Nepřizpůsobiví a přizpůsobiví

Jiří Pehe

Kdyby byla pouhá polovina z více než tisíce miliard korun, které se kvůli korupci poztrácely jen v posledním desetiletí, investována do komplexní sociální politiky, včetně politiky zaměstnanosti, nemusely by problémy s „nepřizpůsobivými“ existovat.

V médiích a politice se zabydlel pejorativní pojem „nepřizpůsobiví“. V konkrétnější rovině se tím míní lidé, kteří neplatí nájmy, dlouhodobě nepracují a zneužívají sociálních dávek, dopouští se často kriminálního jednání, „vybydlují“ domy, atd. V obecnější rovině tím má většina prostě na mysli romské spoluobčany, kteří „nejsou jako my“.

Ač se průměrný Čech zaklíná, že netrpí předsudky,  v povědomí mnoha příslušníků „většinové společnosti“ má ono „nejsou jako my“ co do činění nejen s výše zmíněnými sociálně patologickými jevy, ale i se způsobem života nebo dokonce s tím, jak „nepřizpůsobiví“ vypadají, a s různými dalšími stereotypy.

Rozhořčení příslušníci většinové populace jsou tak často poněkud schizofrenní: na romskou menšinu pokřikují „Romové do práce“, ač dobře vědí, že práce v daných oblastech není, a pokud náhodou je, není pro Romy. Ale i když Rom pracuje, platí nájem, nekrade, a dům, v němž bydlí, „nevybydluje“, stejně je pro „většinu“ ještě stále tak nějak „nepřizpůsobivý“, tedy prostě Rom či Cikán.

Schizofrenie existuje i ve vztahu ke státu. „Většina“ na Šluknovsku požaduje, aby stát zavedl tvrdá bezpečností opatření a přestal „nepřizpůsobivé“ rozmazlovat příliš štědrou sociální politikou, ale jen málokdo chce vidět, že ghetta na Šluknovsku i jinde nevznikla kvůli „štědrým“ sociálním dávkám, ale spíše kvůli kombinaci slepé víry v tržní síly a naprostého selhání sociální politiky státu.

×
Diskuse
September 20, 2011 v 16.56
Nepřizpůsobivost? Nebo neschopnost společnosti integrovat různé typy lidí?
Práce je pro zdravého člověka životní nutností. Bez ní po delším čase zákonitě psychicky degeneruje – dá se na drogy, gamblerství, kriminalitu apod. - pokud není sám schopen si poradit a nějakým vhodným způsobem se zaměstnat. A to každý neumí. A nejen Romové. Práci může lidem nahradit jen podobná činnost, která směřuje k duševnímu rozvoji – třeba vzdělávání. Jakékoliv dávky nemohou nahradit právo na práci, které současná společnost není schopna lidem zajistit, což je jedna z jejích největších chyb. Společnost by měla být schopna integrovat různé typy lidí, získat je pro nějakou činnost, umožnit jim nenásilným způsobem, aby se vymanili z nevyhovujícího prostředí. Vyžadovalo by to asi nějaké speciální programy, na nichž by spolupracovali psychologové a jiní odborníci, což by stálo hodně peněz, které společnost nemá. Peníze ale také vždycky všechno nevyřeší. Možná by to chtělo i obětavé dobrovolníky, kteří by se tomu věnovali. Ale ze všeho nejdřív musí musí proběhnout nějaká hluboká společenská změna. Jinak se to asi nepodaří.
September 20, 2011 v 18.07
Integriert euch!
Jen taková rychlá poznámka: jinou strategií by mohlo být přeznečení pojmu "nepřizpůsobivých" na opačnou stranu sociálního spektra: tedy na ty nepřizpůsobivé, kteří si vytvářejí ghetta v satelitních městečkách, schovávají se za živými ploty a kamerovou ostrahou, odmítají se přesouvat jinak než obrovskými auty s černými skly, odmítají vystavit své děti socializaci v "nižších" vrstvách society atd. Jak je to s jejich integrací? Svého času k tomu byl článek zde:http://www.freitag.de/wochenthema/1035-deutschland-darf-nicht-l-nger-wegsehen
s českým resumé:
http://www.presseurop.eu/cs/content/news-brief-cover/330601-integrace-ano-ale-i-bohatych

Jinak je pravda, že by možná i běžnému Varnsdorfákovi pomohlo uvážit, že patrně nikdo z jeho romských sosedů nevytuneloval banku, nezmanipuloval veřejnou zakázku, nepodílel se na mnohaciferných částkách úplatků.
September 21, 2011 v 5.00
Když jste se zmínil o zvláštních školách,
nemohu si k tomu odpustit ještě jednu poznámku. Nevím, jak vypadají dnes, ale v 80. letech jsem jako někdejší adeptka učitelství měla v rámci praxe možnost jednu zvláštní školu navštívit, a nejenom já, ale i mí kolegové jsme z toho byli nadšeni. Možná by někdo mohl namítnout, že se před námi předváděli v nejlepším světle – to nevím. Nelze paušalizovat. Ale rozhodně si nemyslím, že to byly nějaké trestnice.
Samozřejmě do zvláštních škol nepatří romské děti, u nichž prospěchová nedostatečnost není být způsobená mentálním postižením, ale odlišným kulturním prostředím. Jak ale problém řešit? Podle mého je dobré alespoň do určité míry odiferencovat vzdělávání dětí podle jejich schopností zvládat učivo, jinak se totiž učitel buď věnuje těm, co to zvládají, a ty slabší nechá plavat, anebo obráceně. Výsledkem je, že se nenaučí nikdo nic. Účelem není vytvářet kasty a pěstovat elitářství, ale maximální využití všech vloh v zájmu celku. I děti s mimořádným nadáním by mohly a měly být vedeny ke skromnosti a k pochopení toho, že jim bylo dáno něco, co nemají všichni, za což by měly být vděčné a ne se dívat svrchu na ty ostatní. Pro slabší děti by bylo vhodné pomalejší tempo, ale udělat to nějak tak, aby si nepřipadaly méněcenné. Takže je třeba zvážit různé možnosti. Za určitých okolností by bylo možné vyučovat společně i děti s odlišnými schopnostmi a nadáním, ale jen v tom případě, že by učitel měl ve třídě daleko menší počet žáků, než tomu je v reálu, aby mohl víc uplatňovat individuální přístup. To by ovšem stálo mnohem víc peněz, v tom je tedy zase kámen úrazu.
SH
October 24, 2011 v 11.37
Příliš elegantní hra se slovy
Podstatou pořád zůstává, že jedni se nemohou „přizpůsobit“, protože jsou společností ze své komunity komplexně vylučováni, ale ti druzí se pouze vylučují sami a ještě k tomu jenom částečně. Druhým závažným problémem dnešního zcelosvětovění je, že zastánci přizpůsobování jsou demagogickými hlasateli odporu k multikulturnosti jako životu ve společnosti spolupracujících alternativ.