unie proběhly nejmohutnější demonstrace ve Španělsku. Odboráři a levicově orientovaní lidé se sešli na náměstích osmdesáti měst zároveň. V Madridu, Valencii a Barceloně jich dorazilo přes sto tisíc.

Podle agenturního výkladu stojí za velkou účastí dopady hospodářské krize (zvláště vyzdvihována je 25procentní nezaměstnanost) a politika nového španělského kabinetu. V zimě nastoupivší vláda Mariana Rajoye si hned na počátku znepřátelila odbory reformou pracovního práva. Učitele a studenty zase pobouřily škrty ve vzdělání.

Evropští zpravodajové se obsáhle věnovali také demonstracím v Řecku a v Německu. Účast na řeckých protestech byla v průměru desetkrát nižší než ve Španělsku, nový význam jim ale dodaly blížící se volby. Řekové zvolí své nové poslance volit již v neděli 6. května a je pravděpodobné, že ze stávajícího úpadku země vytěží nejvíce krajní strany.

Bitek ubývá

Německý první máj poutá obvykle masmédia nepokoji v Berlíně, Hamburku a Brémách, letos však došlo jen k dílčím incidentům. V berlínském Kreuzbergu byl kordón policistů vystaven spršce kamenů a protestující rozbili okna jedné banky. V Hamburku vzplálo několik popelnic. Zatčeno bylo několik desítek lidí, v obou městech jich přitom demonstrovalo přes deset tisíc.

Odděleně protestovali v Německu také odbory a antifašisté. Odbory doplnily obecné požadavky výzvou ke stanovení minimální mzdy na 8,5 eur (206 korun) za hodinu. Souhrnnou účast na svých akcích odhadly na 420 tisíc.

Antifašistům se podařilo zablokovat několik pochodů národovecké a fašizující pravice. Německá média zaujal obzvláště protest asi třicetičlenné skupinky muslimských radikálů v Solingenu, kteří házeli dlažební kostky jak na tamní neonacisty, tak i policejní těžkooděnce.