Občanští demokraté vyberou svého kandidáta pro přímou volbu prezidenta ve stranických primárkách. V pondělí o tom rozhlodla výkonná rada strany s tím, že o jejich konkrétní podobě se rozhodne 19. března.

„Občanští demokraté vždy vybírají na klíčové celostátní pozice v primárkách, čili v tom nepřichází žádná revoluce. O konkrétní podobě primárek budeme jednat a grémium předloží výkonné radě 19. března návrh, jak nominovat kandidáta ODS do přímé volby, tak, aby 19. března mohla výkonná rada tato pravidla schválit a mohl začít nominační proces," vysvětlil po jednání výkonné rady předseda ODS Petr Nečas.

Mezi občanskými demokraty se prozatím hovoří o třech jménech, z nichž by mohl vzejít jejich kandidát pro přímou volbu prezidenta. Již několik měsíců o své možné kandidatuře hovoří místopředseda Senátu Přemysl Sobotka a předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová. Ta se svou kandidaturou ale nejspíš ještě váhá. Dle svých slov totiž není příliš nakloněná přímé volbě.

„Pořád se s tím peru. Dlouho jsem zastávala názor, že přímá volba být nemá. Zdá se mi logická cesta zastupitelské demokracie. Volení zastupitelé volí starostu, na kraji zastupitelé volí hejtmana a poslanci se senátory volí prezidenta. Takto mi to přišlo v pořádku. Je fakt, že se už léta ozývá volání po přímé volbě. Já za tím vidím různá úskalí," uvedla Němcová pro server iDnes.cz na začátku února s tím, že svoji kandidaturu nevylučuje ani v přímé volbě. „Uvidím, jak budu zdravá a při síle,“ dodala.

Naopak Sobotka je pevně rozhodnutý se volby zúčastnit. „Vzhledem ke svému politickému vývoji - šest let jsem dělal v podstatě druhou ústavní funkci - mě mnoho lidí v minulém roce oslovovalo a po nominaci v Libereckém kraji přišlo to konečné rozhodnutí, že do toho zkusím jít,“ odpověděl Sobotka serveru Aktuálně.cz na otázku, proč chce být prezidentem. A přestože byli občanští demokraté po celé polistopadové období proti zavedení přímé volby prezidenta, Sobotka ji za nebezpečnou nepovažuje.

„Pevně věřím, že každý, kdo bude zvolen, musí dodržovat Ústavu a ta mu dává mantinely. Takže nemám obavy, že by přímá volba přinesla silnější postavení prezidenta. Vidíme to ostatně na Slovensku,“ vysvětlil místopředseda Senátu.

V posledních dnech se pak v médiích nejednou zmiňovalo jméno europoslance a někdejšího hejtmana Evžena Tošenovského. Ten nicméně tvrdí, že se zatím definitivně kandidovat nerozhodl. Podle deníku Právo svoji kandidaturu podmiňoval právě tím, že se odehrají primárky podobné výběru prezidentských kandidátů ve Spojených státech.

Ani jeden z kandidátů se doposud nevyslovil ke svým případným šancím v přímé volbě prezidenta, podle expertů oslovených Deníkem Referendum je ale vysoce nepravděpodobné, že by se kterýkoli kandidát ODS nakonec prezidentem stal.

Politologové: prezidentem nebude kandidát ODS

Podle politologů je zřejmé, že ani jeden z uvažovaných kandidátů nepatří mezi osobnosti, které byla nejsilnější pravicová strana schopna generovat ještě v devadesátých letech minulého století. Podle Jiřího Pehe to svědčí o postupném úpadku strany.

„Dosavadní nabídka osobností z řad ODS ukazuje, jakým způsobem tato strana v posledních letech upadla. Mezi navrhovanými kandidáty na úřad prezidenta není nikdo, kdo by se jen přiblížil Vávlavu Klausovi, ba ani nikdo, kdo by mohl soupeřit s celou řadou osobností, které ODS generovala ještě v 90. letech, a které ji vyhrávaly senátní a krajské volby,“ uvedl Jiří Pehe pro Deník Referendum.

K této vnitřní okolnosti je nutné přičíst klíčovou okolnost vnější, jež spočívá ve ztrátě dominantního postavení ODS v pravé části české stranické soustavy: po posledních sněmovních volbách se jim na pravici zahnízdila neobyčejně silná konkurence v podobě TOP 09. Odtud pramení poměrně složitá výchozí pozice jakéhokoli kandidáta občanských demokratů. Ať už totiž primárky vyhraje Sobotka, Němcová, Tošenovský či případně někdo další, v osobě Karla Schwarzenberga bude mít mimořádně kvalitního protikandidáta, který se navíc bude ucházet alespoň z části o hlasy stejných voličů.

