Jména 43 organizací a 188 osob se letos objevila v nominacích na Nobelovu cenu míru, jež byly doručeny Norskému Nobelovu výboru v řádném termínu. Francouzské agentuře AFP to sdělil v pondělí Geir Lundestad z Norského Nobelova institutu, který se na udílení ceny podílí.

„Podobně jako každý rok, objevují se i letos v soupisu opakující se jména i nováčci. Někteří jsou slavní, jiní neznámí. Najdeme zde nominanty ze všech koutů světa,“ řekl AFP Lundestad.

Nobelův výbor ani Nobelův institut totožnost nominantů nezveřejňují. Pravidelně tak činí ale ti, kdo je jako laureáty navrhli. Podobně jako v minulých letech tak média zaujalo jméno bývalého prezidenta USA Billa Clintonona nebo bývalého německého kancléře Helmuta Kohla. Nově naopak věnují pozornost nominaci katarské televizní stanice Al-Džazíra, propagátora teorie nenásilného odporu Geneho Sharpa, či bývalé ukrajinské premiérky Julie Tymošenkové.

Mezi známými nominovanými jsou dále tuniský obhájce lidských práv a nový prezident země Munsif Marzúkí, kubánští disidenti Oswaldo Paya a Yoani Sánchezová, ruské lidskoprávní sdružení Memorial a jeho zkaladatelka Světlana Gannuškinová nebo americký vojín a pravděpodobný informátor WikiLeaks Bradley Manning.

Navzdory sporům nad stávající krizí v Evropě byla na cenu navržena i Evropská unie jako celek.

Způsob výběru

Laureáty Nobelovy ceny míru vybírá Norský Nobelův výbor volený norským parlamentem. Nominanty navrhují zvláštní poradci výboru, držitelé ceny z minulých let, akademikové, členové vlád a poslanci parlamentů z celého světa — řádově tedy několik tisíc lidí.

Zmíněný Nobelův Institut dodává výboru profily kandidátů, zpracovává rešerše a organizuje vlastní předání ceny.

Výbor každý rok obdrží okolo dvou set nominací, které v průběhu jara třídí. Na konci srpna se již vybírá pouze z několika favoritů. Jméno laureáta pro daný rok bývá oznámeno na začátku října. Vlastní cena se předává 10. prosince, na den výročí smrti Alfréda Nobela.

Cena má být dle původního zadání předána osobě nebo organizaci, která „vykonala nejvíce pro bratrství mezi národy, zrušení nebo zmenšení existujících armád či pořádání a propagaci mírových kongresů“. Nezřídka je však udílena i osobám, které se zasloužily o zlepšování poměrů ve své zemi či na světě obecně, například vyjednáním závažných mezinárodních dohod nebo bojem za dodržování lidských práv.

V minulém roce získaly Nobelovu cenu za mír společně liberijská prezidentka Ellen Johnsonová-Sirleafová, mírová aktivistka a bojovnice za rovnoprávnost Leymah Gboweeová z téže země a novinářka, politička a obhájkyně práv z Jemenu Tawakkul Karmánová. Rok před nimi obdržel cenu čínský disident Liou Siao-po. V roce 2009 byl oceněn americký prezident Barack Obama.

Stížnost je možná

Zvláště u politických laureátů bývá oprávněnost získání ceny pravidelně zpochybňována, ještě nikdy však nebyla Nobelova cena nikomu odňata. Příslušná procedura přitom existuje. Nabude-li někdo přesvědčení, že Nobelův výbor nenaplnil svým výběrem zadání Alfreda Nobela, může vznést stížnost u Stockholmského správního úřadu. Ten dosud dohlíží na nadacemi, jež byly založeny k naplnění Nobelovy závěti.

Úřad je povinen všechny stížnosti prověřit. Pokud by naznal, že Nobelův výbor pochybil, má právo zneplatnit jeho rozhodnutí na tři roky dozadu.

Agentura AP na počátku února informovala, že jednu takovou stížnost podali norští míroví aktivisté. Jmenovitě přitom zpochybnili ocenění Baracka Obamy, jehož politika prý vede k opaku zadaní z Nobelovy vůle.

Podle znalců citovaných AP je krajně nepravděpodobné, že by stockholmský úřad stížnosti vyhověl. Podnět však doposud plnohodnotně prověřuje.

Další informace:

AFP Clinton, Kohl, EU among 231 candidates for Nobel Peace Prize

AP Nobel peace prize jury under investigation

AP 231 nominations for 2012 Nobel Peace Prize