Kongres městských hnutí, který se poprvé uskutečnil právě před měsícem v západopolské Poznani, organizačně zajistilo sdružení „My, Poznaňští“. Sto zástupců z padesáti organizací a sdružení přijelo z různých měst, s různými zájmy i politickými postoji. Jak ve svém komentáři po skončení Kongresu napsala Joanna Erbel, sjednocovala je potřeba učinit z otázky města znovu otázku politickou.

„My, Poznaňští“ se na vlastním webu charakterizují jako platforma „sdružující skupiny obyvatel Poznaně, které spojuje touha podporovat druhý pilíř současné demokracie — demokracii občanskou“. Své práci sdružení rozumí coby „důležité složce společenské, demokratické kontroly vlády“. Podtitul webu sdružení „My, Poznaňští“ zní — „město není společnost s ručením omezením“. Obdobné naladění se dle všeho snažili organizátoři Kongresu přenést i na jeho účastníky.

Výsledkem dvoudenního jednání se stalo devět „Tezí o městě“. Ty pak účastníci Kongresu koncem měsíce symbolicky přibili na vrata radnic v Gdaňsku, Sopotech, Rumii, Poznani, Lodži, Varšavě a Vratislavi. Společná akce v různých městech je podle organizátorů znakem překonání dílčích zájmů jednotlivých měst.

Podle zmíněných devíti tezí:

1.Obyvatelé mají na město nepřevoditelný nárok.

2. Participativní rozpočet se rovná přípravě celého rozpočtu města jeho obyvateli. Není to jen procedura, je to široké společenské hnutí.

3. Záruka společenské spravedlnosti a boje proti chudobě a vyloučení je povinností městského společenství.

4. Obnova historických ploch udržuje identitu měst a je podmínkou jejich rozvoje. Nemůže se omezit na opravy, musí jít o práci zahrnující všechny motivy připravenou společně s obyvateli.

5. Dost chaosu! Kultura prostoru garantovaná právním řádem podpoří zvýšení kvality života ve městě.

6. Demokracie nejsou jen volby. Obyvatelé mají právo na skutečný o vzájemnou úctu se opírající podíl na rozhodování o městě.

7. Města i městské aglomerace musejí být řízeny ve shodě s principy trvale udržitelného rozvoje a boje proti procesu suburbanizace.

8. Rozmístění krajských institucí v různých městech napomáhá rozvoji celého kraje.

9. Polská města i aglomerace potřebují podporu v propojování dopravních systémů — kolejové, silniční, veřejné hromadné, cyklistické i pěší dopravy tak, aby dosáhly cílů Bílé knihy o dopravě a Lipské charty.

Pokud vím, tak podobné hnutí v České ani ve Slovenské republice neexistuje. Lidé spojení s polským Kongresem městských hnutí označují města za „motor novodobého rozvoje“, ve městech jsou podle nich přítomny hlavní předpoklady rozvoje kulturního i civilizačního. Není překvapení, že takto liberální a kosmopolitně otevřený popis úlohy měst ve společnosti formulují v Polsku lidé hlásící se k demokratické levici.

Lidia Makowska, Marcin Gerwin: O Tezach o Mieście i demokracji w działaniu, 6. července 2011