Česká hazardní republika

Aleš Ziegler

Hazardní hry a gemblerství ničí lidské životy, což se netýká jen závislých, ale i jejich okolí. Někteří by chtěli hazard zákonem omezovat. Zastánci svobodného trhu argumentují svobodnou volbou každého jedince. Je skutečně každá regulace špatná?

Všichni víme, že hrací automaty a herny tvoří neodmyslitelný kolorit každého českého města. Benevolentní přístup státu k hrám o peníze zosobňuje ducha postkomunistického kapitalismu devadesátých let, jež jak se zdá v naší zemi nikdy neskončil.

Zbohatnutí nikoliv poctivou prací, ale obehráním důvěřivých spoluobčanů, to je princip hazardních her. Konzervativci, kteří věří ve svobodné podnikání, tvrdou práci a oběti pro budoucí generace, proto obvykle nebývají jeho příznivci. Ne tak v naší zemi. Zakladatel patentně konzervativní strany Miroslav Kalousek jakožto ministr financí nese politickou odpovědnost za nebývalý a nelegální rozkvět nové generace hracích automatů v posledních letech. Příspěvek prezidenta Václava Klause, spojovaného s utrakonzervativními kruhy, pro něž jsou sázky nepochybně smrtelným hříchem, k regulaci hazardu spočíval ve vetování zákona, usilujícího o omezení rozkvětu tohoto fenoménu (z dílny poslanců ČSSD a KSČM), a to shodou okolností bezprostředně po volbách, takže sněmovna nemohla jeho veto přehlasovat a návrh spadl pod stůl. O vztazích dnes již v podstatě zapomenutého bývalého ministra financí Vlastimila Tlustého s holdingem Synot nemá ani smysl se rozepisovat.

Tolerantní přístup k hazardu ovšem není omezen jen na politiky, přenáší se i do nižších pater české společnosti. Není téměř debaty na toto téma, která by se obešla bez hlasu volajícího „zákazy nic nevyřeší, hazard je problémem poptávky“, což má být ultimátní ekonomický argument, jehož nositel bývá pak obvykle nepříliš jemně tázán, zda tedy podporuje legalizaci nájemných vražd, po nichž se jistě rovněž vyskytuje poptávka.

Hloupé argumenty stranou, je třeba uznat, že každý, kdo navrhuje něco zakázat, by měl být schopen k tomu předložit přesvědčivé důvody.

Představme si proto rozhovor mezi inteligentním zastáncem hazardu, kterému budeme říkat třeba Ace, a jeho oponentkou jménem Ginger (jména nejsou zvolena zcela náhodně).

Ace: Nechápu, proč lidi pořád otravují s tou prohibicí. Hazard je živnost jako každá jiná, zakazovat ji, protože nějakým puritánům připadá nemorální, je první krok ke zničení svobody. Co bude chtít vláda zakázat potom? Minisukně?

Ginger: Vtipné, ale nedochází ti jeden detail, totiž, že hazardní hra je z definice neproduktivní činnost. Zisk jedné strany je vždy ztrátou druhé strany, nevytváří se žádná hodnota navíc, peníze se pouze přesunují z jedné kapsy do druhé. Je to vlastně nejčistší forma finanční spekulace. Tím se hazard liší snad od  jakékoliv jiné formy podnikání — jistěže mnohá průmyslová odvětví vytvářejí externality, čili vedlejší škody, které mohou být v konkrétním případě vyšší něž užitek z nich, ale jejich produkt má alespoň pro někoho nějakou nenulovou hodnotu. Každý typ hazardu provozovaný jako výdělečná činnost tak vytváří sociální náklady spočívající v tom, že lidé, kteří se jím živí, by, pokud by jim tento způsob obživy byl znemožněn, namísto toho pravděpodobně dělali něco užitečného pro společnost. Slovy Paula Samuelsona, jednoho z nejvýznamnějších ekonomů dvacátého století: „Fundamentální ekonomická námitka proti gamblingu je... že sestává jednoduše z neplodných přesunů peněz nebo zboží mezi jednotlivci, aniž by se vytvářely nějaké nové peníze nebo zboží. Ačkoliv nevytváří žádné výstupy, gambling přesto spotřebovává čas a zdroje. Pokud je pro někoho něčím víc než zábavou, když jeho hlavním účelem je v konečném důsledku „zabít čas“, gambling snižuje národní důchod.“ (cit. z webu stoppredatorygambling.org)

Ace: To samo o sobě ještě není důvod hazard zakázat. Zákaz může způsobit řadu vedlejších škod — pro začátek je třeba z našich daní zaplatit někoho, kdo zákaz bude vynucovat...

Ginger: Rozhodně to ovšem je důvod k tomu, aby zisky z hazardu byly zdaněny vyšší sazbou než zisky z produktivní činnosti. V Česku naproti tomu do začátku roku 2012 nebyly zdaněny vůbec.

