Více než tisícovka handicapovaných, seniorů, jejich blízkých a příznivců se v úterý podle policie sešla u ministerstva práce, aby tu protestovali proti návrhu sociální reformy. Podle pořadatelů se akce účastnily asi tři tisíce lidí. Demonstraci svolala Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP), která záměry ministra Jaromíra Drábka (TOP 09) kritizuje. Podle vedení rady by měly na lidi s handicapem „katastrofální dopad“. Podle ministerstva mají ale chystaná opatření zajistit, aby byla pomoc postiženým účinnější a systém jednodušší.

Podobná demonstrace se současně konala i v Brně, kde se sešlo asi dvě stě lidí.

„Neslouží nám oči, nohy, uši, ale mluvit umíme, hlasití můžeme být,“ řekl předseda pořádající rady Václav Krása. Účastníky hned na počátku požádal o slušnost.

Podle rady nemají změny zlepšit postavení handicapovaných, ale mají hlavně ušetřit. Krása návrhy označil za „faktickou destrukci“ podpor pro postižené a seniory.

Příliš vstřícně demonstranti nepřijali ministra Drábka, který před ně předstoupil. Snažil se jim vysvětlit své záměry. „Změny systému, které navrhuji, jsou potřebné a nutné a řada z vás to dobře ví,“ uvedl ministr. Vyvracel pak zprávy o tom, že se různé podpory a výhody pro postižené budou rušit. Svého kolegu přišel podpořit i ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). Oba pak s účastníky diskutovali.

Rada nesouhlasí třeba s plánovanými změnami v posuzování toho, jak je člověk na pomoci závislý. To je totiž podstatné při rozhodování o poskytnutí příspěvku na péči a o jeho výši. Za tyto peníze od státu si mají potřební zaplatit vhodné opatrování. Dosud lékaři posuzovali několik desítek kritérií, nově by to mělo být jen deset oblastí. Podle rady by tak někteří lidé mohli o příspěvek přijít.

Další výhrady se týkají změn ve způsobu vyplácení příspěvků či příspěvku na nákup vozidla nebo spoluúčasti při pořizování kompenzačních pomůcek. Rada se staví také proti navrhovaným změnám v systému dotací, které by měly mít nově na starosti kraje.

Úterní shromáždění zahájila hymna, kterou si mnozí účastníci i zazpívali. Na pódiu ji překládala tlumočnice do znakové řeči. Někteří protestující si s sebou přinesli transparenty a na nich byla hesla: Hrobaři sluchově postižených, Nezvyšujte bariéry či Nechceme živořit, chceme žít a tvořit.

V Brně víc konkrétních zkušeností

Brněnská demonstrace přitom dle agenturních zpráv proběhla v emotivnějším a méně politickém duchu než pražská. Mluvčí obvykle popisovali svoje konkrétní zkušenosti a hájili současné příspěvky i výhody pro handicapované. Obé jim prý pomáhá překonávat bariéry, na které v životě narážejí a které si zdravý člověk neumí ani představit.

Jedna z vystupujících například uvedla, že když se zpřísní vyplácení příspěvku na nákup auta, část lidí na něj nedosáhne, a zůstane tak bez vozu. Bude to prý znamenat sociální izolaci. „Budou jen sedět doma na chátrajícím invalidním vozíku,“ popsala.

Jeden z nevidomých zase namítal, že změna předpisů by dopravcům umožnila odmítnout nechat nevidomého cestovat s vodícím psem. „Autobusové společnosti už vám nepřepraví ani chlup,“ řekl.

Postižení v Brně dále kritizovali přístup návrhu k zaměstnanosti handicapovaných. Zlikviduje prý chráněné dílny a zaviní, že firmy přestanou mít o zaměstnávání postižených zájem. Sehnat práci je přitom pro lidi s handicapem obtížné. Jeden z protestujících mluvil o tom, že zadává data do počítače, víc tvůrčí práci nenašel. Jiná z žen uvedla, že ani se zkušeností práce z pražské personální agentury, kde vedla i pohovory v angličtině, se jí zaměstnání v době krize nedaří najít. Přestože rozeslala životopis do asi tisíce firem a byla zhruba na padesáti pohovorech. „Jedna šéfka mi řekla, že zdravotně postižení jsou líní,“ uvedla.

Jiná z brněnských vystupujících potom kriticky připustila, že příbuzní některých zdravotně postižených příspěvky zneužívají. „Ale proč za ně máme platit všichni?“ ptala se. Návrh, aby si služby z příspěvku na péči platila jen u zaregistrovaných organizací, odmítla. „Někdo neorganizovaný mi to udělá za poloviční cenu,“ dodala.