Statisíce lidí po celém světě se zúčastnily prvomájových pochodů. V Evropě upozorňovaly převážně na důležitost zaměstaneckých i obecně sociálních práv, která jsou podle mnohých ohrožena úspornými škrty a neoliberální politikou. Jinde se účastníci snažili přinutit vlády k demokratickým reformám a upozornit na nejpalčivější problémy dané oblasti.

Výjimkou bylo Rusko, kde se statisíce lidí zúčastnily manifestačních srocení organizovaných provládními stranami a odborovými organizacemi, které předčily protesty proti současnému režimu.

Pět největších odborových organizací ve Francii uspořádalo na dvě stovky protestních pochodů po celé zemi. Zaměřovaly se například na protest proti stále se zvyšujícím cenám bydlení nebo proti rasismu. Podle organizátorů se pochodů zúčastnilo na 120 tisíc lidí, což je přibližně třetina loňské účasti.

Ve Francii se ale sešli i zastánci krajní pravice. Tradiční prvomájový pochod Johanky z Arku organizovala strana Národní Fronta předsedkyně Marine Le Penové. Ta se snaží postupně změnit obraz strany. Na tento proces navázala také 1. května, kdy zakázala účastníkům pochodu skinheadské sestřihy a vojenské kanady.

Rakouský sociálnědemokratický kancléř Werner Faymann promluvil na Prvního máje před přibližně stotisícovým davem ve Vídni. Svou řeč využil hlavně ke kritice bankovního sektoru. „Pokud jde všechno dobře, tak si plní vlastní kapsy,“ řekl doslova. „Ale pokud to jde špatně, jsou to daňoví poplatníci, kdo jejich podnikatelské neúspěchy sanuje.“

V Německu se různých průvodů letos zúčastnilo na 420 tisíc lidí. Dle tamních médií byl letošní První máj spíše klidný. Přesto bylo v Berlíně v neděli odpoledne zatčeno několik výtržníků, kteří se střetli s policií.