Ace: Fakt? Šťastná to země. Daně jsou stejně zlo, čím míň jich je, tím líp. Podívej, když si vezmu takový poker, tak to je fér hra. Když to někdo neumí hrát, tak prohraje majlant, ale to je jeho blbost. To samé platí i o sázkách na sport, kde proti sobě stojí sázkaři a bookmakeři, a vyhrává ten, kdo má lepší odhad.

Ginger: I poker a sportovní sázky jsou spojeny s rizikem závislosti, ale je pravda, že to jsou druhy her, u nichž vítězství nebo prohra závisí alespoň částečně na schopnostech hráče. O loteriích a hracích automatech se říká, že u nich výsledek závisí na náhodě, ale to není pravda. Pravděpodobnost výhry je nastavena tak, že gambler nemůže z dlouhodobého pohledu vydělat. Podnikatel v oblasti loterií tak nejenže nevytváří nic produktivního, ale ani nenese žádné riziko. Přitom má zaručen obrovský zisk.

I mezi loteriemi je ovšem třeba rozlišovat na relativně neškodné a na hrací automaty, které jsou vyloženě navrženy za účelem, aby vyvolávaly závislost (jejich design promlouvá k čemusi skrytému hluboko v našem podvědomí). Princip loterie odporuje nejen postulátům ekonomické teorie o tom, že se lidé chovají jako racionální tvorové maximalizující svůj užitek, ale i zdravému rozumu — jak může být někdo úspěšný s obchodním modelem který je tak viditelně založen na obírání zákazníků? Nicméně je umožněn tím, že netrénovaná lidská mysl je velmi špatný nástroj pro posouzení, při jaké pravděpodobnosti výhry se vyplácí loterii hrát. Využívání této slabosti je vlastně klamáním zákazníků.Ace: Stejně ale prohibice není řešení, víme přece, jak to dopadlo ve třicátých letech v USA. Ginger: V letech 1919 — 1933 byla ve Spojených státech zakázána konzumace alkoholu. To vedlo ke značnému rozvoji organizovaného zločinu. Hazard byl od roku 1931 až do roku 1976 v USA zakázaný všude s výjimkou státu Nevada, kde leží Las Vegas. Výsledkem byl rovněž značný rozvoj zločinu spojeného s hazardem — ve státě Nevada. Legalizovaný hazard vyvolává řadu pokušení k porušování zákona, jak na straně gamblerů, tak majitelů kasin. I dnes je Nevada americkým státem s nejmírnější regulací hazardu a nejvyšší kriminalitou.Ace: Pořád nerozumím, kde je problém v České republice. Copak v něm jsou nějaké zvlášť škodlivé automaty?Ginger: Jsou tři možné způsoby regulace hazardu. Zaprvé je možné ho úplně zakázat. Opačný extrém je přístup, kdy je hazard podnikání jako každé jiné, a tudíž není třeba zvláštní regulace. Střední cesta, kterou volí většina civilizovaných států, spočívá v tom, že hazard je možné provozovat pouze na základě koncese udělované státem za více či méně přísných podmínek.Jelikož maximalizace zisku je všudypřítomnou podnikatelskou motivací, lze očekávat, že v případě, že hazard nebude regulován, stanou se hrací automaty, zaručující snadný a de facto garantovaný zisk, rovněž všudypřítomnými. Česká republika je bohužel v současnosti až příliš zjevným ověřením této hypotézy, jelikož zdejší systém regulace, ač formálně alespoň z části založen na koncesním systému, se ve skutečnosti chová jako systém neregulovaný, ještě volnější než ten v Nevadě. V ČR regulátor trhu, ministerstvo financí, neváhá kopat za zájmy hazardních společností, zákon nezákon. Pro popis právních machinací Kalouskova ministerstva doporučuji zprávy Veřejného ochránce práv Pavla Varvařovského, nebo poněkud barvitější líčení aktivisty Matěje Hollana. Ace: Ministerstvo financí se naštěstí aktivně pokouší uvést loterijní zákon do souladu s realitou (nikoliv naopak) a dnešní protizákonný stav legalizovat.Ginger: Důsledkem jsou tisíce závislých, spadlých do dluhové pasti. Hrací automaty jsou stejně návykové jako tvrdé drogy, a dopad závislosti na životy hráčů je také podobný. Hazard je častou příčinou prostituce, sebevražd...Ace: Drahá, každý je strůjcem svého štěstí. Nikdo ty lidi nenutil, aby začali hrát.Ginger: A co škody způsobené lidem, kteří gambleři nejsou? Těch je plno:

