Drábkův resort šetří už i na invalidech

Vratislav Dostál

Státní úředníci začali v letošním roce šetřit na lidech se zdravotním postižením. Tisícům z nich odebírá důchody či je přeřazuje do méně závažného stupně postižení. Podle deníku Právo se to týká i mladých lidí majících handicap například po těžkém úrazu.

Stát začal od letošního roku šetřit na invalidech. Informuje o tom pondělní vydání deníku Právo, podle kterého úředníci mnoha lidem odebírají důchody či je přeřazují do méně závažného stupně postižení.

„Evidujeme případy, kdy člověk třeba pobíral dvacet let invalidní důchod, je mu 58 let a má dva roky do předčasného důchodu. A přesto mu teď zcela neomaleně odeberou invalidní důchod s tím, že se má přihlásit na úřadu práce a jít dělat. Zdravotní stav takového člověka je přitom podstatně horší, než když mu byl invalidní důchod vyměřen,“ uvedl pro list předseda Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP) Václav Krása.

Ministerstvo práce a sociálních věcí v písemném stanovisku ale pro Právo oponuje, že jde pouze o přesuny v kolonkách a celkový balík peněz na invalidy zůstává stejný. Resort Jaromíra Drábka z TOP 09 přitom poukazuje na statistiky z minulého a předminulého roku.

Avšak stát začal podle zjištění Práva šetřit na invalidech až letos. Umožňuje jim to přitvrzení podmínek, které určují, kdo má na invalidní důchod nárok. Pomyslným obojkem k zadušení, který si stát na invalidy nachystal, je podle Práva vyhláška číslo 359 z roku 2009. Aplikovat na postižené lidi ji přitom úředníci začali právě až letos.

„Současná posudková služba jde často i nad rámec této vyhlášky a nezohledňuje situaci člověka. Hlavní motivací systému je snaha redukovat počet příjemců invalidních důchodů,“ nepochybuje Krása.

Na překvalifikování tak doplácí tisíce lidí, kterým nezbývá nic jiného než proti takovým krokům podávat námitky, případně správní žaloby. Národní rada osob se zdravotním postižením nevylučuje, že když postižení lidé najdou dostatek síly k tomu, aby se začali soudit a podávat žaloby ve větší míře, požene to k Ústavnímu soudu.

NRZP totiž v poslední době zaznamenává především dramatické případy lidí, kteří pobírali invalidní důchod třetího stupně (dříve plný invalidní důchod) a dnes je jim snižován na druhý nebo první stupeň, někdy dokonce odebírán.

„I u lidí invalidních v prvním nebo druhém stupni je odebírání důchodů častější, ale protože nikdy nepracovali, neboť jim to zdravotní stav neumožňoval, tak končí na úřadech práce a poté jsou stejně odkázáni na žebrácké sociální dávky,“ řekla Právu vedoucí poradny NRZP Jitka Vrchotová.

Překvalifikováním míry nemohoucnosti přitom invalidé přicházejí o několik tisíc korun měsíčně, což pro jejich domácí rozpočet mívá fatální následky. Průměrný invalidní důchod ve třetím, nejtěžším stupni, totiž činí deset tisíc korun, ve druhém stupni už jen 6860 a v prvním 6237 korun.

Resort práce a sociálních věcí nicméně odmítá, že by stát kvůli úsporám podrážel invalidům nohy. „Stát rozhodně nešetří a šetřit nehodlá na těch, kteří mají nárok na invalidní důchod. Není také pravda, že by se celkový počet příjemců invalidního důchodu snižoval, o čemž vypovídají statistiky České správy sociálního zabezpečení. Snížení objemu prostředků vyplácených na invalidní důchody je dáno změnou legislativy, která na přelomu let 2009 a 2010 stanovila, že invalidní penze po dosažení 65 let věku bude převedena na starobní důchod,“ uvedla pro deník mluvčí MPSV Viktorie Plívová.

Podle mluvčí jsou peníze i nadále vypláceny, pouze nikoli ve formě invalidního, ale starobního důchodu. „Celkový objem výdajů se tím tedy v podstatě nemění,“ doplnila Plívová.

    Diskuse (0 příspěvků)