Sociální politika tam, kde ji provozují

Jiří Silný

Příklady pozitivních trendů neznamenají, že globální chudoba není stále obrovským problémem. Ale odhodlání změnit svůj úděl a naděje, že se to společně podaří, charakterizuje dnes životní pocit v mnoha chudých zemích.

Zatím jde ještě o nesouměřitelné veličiny, ale pokud bude Evropa pokračovat stejným závodním tempem v demolici a tzv. rozvojové země v budování sociálního státu, může se lehce stát, že zanedlouho se úplně změní globální mapa chudoby a bohatství.

Ne, že by takový vývoj nebyl svým způsobem spravedlivý. Země jako Čína a Indie a jihoamerický kontinent a ve spolupráci s ostatními zeměmi Jihu i Afrika se svým nerostným, přírodním i kulturním bohatstvím se jen vrátí do pozice, která jim přísluší a o kterou na čas přišly v důsledku nadvlády Západu.

×
Diskuse
TT
February 24, 2012 v 10.34
Učit se od zkušených
Perfektní článek. Krátké shrnutí jasně ukazuje, že se dá pomocí známých a vyzkoušených postupů dosáhnout rozvoje i zvýšení práv. Bohužel u nás dáváme přednost dalším a dalším experimentům, které si na nás zkouší politici a jejich ekonomičtí poradci - ať už je to zleva Mládek, nebo zprava Kohout.
February 25, 2012 v 6.56
Obrovská chudoba vyvolává také silnou motivaci něco s tím udělat. U nás si zatím nikdo nedovede masovou chudobu ani představit, natož aby si myslel, že se ho to může týkat. Patrně bude muset být mnohem hůře, aby lidi začali být politicky aktivnější.
V těch rozvojových státech, kde umějí dělat taková opatření k překonání chudoby, stojí v čele asi politici, kterým na těch zemích záleží.
PN
February 8, 2013 v 20.00
Paní Há jková, rád čtu Vaše příspěvky a souhlasím s výše uvedeneným. Narůstající masová bezradnost, roztrpčení a konečně touha vzepřít se všeobjímající manipulaci nás všech jistě povede nárůstu aktivnějších jedinců stejným způsobem jako masová chudoba. Takhle to tedy vnímám u nás a děkuji tímto za existenci nezávislých médí a nárůstu alternativ zdola.
February 8, 2013 v 20.34
Pane Nový,
já se zhoršením ekonomické a sociální situace v budoucnu počítám. Nemám radost z toho, že budu mít asi pravdu. Ostatně nejsem nijak "zazobaná", takže mě to taky postihne, nebudu na tom lépe, než ostatní nemajetní lidé. Navíc už nejsem nejmladší. Ale jsem ochotná lidem pomáhat podle svých schopností, i když zatím si vlastně vůbec nejsem jistá, jestli nějaké mám.
Myslím si, že u nás by se podobně jako v těch zemích, o kterých se píše v článku, určitě také našli politici, jimž bude na téhle zemi záležet. Otázka je, zda něco zmůžou.