Jaké překvapení, koaliční vláda ODS, TOP 09 a VV přežila. Poslední „krize“ sice vypadala nejdramatičtěji, ale jejím výsledkem byla jen zrychlující se eroze nejmenší vládní strany. Preferencemi okolo 1,5% předstihla VV např. i Strana práv občanů — Zemanovci. Radkovi Johnovi i celému jeho týmu za to patří díky. Smutnou stránkou této veselohry je ale fakt, že pokračuje vládnutí založené na škrtech, prohlubování krize a zadlužování. Vláda se mimo jiné dohodla na zvýšení DPH, zpomalení valorizace důchodů nebo zápisném pro vysokoškoláky. S tím si sice nevědí rektoři rady, ale nezoufejme, premiér Nečas s nimi bude ještě jednat.

Ve hře jsou další skvělé nápady. Ministerstvo pro místní rozvoj by se mělo zrušit a stát součástí ministerstva průmyslu a obchodu. V plánu je také zrušení ministerstva životního prostředí, které by se mělo začlenit pod ministerstvo zemědělství. Nač regionální rozvoj a nač péči o životní prostředí. Chybí jen dodat, že není divu v zemi, jejíž prezident proslul kázáním o neviditelné ruce trhu, která spravedlivě rozděluje bohatství v celé společnosti. Vzpomeňme na jeho vysvětlení klimatických změn, které nemají s lidmi nic společného, a živočišných druhů neubývá, ale naopak přibývá.

V situaci pokračujících škrtů je potřeba si připomenout další věc, která zůstává díky pokračující vládní spolupráci ve hře. Jsou jí církevní restituce. Miliardový majetek, který nikdo nedokáže zinventarizovat a tento seznam předložit veřejnosti, má být předán církvím i přes zásadní nesouhlas veřejnosti. Navíc se tímto aktem Česká republika zadluží na další desítky let z důvodu splácení částky za majetek nevrácený.

K nelegitimitě této „druhé malé privatizace“ přispívá i chování kardinála Duky. Na konferenci v Senátu ČR řekl toto: „Není tato dohoda ze strany katolické církve chápána jako nějaká milost, ale jako skutečně spravedlivé vyrovnávání se a vykročení na společnou cestu opravdové spolupráce.“ Trochu křesťanské pokory by ale novopečenému kardinálovi slušelo. Za situace „napjatých“ veřejných rozpočtů je vytváření nových závazků naprostý nesmysl. Nevedou k zlepšení života společnosti, jako by mohly vést investice do zelených technologií, vědy, výzkumu, školství či kultury.

Pokud budou katolická i ostatní církve na těchto svých požadavcích trvat a Nečasův kabinet je nakonec zrealizuje, mohou se dočkat toho, že jim budou opět v budoucnu zabaveny — a to zcela legitimně.

Vládu máme staronovou a důvodů pro její okamžitý odchod také dost. Už příští týden vypuknou první protesty v rámci společného postupu občanských iniciativ a odborů. Půjde o dosud nevídanou spolupráci a efekt, který mohou tyto protesty mít se nedá dopředu odhadnout. Být toho součástí ale jistě bude stát za to.