Rozprávky o ekonómii

Ivan Lesay

Ekonom Tomáš Sedláček je pro média přitažlivý hlavně proto, že je schopný o ekonomii mluvit a psát jednoduše. Pohádky o ekonomii se stávají problematickými ve chvíli, kdy se skutečností začínají manipulovat.

Český ekonóm Tomáš Sedláček dostáva u našich západných susedov ale i na Slovensku pomerne značný mediálny priestor. Pre médiá je príťažlivý najmä preto, že je schopný o ekonómii rozprávať jednoducho, v podobenstvách. Hovoriť prístupne o zložitých ekonomických javoch je samo o sebe vítané. Rozprávky v ekonómii sa ale stávajú problémom vtedy, keď so skutočnosťou manipulujú.

Medzi leitmotívy Sedláčkovho rozprávkarčenia patrí interpretácia súčasnej krízy — považuje ju za dôsledok všeobecne prepísknutej spotreby, ľudovo povedané nenažranosti. Podľa neho sme sa (sic!; merkuj 1. osobu množného čísla) príliš zadlžovali, prejedli sme si tak budúcnosť a teraz — vlastne úplne prirodzene — nastal čas na šetrenie a úsporné opatrenia. Na Slovensku sa podobným uvažovaním prezentuje napr. Richard Sulík, podľa ktorého Slováci žijú nad svoje pomery.

×
Zkopírovat odkaz Vytisknout
Diskuse
AV
Adam Votruba, historik
January 4, 2012 v 10.44
Zajímavý článek. Naznačuje možnost, že jisté zájmové kruhy využívají současné krize k prosazení neoliberálních reforem. To by nebylo nic až tak překvapivého, neboť, jak ukazuje Naomi Kleinová, MMF opakovaně využíval hospodářských krizí k tomu, aby vnutil postiženým zemím liberální reformy, přestože představitelé MMF dobře věděli, že požadovaná opatření nesouvisí s příčinami krize.
To, že krize není způsobena primárně zadlužeností, je zřejmé. Myslím si ovšem, že zůstává otázkou, jestli zadluženost není příčinou druhé krizové vlny, resp. možná ne přímo zadluženost sama, ale panická reakce trhů na zveřejněná čísla podpořená prohlášeními ratingových agentur. Do roku 2007 sice zadluženost vzhledem k HDP v mnoha zemích klesala, ale od té doby zase vzrostla.
VH
Vlasta Hábová, ekonom
January 5, 2012 v 19.42
Ala, ale,
pane Lesayi! Možná že jste jen nepochopil hloubku ironie, skrytou v bajkách pana Sedláčka. On to totiž možná vůbec nemyslí vážně, když tvrdí, že současná krize je důsledkem přemrštěné spotřeby! Možná jde jen o důmyslně vyjádřenou ironii podobně, jako v případě jebo tvrzení, že otcem myšlenky o neviditelné ruce trhu je Bernard Mandeville, angl. lékař a satirik (1690-1735), "čestný člověk a jasná hlava" (dle hodnocení Marxe). Ten totiž ve svém proslaveném díle The fable of the Bees (1728) napsal: "...Je sice třeba chránit dělníky před smrtí hladem, ale neměli by dostávat nic, co by stálo za úsporu. ... je zájmem všech bohatých národů, aby velká většina chudáků nikdy nezahálela a aby přitom vydávali všechno, co dostanou. ...Ty, kdo si vydělávají na živobytí vezdejší prací, pobízejí k práci výhradně jejich potřeby; je moudré tyto potřeby mírnit, ale bylo by bláhové je léčit. Jediná věc, která může pracujícího člověka udělatř pilným, je mírná mzda. Příliš nízká mzda ho přivádí, podle temperamentu, k malomyslnosti nebo k zoufalství, příliš vysoká mzda ho činí drzým a líným. ...u svobodného národa, kde otroctví není dovoleno, nejspolehlivější bohatství záleží v mase pracovitých chudáků. Mimo to, že jsou nevysychajícím zdrojem doplňování loďstva a armády, bez nich by nebylo žádných požitků, a produktů země by se nedalo využít k získání důchodů. Aby společnost, (která se ovšem skládá z nedělníků) byla šťastna a lid spokojen i v nuzných poměrech, je nutné, aby velká většina zůstala nevědomá a chudá. Poznání rozšiřuje a znásobuje naše přání, a čím méně si člověk přeje, tím snáze lze uspokojit jeho potřeby." - No řekněte, uměl by někdo z našich dnešních satiriků popsat program vlády rozpočtové odpovědnosti lépe, než autor, kterého pro nás ve svých bajkách znovu objevil pan Sedláček? Možná, snad, Jiří Jírovec, se svým slavným návrhem (v Blistech), aby Ústav pro studium totalitních režimů nechal na DVD Menšíkových Silvestrů před jejich prodejem jasně označit grafickou značkou u všech účinkujících jejich případné členství v KSČ. Ten návrh, v našich poměrech, také někteří vzali vážně. Pochopme tedy: on to pan Sedláček s tou příčinou krize třeba tak nemyslel!