Sémantické posuny Františka Janoucha
Jiří PallasDeník Právo zveřejnil 17.2 2012 článek Františka Janoucha Experimentovat s památkou Václava Havla by se nemělo. Jeho vyznění je sporné nejen kvůli osobnosti autora, který se zdá být šikovným mystifikátorem.
V Právu ze 17. 2. 2012 i jinde v debatě o udílení ceny Václava Havla František Janouch opakovaně tvrdí, že založil „Na konci roku 1978“ Nadaci Charty 1977. Jako jeden z iniciátorů a přímý účastník bych rád uvedl věc na pravou míru.
V roce 1976 jsme se ženou podepsali mezi prvními signatáři Chartu 77 a na podzim 1977 jsme byli donuceni STB k vystěhování do Švédska. Náš „plán“ pro exil byl jednoduchý: začít vydávat gramofonové desky zakázaných zpěváků sdružení Šafrán, které jsme v Praze spoluorganizovali. Ve Švédsku jsme se dostali do styku se skupinami, které se angažovaly proti okupaci Československa Varšavskou smlouvou, v té době to byla řada levicových skupin, ale i liberální Výbor pro Východní Evropu. Tyto skupiny vytvořily na začátku roku 1978 společný „Výbor 21 srpna“ zaměřený na podporu boje proti okupaci Československa.
Na půdě tohoto výboru vznikla iniciativa pro vytvoření Fondu na podporu Charty 77, jejíž ustavující schůze jsem se zúčastnil. Hlavními organizátory výboru byli pánové Peter Larsson a Peter Gavelin. Při diskuzi o tom, kdo by měl výboru předsedat jsem navrhl nepřítomného Františka Janoucha. Návrh jsem motivoval tím, že je Janouch profesorem na univerzitě, mluví Švédsky a nosí kravatu, já tyto vlastnosti postrádám a navíc se chci věnovat vydávání gramofonových desek zakázaných zpěváků a vystudovat. Obdobně jsem doporučil Janoucha Václavu Havlovi, když mi telefonicky navrhoval abych se stal „zástupcem“ Charty 77 v zahraničí.
Jak se záhy ukázalo, pravdivá byla hlavně ta kravata. Profesuru František Janouch neměl ani ve Švédsku ani v Československu a pokud o ni usiloval ve Švédsku, tak ji ani po roce 1978 nikdy nedostal. Zajímavé bylo tvrzení na stránkách ČSAV před pár lety sdělující, že profesor František Janouch je členem a profesorem Švédské akademie věd... Po mém upozornění byl nesmysl odstraněn: Švédská akademie je soukromá nadace, Janouch jejím členem nikdy nebyl, natož profesorem, protože Akademie profesory nemá... Vše je lehce ověřitelné.
Na podobná překvapení by se dalo jistě narazit i při ověřování dalších „pravd“, které o sobě Janouch šíří, ale zatím se o to česká média nepokusila. Například lze obdobně jako v případě Nadace vystopovat „sémantický posun“ v naznačování zásluh Janoucha o udělení Nobelovy ceny Jaroslavu Seifertovi. Každý si může ověřit, že návrhy mohou podávat pouze jasně stanovené profese a instituce, v případě literatury jsou to mimo jiné profesoři v oboru. Jaroslava Seiferta prokazatelně navrhli slovenský profesor slovanských jazyků Lubomír Ďurovič z Lundu (Švédsko) a profesor Roman Jakobson z Paříže.
Ale zpět k nadaci: předseda František Janouch přejmenoval Výbor na Nadaci a tu skuteční zakladatelé a další členové (například Jaroslav Hutka) po neshodách s Janouchem opustili. Nadaci Charty 77 si vybral miliardář George Soros jako distribuční kanál pro posílání peněz do Československa a chartisté se radovali z peněz „od Janoucha“.
Po listopadu 1989 došlo k jednání mezi mluvčími Charty 77 a Nadací, kdy Soros i Janouch odmítli do výboru nadace vpustit zástupce jmenované mluvčími Charty 77. Mluvčí (tehdy Helena Klímová, Alena Hromádková a Hana Ponická) se byly nuceny od aktivit Nadace distancovat (kvůli pokusu o převzetí Typografie, Občanského Deníku a neochotě přijmout do výboru zástupce jmenované mluvčími...). Existují o tom stanoviska mluvčích i navrhovaný dokument Charty 77. Naštěstí pro Janoucha byla záhy na to Charta 77 zakonzervována a Soros z neznámých důvodů nadaci opustil.
Neumím posoudit, která instituce je technicky či organizačně vhodnější pro chystanou cenu Václava Havla, dovolím si však připomenout, že je neméně důležité kdo bude cenu reprezentovat. A zde je vhodnost osoby Františka Janoucha sporná. K vymyšleným titulům a poopravené historii lze přičíst i členství v Komsomolu a následně v komunistické straně ze studií v Leningradu z doby, kdy v SSSR panovala nejtvrdší stalinská diktatura a vše kolem jaderné fyziky bylo pod přísnou kontrolou nechvalně známého Beriji. V této souvislosti stojí za zamyšlení i Janouchova současná propagace vhodnosti ruských atomových elektráren pro ČR.
Poradců ze "západu" bylo bohužel máůo - srovnejte si to třeba s Polskem. Já byl shodou okolností jedním z poradců na vnitru (zadarmo) a viděl jsem slaboučkou úroveň informatiky ve státní správě... Můj text je opravdu "deviantní" - právě proto, že se odchyluje od oslavných článků na Františka Janoucha v tom, že se snažím poodhalit jeho mystifikace. Ostatně chartisté, kterým šlo o mocenské pozice se k nim často dostali ... a nejen chartisté. Spousta těch, kteří naskočili do rozjetého vlaku "revoluce" je tam dodnes - třeba právě Václav Klaus.