Nesehnutí: Brno je město sportovců a rodin, nikoli však žen

Vratislav Dostál

Tvůrci programu Ženská práva jsou lidská práva sociálně-ekologického hnutí Nesehnutí provedli genderovou analýzu rozpočtu města Brna. Vyplynulo z ní, že město s podporou rovných příležitostí žen a mužů takřka nepočítá.

Tvůrci programu občanského sdružení Nesehnutí Ženská práva jsou lidská provedli genderovou analýzu rozpočtu města Brna. Vyplynulo z ní, že město nerovně financuje především vrcholové sportovce a sportovkyně. Z analýzy strategických dokumentů města pak vzešlo, že Brno s podporou rovných příležitostí žen a mužů takřka nepočítá.

Analýza podle autorů vychází z návrhu rozpočtu města Brna pro rok 2011. Analyzovány byly ty rozpočtové kapitoly, které ovlivňují veřejný prostor, tedy místa, která mají sloužit všem bez rozdílu. Například se jedná o analýzu výdajů na příměstské lesy, rekreační i vrcholový sport nebo veřejné kulturní akce podporované Magistrátem města Brna.

„V současnosti probíhá sběr dalších materiálů a teoretické studium pro genderovou analýzu rozpočtů. Předběžná analýza probíhala na návrhu rozpočtu města Brna za rok 2011. Konečná analýza pak bude vycházet z reálného rozpočtu za rok 2011. V té době také budou k dispozici výroční zprávy příspěvkových organizací a dalších subjektů,“ vysvětlila záměr analýzy Petra Havlíková z Nesehnutí.

Z analyzovaných materiálů podle ní vyplynulo několik skutečností, které budou podrobněji zkoumány. Například se ukázala rozdílná struktura výdajů zaměřených specificky na muže a na ženy.

Zatímco výdaje, které byly identifikovány jako sloužící mužům, byly především ze sféry kultury a volnočasových aktivit, výdaje zaměřené na ženy se podle autorů analýzy soustředily více na řešení problémů a krizových situací. Jako příklad uvádějí finance jdoucí na prevenci domácího násilí či na pomoc matkám s dětmi v tísni.

„Zatímco muži najdou v rozpočtu výdaje určené například na myslivost, na ženy se často myslí pouze v roli matek či obětí domácího násilí,“ uvedla Havlíková. Strategické dokumenty města (Strategie pro Brno a Programové prohlášení Rady města Brna) pak podle ní ukázaly genderovou slepotu města.

Podle autorů analýzy se přitom nejedná o obecnou nechuť přistupovat k různým skupinám obyvatel specificky. „Město se snaží cíleně podporovat seniory a seniorky a koncept aktivního stáří, stejně jako rodiny s dětmi. Genderový náhled a podpora rovných příležitostí však v dokumentech zcela chybí,“ uzavřelo Nesehnutí v tiskovém prohlášení.

    Diskuse (7 příspěvků)
    Eva Hájková, penzistka
    December 23, 2011 v 8.59
    Zapomněl jste napsat, že o domácí práce a výchovu dětí se musí muž a žena starat společně, má-li to být spravedlivé. Proč by to mělo být jen její věcí?
    Eva Hájková, penzistka
    December 23, 2011 v 9.51
    Hlavně by nikdo neměl svádět na buržou to, že jeho žena musí dělat dvě šichty - jednu v práci a druhou doma.
    Eva Hájková, penzistka
    December 23, 2011 v 10.49
    Vy jste patrně nikdy v domácnosti nebyl, takže nevíte, jaké to je. Většina žen se těší na to, až půjde po mateřské do práce, pokud vůbec nějakou sežene.
    martin škabraha, autor erót-ické literatury
    December 23, 2011 v 19.57
    Nevycházím z údivu nad argumenty pana Kesudise. Teze, že ženy mají menší touhu po volnočasových aktivitách, a proto méně žádají o jejich podporu, je dokonalým příkladem obviňování oběti. Nejdřív ženy zavalíme dřinou v domácnosti, takže jim - při nutnosti podílet se zaměstnáním na rodinném rozpočtu - už nezbude prakticky žádný čas, a pak řekneme "Podívejte se, ony nezakládají žádné šachové kroužky ani nehrají fotbal, což je důkaz, že žádné takové touhy ani nemají." To s tou tradiční rodinou je také argumentační zkrat. Je-li práce v domácnosti práce jako každá jiná, tak ji může dělat klidně i muž, tak proč by z toho měl vyplývat úprk žen za plotnu? Potíž ale taky je, že rodinný rozpočet se bez dvou pracujících často neobejde. A doufat, že tím, že se ženy vzdají práva na práci a půjdou poslušně vařit a prát, dojde k tomu, že se zvednou mzdy mužů, mi nepřijde jako ekonomicky příliš promyšlená teorie...

    "Tradiční rodinu" jako nejlepší model lze nakonec hájit jen odkazy na to, že to tak prostě chtěl Bůh, a kdo se k tomu neuchýlí, tomu zbudou už jen nesmyslné předsudky o potřebě jasně čitelných genderových vzorů, aby náhodou z dětí nevyrostli ufoni.
    Eva Hájková, penzistka
    December 25, 2011 v 12.39
    Proč by jim vyhověno být nemělo a kdo má co určovat, kam ženy patří, kromě nich samotných?
    Eva Hájková, penzistka
    December 28, 2011 v 13.51
    Já si nemyslím, že pro děti je nejlepší, když matka sedí doma a věnuje všechnu péči jim. Samozřejmě s výjimkou několika prvních let, kdy to děti opravdu potřebují. Potom je pro děti naopak lepší, když nejsou středem pozornosti. Spíš je pro ně dobré, když vidí, že nejen otec, ale i matka je svobodný člověk. Pak už totiž rodiče děti vychovávají hlavně svým příkladem. Proto se mají o práci v domácnosti a kolem dětí dělit. Já a můj muž jsme tak vychovali tři děti a myslím, že dobře. Muž a žena se vždy spolu domluví, pokud jim záleží na jejich vztahu. Nejsou podřízeni žádnému osudu, který by určoval, co je ženská a co je mužská práce, co se smí a nesmí nebo co se sluší či nesluší.
    MK
    Michal Kesudis, dělník
    December 28, 2011 v 17.20
    nj, to se s vámi nemůžu měřit
    :-/