  1. Gambleři jsou většinou schopni svou závislost skrývat přede všemi v okolí, včetně svých partnerů, a vyrobit obrovské dluhy, než se na ně přijde. Kriminalita je také problém, velká část populace českých věznic je obývá proto, že kradla, aby měla co naházet do automatů. Když čtu v novinách veselé historky o tom, jak soudce krade peníze advokátům, nebo že někdo ukradl a prodal bagr, mám pocit, že vím, odkud vítr vane. Závislost na hazardu totiž není omezena na „obyvatele sociálně vyloučených lokalit“, česky řečeno, chudinu, i když mezi ní je samozřejmě velmi rozšířená a taky je to častý důvod sestupu po společenském žebříčku mezi ni. Do automatů házejí peníze lidé ze všech společenských vrstev, včetně těch nejvyšších. Zvlášť lidé, kteří manipulují s velkými částkami v hotovosti, jsou často k vidění v hernách. Slyšela jsem, že hazard je velmi rozšířený mezi automechaniky. Jak bezpečné ti připadá svěřit někomu, kdo je těžce závislý gambler, svoje auto k opravě?
  2. Kromě toho herny zvyšují ceny nájemného a vytlačují z center měst všechno ostatní. Malé krámky si jednoduše nemohou dovolit platit tak vysoké nájmy jako herny.
  3. A to jsem se zatím nezmínila o škodách způsobených státu - gambleři, podobně jako neplatí své dluhy, často neplatí ani daně, čerpají sociální pomoc (stejně jako často jejich blízcí, které připravili o peníze). Náklady na boj s kriminalitou, jež je důsledkem hazardu, taky nejsou malé..

Ace: Ale odkud bereš jistotu, že když hazard omezíme, nepřesune se jednoduše do černé ekonomiky?Ginger: Protože v zemích, kde hazard omezují, je ho opravdu méně. Omezení nabídky zásahem státu prostě snižuje množství prodaného zboží, to je ekonomie pro základní školy.Nakonec i ta prohibice v USA vedla ke snížení spotřeby alkoholu, a to dokonce tak, že se na předchozí úroveň vrátila až v šedesátých letech. Celkové důsledky prohibice byly ovšem katastrofické, to nepopírám. Vymahatelnost omezení uvalených na hrací automaty je však očividně větší, než u omezení na prodej alkoholu nebo tvrdých drog — gambler, který prohraje hodně peněz v nelegální hře, si půjde stěžovat daleko spíše než alkoholik za prohibice. A nezdá se, že by země, v nichž jsou na hazard uvalena těžší omezení než v ČR (což jsou asi všechny), měly s černým hazardem větší problémy než má Česká republika s hazardem (polo)legálním. Naopak, jak už jsem říkala, je to legalizovaný hazard, který přitahuje kriminalitu. Ace:Tak počkat, myslel jsem, že Kalousek není v Česku zrovna nejpopulárnější politik. Pokud by prováděl něco tak strašného, jak tvrdíš, jistě by si toho všichni všimli. Natož kdyby způsoboval takové ztráty státnímu rozpočtu, vždyť jeho prakticky jediným tématem, které se dá prodat voličům, je pověst nelítostného strážce státní kasy. Takového rozporu mezi rétorikou a realitou by se určitě dávno chopila opozice, nebo aspoň média.

    Diskuse
    SH
    March 13, 2012 v 18.11
    My mistři světa...
    …bychom se měli zeptat sami sebe jak to, že v muslimském světě se NESMÍ pít alkohol a přece tam není jeho černý trh, o hazardu ani nemluvě.
    March 14, 2012 v 9.00
    Hra na kapitalismus
    Tento text dobře popisuje Klausovu a Kalouskovu hru na kapitalismus, které my ostatní přihlížíme, trochu ji kritizujeme, ale nejsme schopni ji čelit. Vzhledem k tomu, že trvá už 20 let, mohli bychom se začít vzpamatovávat.
    MT
    March 15, 2012 v 7.37
    Ano - velký černý trh s alkoholem jako byl v USA tu není.

    Jejich náboženství není alkoholu nakloněno - teď nemyslím jen svaté texty, ale také interpretaci jejich kněží

    Aź bude muslimský letopočet nikoli kolem cifry 1400 po útěku Mohameda z Mekky do Mediny (nebo naopak?) jako teď, ale také kolem 2000 jako dneska ten náš křesťanský (BC, AC), je otázka (kromě otázky jestli bude tehdy lidstvo ještě vůbec existovat) jestli bude náboženství tak silně "zvnitřněné" jako naše u nás ...

    A alkohol načerno asi lze sehnat i v muslimských zemích, nemuslim se asi k němu dostane - i když asi co země to jiný přístup.
    Na libanonském a palestinském území, kde jsou také arabští křesťané není asi žádný problém sehnat a pít alkohol bez nějaké kontroly ...


    MT
    March 15, 2012 v 7.38
    oprava :

    jestli NEbude náboženství tak "zvnitřněnné jako ...