Buďme nepřizpůsobiví!

Jan Vaněk

Kdyby si „přizpůsobiví“ Češi uměli občas vzít příklad z „nepřizpůsobivých“ Romů, nemuselo by v ulicích měst žít tolik bezdomovců.

Nedávno jsem potkal na ulici člověka, který mne slušně a zároveň zoufale a poníženě prosil o nějaké drobné — pro obyvatele města zkušenost bohužel zcela běžná. Nový byl tento zážitek tím, že bylo znát, že ten člověk byl bezdomovcem maximálně týden. Bezdomovec si ze setkání s chudým studentem odnesl stovku a student nemírnou frustraci ze skutečnosti, že svou stovkou zmíněnému muži, který se nově ocitl na ulici a je tak odsouzen ke zcela nedůstojnému životu, pomohl opravdu jen zcela nepatrně a neví, co by mohl udělat víc.

Žijeme v době, kdy je zcela běžné potkávat na ulici sociálně vyloučené spoluobčany, kteří celý život poctivě pracovali, nejsou (alespoň na počátku) ani alkoholici, ani drogově závislí a do tíživé životní situace se nedostali vlastní vinou nebo snad z toho důvodu, že by nedůstojný život pod hranicí chudoby byl jejich vlastní volbou. Od nového roku začnou platit další a další vládní „reformy“ a můžeme tedy očekávat další nárůst bezdomovců v ulicích — vyhnout se setkání s takovými lidmi už bude definitivně nemožné.

Tato skutečnost vzbuzuje mnoho podstatných otázek. Já se zde pokusím zamyslet nad jednou možná netradiční: Viděl někdy někdo na ulici žebráka romské národnosti? Vzhledem k tomu, že Romové jsou označováni jako „nepřizpůsobiví“ občané, žijící v nevyhovujících podmínkách na/pod hranicí chudoby v sociálně vyloučených chudinských ghetech, zdálo by se, že právě oni jsou hlavními adepty, odsouzenými k nedůstojnému bezdomoveckému životu na ulici. Čím to tedy je, že s Romy-bezdomovci v (post)produktivním věku se na ulicích nesetkáváme? Překvapivě to není proto, že by Romům v propadu na sociální dno bránil „přebujelý“ sociální stát a (zne)užívání sociálních dávek. Kdybychom měli tak vyspělý sociální stát, kde by tomu tak bylo, asi by nebyli bezdomovci žádní. Je to naopak proto, že romská společnost jednoduše nedovolí, aby se příslušník této společnosti ocitl na dně a především sám, bez možnosti požádat o pomoc „bližního svého“. Romská společnost je pospolitá, jsou v ní silné sociální a rodinné vazby, které nedovolí člověka, který na společnosti, jíž je členem, participuje, vytlačit mimo tuto společnost, na dno chudoby.

Sám považuji schopnost společnosti postarat se o své příslušníky tak, aby žádný z nich nemohl bez vlastního přičinění žít pod hranicí důstojnosti, za jednu z hlavních měřítek pro kvalitu a míru vyspělosti takové společnosti. Pokud se shodneme alespoň na tom, že je toto relevantní měřítko, vyvstávají nutně další otázky. Není tedy podle těchto kritérií romská společnost mnohem etičtější, humánnější a chceme-li hierarchizovat, mnohem vyspělejší než západní společnost „moudrého bílého muže“? A co tedy vlastně žádá bílá majorita, když požaduje po romské menšině „přizpůsobení se“? Žádá zpřetrhání rodinných a společenských vazeb, narušení solidarity a sounáležitosti romské společnosti a zavedení neoliberálního diskurzu, ve kterém existují úspěšní a bohatí na jedné straně a neúspěšní, na okraji společnosti živořící na straně druhé? A z jaké pozice a jakým právem toto „přizpůsobení se“ požadujeme? Pouze z pozice silnějšího a početnějšího etnika?

Možná, že bychom se měli ze vzájemných vztahů a uspořádání romské společnosti spíše poučit než se je snažit násilně potlačit. Znamená-li romská „nepřizpůsobivost“ výše popsané, jsem rád, že zde ještě existuje početná, dominantnímu a agresívnímu diskurzu úspěšně vzdorující skupina lidí a nebylo by od věci se zamyslet, zda by se spíše neměla „znepřizpůsobit“ i zbylá část české společnosti.

