Zle se vede zemi

Jiří Pehe

Nakladatelství Rybka Publishers vydalo v překladu Jakuba Fraňka český překlad knihy Tonyho Judta Ill Fares the Land, kterou Judt napsal před svou smrtí v roce 2010 jako jakési memento o stavu současného světa. Publikujeme úryvek z předmluvy Jiřího Pehe.

Kniha Zle se vede zemi: Pojednání o naší současné nespokojenosti je pozoruhodná z jiného důvodu, než byla téměř tisícistránková Poválečná Evropa, v níž Tony Judt oslnil nejen rozsáhlými znalostmi, ale i nabídkou nových souvislostí a výkladů moderních evropských dějin. Je pozoruhodná proto, že je vizionářským dílem, která se dnes už příliš nepíší, a které by jen málokdo čekal od jednoho z nejrespektovanějších univerzitních učenců naší doby, jakkoliv veřejně činného.

V předmluvě ke knize Judt zmiňuje slova jedné své studentky, která si správně povšimla, že to, co je na knize strhující, a co vyvolalo tak silné reakce, už když své základní teze přednesl v univerzitní přednášce, nejsou úplně nové, „revoluční“ myšlenky, ale neobyčejná jasnost a přesvědčivost argumentů. Jako by v posledních měsících svého života neměl Judt čas a chuť sdělovat své poselství v často nesrozumitelném, opatrnickém akademickém žargonu nebo každé své tvrzení složitě dokládat, napsal svého druhu manifest.

Vzniklo tak dílo, které nejenom tím, co říká, ale především tím, jak to říká, je pravděpodobně nejdůležitějším traktátem na téma role levice od dob Frankfurtské školy, snad jen s čestnou výjimkou pozdějších textů slovinského filozofa Slavoje Žižka.

Judt přitom není „revolucionář“. Jeho postoje jsou podivuhodnou směsí v podstatě konzervativních pohledů, když brání hlavní pilíře odkazu sociálně demokratické levice proti náporu neoliberální pravice, a pohledů progresivních, když se pokouší definovat, co z tohoto dědictví je třeba zachovat a dále rozvíjet.

×
Diskuse
ON
November 2, 2011 v 10.37
Dost se divím, že se tady nevede diskuse. (Možná, protože se už vedla na BL?) Na té knize mě pozitivně zaujalo, jak autor výstižně popisuje faktory kulturního zlomu mezi pojetím kapitalismu laisssez faire (19. století), sociálním státem (vývoj od začátku dvacátého století s vrcholnou etapou čtyřicátých až sedmdesátých let) a neoliberálním pojetím (od osmdesátých let). Velmi zajímavé je vyprávění, jak se na "konzervativní revoluci" osmdesátých let (Reagan, Thatcherová) nepřímo (a nechtěně) podílela levicová revolta v šedesátých letech. Obrat k individualismu a sledování "vlastního zájmu" byl jejím hodonotovým svorníkem. Naopak diskutabilní je Judtova představa, že obranu a obnovu sociálního státu lze s nadějí na úspěch praktikovat jen v národním rámci. (Autor vůbec nemluví o Evropské unii, jakkoli vyzdvihuje evropský sociální model proti americkému). Možná, že tím chce jen říci, že levice by zdaleka neměla rezignovat na nástroje, které národnímu státu stále ještě zbývají v boji proti neoliberalismu a s tím lze asi souhlasit. Ale "finální vítězství" evropského sociálního modelu musí být nadnárodně pojištěno v EU.
MT
November 3, 2011 v 6.44

Společenská změna nemůže být podmíněna takovou nenutnou strukturou jako je EU.

EU je třeba využít k sociálním a humáním cílům - samostatným vůči EU ...


November 4, 2011 v 8.41
Diskuse
Možná se tu moc nediskutuje, protože k článku není co dodat.
November 4, 2011 v 8.50
Evropská unie
Evropská unie — funkční, demokratická a solidární — je možná součástí společenské změny, kterou potřebujeme.

Čelíme destrukci solidárního, sociálního státu a tunelování demokracie. Jak sociální systémy, tak demokratická správa, byly dosud prosazeny pouze v rámci jednotlivých států. Jestliže samostatné státy nejsou do budoucna slučitelné s globálními technologiemi, nelze uhájit nic, co zůstane na státy vázáno, co nedokážeme globalizovat. Lokální sociální státy ani lokální demokracie nemají šanci proti globálnímu kapitálu.

Nejen solidaritu, ale i demokracii musíme globalizovat. V konečném důsledku to znamená celosvětovou integraci, ta evropská může být pro nás, Evropany, prvním krokem.
MT
November 4, 2011 v 12.48

všichni jsme tak trochu ve vězení dosavadních kategorií ...

Co je to vlastně globální kapitál?

Nakolik jsme na něm závislí jako na globálním kapitálu?

Musíme utvořit jakousi superinstituci, aby vyvážila globální kapitál?

Proč to musíme udělat?


January 9, 2012 v 12.20
neoliberální ofenzíva a slabost sociální demokracie
Knihu jsem konečně přečetl. Je to zatím nejlepší rozbor současné situace. Nejvíce jsem byl překvapen tím, jak podobné chyby, které dělá naše současná pravice dělala už pravice americká, britská, atd. Ještě lepší než kritika pravicové "rakouské" tržní ideologie slabého státu, který je nebezpečnější než stát silný, kterým nás neoliberálové neustále straší, je kritika slabosti, vyprázdněnosti a byrokratičnosti evropské a americké levice. Dokud takto nezačne myslet, mluvit a psát naše levice, nelze čekat nějaký výraznější intelektuální a politický obrat.