Ptají se mě, jak že to vlastně dopadlo s tím varšavským mléčným barem, co ho zavřený otevřeli a prodávali v něm palačinky kolemjdoucím.

Jde o Mléčný bar Prasowy, jeden z posledních mléčných barů ve Varšavě. Stojí v širším centru města. Od jeho dveří to máte autobusem deset minut k prezidentskému paláci. K sídlu premiéra to je coby kamenem dohodil. Místní lidé a aktivisté ho znovu otevřeli v pondělí 19. prosince. To dobou byl asi měsíc uzavřený a  „v likvidaci“. Místní se báli, aby na jeho místě nevyrostla banka nebo třeba kavárna, kde sice bude čaj za patnáct zlotých, palačinka za pět ale ne. Asi po dvou hodinách tehdy na místo přijela policie, přítomné legitimovala a vyvedla ven.

Akce ale získala nebývalý veřejný ohlas. Nejenže za ty dvě hodiny provozovnu navštívilo čtyři sta lidí a koupilo si 250 porcí jídla. Zprávy o akci a související komentáře se v dalších dnech pravidelně objevovaly v různých polských médiích. O čtrnáct dní později pak Gazeta Wyborcza, největší polský deník, obsazení Mléčného baru Prasowy označila za „nejzajímavější protest roku“. Pod související petici adresovanou varšavské primátorce se dodnes podepsalo přes 1500 lidí. Mléčný bar získal nejvíce nominací v anketě „Město hlavní-město společné“ vyhlašované portálem varšavských nevládních organizací Warszawa.ngo.pl.

Protestovat pět dní před Vánoci, když výběrové řízení na nového provozovatele má proběhnout v lednu, může vypadat beznadějně. Je málo času, mezi svátky nekypí aktivitou ani úřady, ani aktivisté. Navíc obsazení baru volené orgány odsoudily. Souhrnná zpráva, kterou o případu pod titulkem Bar Prasowy a právo na město publikovala na webu polské Krytyky Polityczné Joanna Erbel, ale ukazuje, že se místním lidem podařilo leccos.

Na intervenci levicového radního Varšavy-Střed Grzegorze Walkiewicze se totiž k případu baru Prasowy sešla v polovině ledna zvláštní komise. Ta nejenže odsouhlasila, že soutěž na pronájem prostor bude připravena tak, aby z ní vzešel nový provozovatel mléčného baru. Ve spolupráci s místními obyvateli ale byly dohodnuty i podmínky soutěže, např. že levná jídla ve smyslu zákonné definice mléčného baru budou muset tvořit nejméně 50 % nabídky a že minimální výše nájmu za jeden metr čtvereční bude 12,5 zlotého (75 Kč).

Radní městské části pak přijali návrh na svolání výběrové komise, kterou budou tvořit jak zástupci samosprávy, tak i formalizovaných a neformalizovaných skupin obyvatel. Jde o podobný postup, jaký je využíván při výběru nájemců prostor určených pro kulturní aktivity.

„Zezdola jdoucí mobilizace spojená s kolektivním otevřením baru Prasowy,“ píše Joanna Erbel, „ukazuje nejenom, že zdánlivě málo znamenající happening může mít skutečně vliv na změnu politiky města, ale také, že roste potřeba obyvatelek a obyvatel Varšavy mít skutečný vliv na svoje nejbližší okolí. Čím dál silnější je pocit, že to je ‚naše město‘, tedy že máme plné právo o něm rozhodovat. Sílí rovněž tlak na radní a úředníky, aby — jestliže zastávají veřejnou funkci — pracovali v zájmu obyvatelek a obyvatel města, protože jsou to právě oni coby daňoví poplatníci, kdo platí jejich mzdy. Jsme čím dál silněji přesvědčeni, že máme na město právo, a nebudeme se ostýchat vymáhat toto právo různými způsoby.“