Ministerstvo práce a sociálních věcí dokončuje návrh věcného záměru zákona o právu na stávku. Jaromír Drábek tak plní přání premiéra Petra Nečase, který už v červnu loňského roku tvrdil, že jeho vláda chce zákonem stanovit například to, v jaké lhůtě je potřeba stávku vyhlásit, kdo to může udělat a které minimální služby mají fungovat i během stávky

Podle informací serveru Týden.cz by se stávky měly v budoucnu hlásit týden dopředu. Zapojit by se do nich nesměli kromě lékařů například ani železničáři. Stávka by současně podle chystané úpravy mohla být vyhlášena pouze v případě, že se zaměstnavatel dostane s odbory do sporu o „hospodářské a sociální zájmy".

Navíc by organizátor musel alespoň pět pracovních dnů předem zaměstnavateli písemně oznámit nejen datum zahájení stávky, nýbrž i její důvody, cíle a počet pracovníků, kteří se jí zúčastní.

„Organizátor je povinen předat zaměstnavateli jmenný seznam zaměstnanců, kteří se stávky zúčastní, a to nejpozději čtyřiadvacet hodin před zahájením stávky," píše se podle Týdne v úpravě, kterou doporučuje Drábkův resort. Za odstávkovanou pracovní dobu totiž nenáleží zaměstnanci mzda ani její náhrada.

Ministerský návrh pak vyjmenovává i povolání, u nichž by se mělo právo na stávku omezit. Kromě zdravotníků a železničářů by tak podle návrhu v budoucnu nesměli protestovat například silničáři, zaměstnanci telekomunikací či zaměstnanci v sociálních službách.

„Omezuje se právo na stávku zaměstnanců drážní dopravy na dráze celostátní, regionální a vlečce, kteří organizují a zajišťují provoz drážní dopravy, pokud by stávka ohrožovala život nebo zdraví osob," cituje server návrh zákona.

Věcný záměr zákona nakonec počítá i s pojmem nezákonná stávká. Považuje se za ni protest, kterému například nepředcházelo jednání či který byl vyhlášen nebo zahájen z jiných důvodů, než je ochrana hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců, jichž se důvody a cíle stávky týkají.

Podle ministra práce a sociálních věcí v záměru zákona o stávce není žádný překvapivý moment. „Jde o to stanovit procedurální záležitosti: jakým způsobem se stávka svolává, jaké jsou lhůty, kdo a komu svolání stávky oznamuje a tak dále," uvedl Drábek pro server Týden.cz.

Odboráři i opozice ale s ministrem ostře nesouhlasí.

Falbr: Drábek se snaží odbory zastrašit

Například podle europoslance a bývalého předáka odborů Richarda Falbra se Drábek zejména požadavkem předkládat seznam stávkujících snaží odboráře zastrašit. „Jde o jasný útok na právo na stávku. Drábek se zřejmě poučil v Maďarsku a v Gruzii, kde takové zákony, které mají podstatně ztížit odborům právo stávkovat, již existují,“ uvedl europoslanec pro Deník Referendum.

„Doufám, že ČMKOS bude proti záměru zákona důrazně protestovat, a pokud bude schválen, že podá stížnost Mezinárodní organizaci práce,“ doplnil Falbr.

Místopředsedkyně Českomoravské konfederace odborových svazu (ČMKOS) Radka Sokolová pro Deník Referendum uvedla, že původně měl věcný záměr zákona o stávce upravovat obecně stávky tak, aby byly pokryty i případy stávek mimo kolektivní vyjednávání.

„Navrhovaná úprava k tomuto cíli nesměřuje, protože se zaměřuje duplicitně na oblast kolektivního vyjednávání a na nijak blíže neupřesněný, nicměně s ohledem na šíři a obsah kolektivního vyjednávání marginální okruh sporů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci mimo oblast kolektivního vyjednávání, ve kterých podle povahy věci stávka jako řešení sporu prakticky v úvahu nepřichází,“ vysvětlila Sokolová.

Mimo zákonnou právní úpravu tak podle ní zůstanou i nadále stávky vedené odbory na obranu hospodářských a sociálních zájmů zaměstnanců vůči jiným subjektům, včetně vlády. „I tyto stávky jsou však, jak uznává i počáteční analýza obsažená ve zpracovaném materiálu, legální a právě na tyto stávky měla nová právní úprava podle vyjádření vládních představitelů dopadat,“ upozornila místopředsedkyně ČMKOS.

Podle Sokolové se ale Drábkův resort zaměřuje především na precizaci právní úpravy stávky v kolektivním vyjednávání, která bude podle ní vytržena ze zákona o kolektivním vyjednávání.

To, že se ve věcném návrhu počítá pak s tím, že organizátor stávky bude povinen předat zaměstnavateli jmenný seznam zaměstnanců, kteří se stávky zúčastní, a to nejpozději čtyřiadvacet hodin před zahájením stávky, svědčí podle Sokolové, stejně jako podle Falbra, o snaze právní úpravu stávky pro oblast kolektivního vyjednávání zpřísnit, více formalizovat a tak bránit její realizaci.

„ČMKOS považuje navrhovanou úpravu za zbytečnou nejen z uvedených důvodů, ale i proto, že stávky nepředstavují v České republice problém, který je třeba naléhavě řešit, na rozdíl od problému vysoké nezaměstnanosti, hospodářské stagnace či omezování zdrojů na financování solidárních sociálních systémů,“ dodala Sokolová s tím, že návrh ministerstva práce a sociálních věcí odboráři podle toho, co o něm zatím vědí, odmítají.

O přesném postupu proti návrhu se odboráři rozhodnou, až se s ním seznámí a zpracují si jeho analýzy. Podobně se vyjádřil pro DR předseda Senátu a bývalý šéf odborů Milan Štěch: „Jsem proti jakémukoli omezování stávky formou zákazů. K návrhu se podrobněji vyjádřím, až jej budu mít k dispozici."

Další informace:

Týden.cz Chcete stávkovat? Odbory nově nahlásí vaše jméno zaměstnavateli