Připočteme-li k tomu dlouhodobou zkušenost ze senátních voleb, která obnažuje neschopnost občanských demokratů oslovovat voliče mimo svůj pevný a tradiční elektorát, je takřka jisté, že i kdyby jejich kandidát postoupil z prvního kola, ve druhém prohraje. „Sám bych byl dost překvapen, kdyby jakýkoli kandidát ODS postoupil do druhého kola. Tam bych předpokládal buď souboj nezávislých kandidátů nebo nějakého nezávislého kandidáta s vyslancem ČSSD," uvedl pro Deník Referendum Jelínek

Lukáš Jelínek si dokonce myslí, že kandidát ODS se nebude příliš přetahovat o voliče ani s Karlem Schwarzenbergem. „Kandidát TOP 09 bude usilovat o výrazně proevroopský elektorát a sympatizanty havlovského pojetí politiky, ODS naopak bude hrát na národní strunu. Hodně voličů pravicovému, ale i levicovému táboru navíc odčerpají nezávislí kandidáti," myslí si Jelínek. Podle politologa Milana Znoje je proto pro ODS nanejvýš ošidné, že na prezidenta nejspíš navrhne stranického kandidáta a vybere ho stranickou metodou, byť to budou stranické primárky.

„Dá se předpokládat, že podle toho prezidentský kandidát ODS dopadne ve volbách. Nejspíše se do druhého kola nedostane. Do druhého kola postoupí podle všeho jenom kandidát, který získá přes 30% hlasů. Straničtí kandidáti ODS se sice ve volbách nikdy neztratí, protože mají své věrné voliče, ale obtížně získávají většinovou podporu,“ vysvětlil Znoj pro Deník Referendum. „ODS navíc nyní představuje jen polovinu pravice a ani pravice jako celek nyní nedisponuje většinovou podporou veřejnosti,“ dodal.

Taktéž Lukáš Jelínek si myslí, že ODS má o optimální kandidáty nouzi, a to proto, že podcenila komunikaci s širším okolím a nevytvořila si zázemí, ze kterého by mohla vybírat různé typy kandidátů. „Nyní si tedy bude vybírat ze starých známých tváří,“ uvedl Jelínek pro Deník Referendum. Podle Jiřího Pehe by proto bylo pro ODS nejlepší, kdyby se na výběru kandidáta shodla s TOP 09. „To je ale kvůli vlivu Klause, který Schwarzenberga odmítá, nereálné. Tudíž je v podstatě jisté, že prezidentem nebude kandidát ODS,“ nepochybuje Pehe.

„Šance uvažovaných kandidátů ODS oslovit voliče mimo své věrné jsou omezené,“ doplňuje Peheho Znoj. „Evžen Tošenovský sice působí umírněně, ale zároveň je nevýrazný. Přemysl Sobotka je široce znám, ale patří ke staré gardě ODS, takže všechny její kontroverze se v jeho volbě projeví,“ myslí si Znoj, podle kterého má tak jedině Miroslava Němcová šanci překročit stín ODS.

Se Znojem souhlasí Jelínek: „Domnívám se, že z uvažovaných osobností má nejlepší vyhlídky Miroslava Němcová. Snaží se vystupovat nekonfliktně, jde o vždy elegantní dámu, navíc s životním příběhem, který je podobný osudům většiny občanů - někdejší knihkupkyně z Vysočiny s pěkným manželstvím, bez větších afér, skandálů, bez exponovanějších politických postojů,“ vysvětlil Jelínek pro Deník Referendum.

Podle Peheho je to naopak Tošenovský, kdo by měl nejlepší šance oslovit i voliče mimo ODS. Problémem ale je, že Tošenovský podle Peheho svoji hvězdnou chvíli změškal, a to když kdysi odstoupil z klání o post předsedy ODS. „Sobotka i Němcová sice patří také ke slušnějším politikům ODS, ale jsou se stranou až přespříliš výrazně spjati. A ODS bohužel pro ně nemá v posledních letech dobrou pověst,“ upozornil na úskalí stranických kandidátů ODS Pehe.

Podle Znoje může být ale v případě Mirolslavy Němcové zasloužilé stranictví přebito feministickým argumentem, podle kterého jsou ženy z politiky vytěsňovány. „Je to sice vzhledem k maskulinním sklonům ODS paradoxní, ale Němcové může ženská otázka v prezidentské volbě prospět. Bude v tomto ohledu soupeřit jedině s Janou Bobošíkovou,“ uzavřel Znoj pro Deník Referendum.

Svého kandidáta zatím z parlamentních stran kromě TOP 09 představili také lidovci, za které bude kandidovat europoslankyně Zuzana Roithová. Sociální demokraté zvažují nominaci senátora Jiřího Dienstbiera či ekonoma Jana Švejnara. Do souboje o prezidentský úřad se také přihlásil expremiér Jan Fischer a předsedkyně Suverenity Jana Bobošíková.