Bývalý primátor Jan Koukal se nesmazatelně zapsal do pražské historie osobní iniciativou založit městskou banku — podle rakouského modelu, s cílem mít příruční kasičku, z níž se dá leccos financovat. Tenhle nápad přišel nás Pražany během asi šesti let katastrofálního fungování na částku přesahující miliardu korun za vyčištění banky před prodejem PPF. Banka totiž příliš často poskytovala nevýhodné úvěry. Jeden z nikdy nesplacených úvěrů, přes padesát milionů korun, dostala například tehdejší Topolánkova ostravská společnost VAE.

Současný primátor Pavel Bém se zapsal do pražské historie například razantní změnou názoru vůči Kaplického Národní knihovně, ale také si za necelou miliardu korun nechal vyrobit Opencard — „svou“ kreditní kartu za dva a půl tisíce korun kus.

Myšlenka jakési městské „aj dý“ (identifikační) karty se na první pohled mohla zdát zajímavá — a tak také byla Pavlem Bémem pražským zastupitelům několik let představována: od přeplacené tramvajenky, parkovací karty, vstupenky do všemožných městských zařízení, vlastně jako elektronická peněženka…

Hm, řeknete si, proč mám mít další platební kartu, když mi jich každá banka nutí několik typů, nemluvě o elektronické virtuální kartě, která plní funkci bezpečné karty pro platby na internetu. A jaký je vlastně rozdíl mezi tzv. kmenovým listem s papírovým čtvrtletním kuponem a tím červeným plastem — výrobně za pár korun, v reálu za dva a půl tisíce. V městské knihovně přece mívali podobnou, sice nečipovou, členskou kartu už dávno, a platit parkování přece mohu běžnou bankovní kartou! A vstup do divadla, zoo nebo jiné městské organizace funguje na jiném systému než vstupní kartička… smysl má skutečně jenom nějaká forma elektronické tramvajenky a parkovací karty, šetřící papír a umožňující odečítání z účtu a elektronickou kontrolu úhrady.