    Diskuse
    November 29, 2011 v 16.40
    To, co autor navrhuje, není nepřizpůsobování se neoliberalismu. Rodinné a tradiční vazby sice mohou jednotlivce zachraňovat před bezdomovectvím, ale rozhodně nemohou být základem svobodné společnosti. Neexistují snad právě takové vazby i u mafiánů? Ti taky nenechají členy svého klanu na holičkách. K něčemu takovému se přece nechceme vracet. Pospolitost by možná byla dobrá věc, ale ani rodinná ani komunitární ani klientelistická. Pouze občanská a solidární se všemi bez výjimky.
    PL
    November 29, 2011 v 22.12
    Autor uhodil hřebíček přesně! Bohužel se domnívám, že čeští romové v česku ani jinou šanci nemají. O almužnu mě rom či romka (byla to rodinka - už se nepamatuju kdo z nich) řekli jen jednou, než jsem stačil dožvýkat a polknout, okřikl je jeden chlapík (rom to nebyl) tak, že nasadili ostré tempo.. a on měl pocit, že mi pomáhá.. čímž mě naštval nebo urazil.
    Takže si moc nedovedu představit, že by si romové přilepšovali žebrotou, přestože nebývají převzdělaní - blbí nejsou, přestože nejsou bohatí - hrdí jsou a asi i vždy budou. Dokud pěstují svou kulturu i s tím drobným přilepšováním si za pět prstů (zatímco majorita má vánoce ze slev).
    November 30, 2011 v 10.04
    Vážená paní Hájková,
    myslím, že to, o čem autor mluví, je nepřizpůsobování se neoliberalismu. Je to totiž nepřijetí doktríny, že každý je "odpovědný" jen a jen sám za sebe a je automaticky vinný, když se dostane do potíží. Dále je to živá ukázka komunity, kde , kupodivu, je člověk ještě člověkem a bližním. Máte zajisté pravdu, že v mafiích to někdy bývá také, ale má to jinou vnitřní strukturu, obvykle silně podtrženou vzájemnou závislostí v blízkosti nepřítele. Krom toho bych se velmi ráda vyhnula úvahám typu " co dělají ti a ti, my musíme dělat jinak" - v jistém smyslu je toto jiný druh konzervativních a tradičních vztahů, proč tedy nepřiznat, že měli také něco do sebe.
    November 30, 2011 v 16.54
    Paní Hrbková-Bidlová a ostatní čtenáři DR,
    pokud to někdo pochopil tak, že Romy či jiné tradiční kultury apriorně podezírám z mafiánství nebo že chci rušit jejich pospolitost, tak to se hluboce omlouvám. Tak to nebylo v žádném případě myšleno. Jde o to, že autor článku nás „většinovou společnost“ vyzývá (aspoň jsem to tak pochopila), abychom si z  Romů vzali příklad a byli jako oni, tedy abychom drželi při sobě na základě tradičních sousedských a rodinných vazeb. Ani proti tomu nic nemám, jenže autor přehlíží, že ty vazby prostě už dostatečně nefungují. Tradiční vazby v průběhu svého vývoje částečně rozrušil moderní stát (ať už nám to je nebo není milé), nikoliv neoliberalismus. A zatím je ještě nic nenahradilo, na základě čeho bychom mohli "držet pohromadě". Vypěstovat "umělou komunitu" je docela problém. Takže otázky typu „proč nejsme jako Romové“ nedávají smysl, stejně jako otázky, proč Romové nejsou jako my. Prostě je to tak.
    Ještě chci podotknout, že tradiční vazby, komunity a rodiny vůbec nejsou vůči neoliberalismu v opozici. Naopak, neoliberálním kapitalistům tyto vůbec nevadí, protože tradičním komunitám a rodinám není třeba platit daně. Vadí jim sociální stát, tedy fakt, že jemu platit musí. Neoliberalismus sice nerozrušuje vazby uvnitř komunity, ale vně komunity pochopitelně může fungovat zcela nerušeně. Příslušníci komunity tedy nemají důvod proti vnějšímu neoliberalismu bojovat. K tomu mají naopak dobrý důvod ti, co nepatří vůbec nikam a jejichž dřívější postavení ve "většinové společnosti" se hroutí. Ti totiž nemají co ztratit.
    BM
    November 30, 2011 v 23.36
    Pospolitost romske populaci brzy zatrhne Karolina Peake:
    BM
    December 1, 2011 v 16.43
    Krasavice inteligentní!
    Díky, díky, veverky ....