Moody´s snížila Kypru rating, prezident odvolal ministry

Petr Jedlička

První z proslulých ratingových agentur zhoršila hodnocení další zemi platící eurem. Ostrovní republika se tak z pohledu finančních trhů dostává do podobné situace jako před časem Irsko nebo Portugalsko.

O dva stupně snížila ve středu ratingová agentura Moody´s známku, jíž se hodnotí kvalita kyperských státních dluhopisů. Podle průvodního komentáře tak učinila v reakci na „aktuální problémy kyperské ekonomiky“ a „stále svárlivější politickou atmosféru v zemi“. Den po aktu vyzval kyperský prezident Dimitris Christofias ministry svojí vlády k rezignaci. Média následně rozšířila dohady, že Kypr bude po Řecku, Irsku a Portugalsku dalším členem eurozóny, jenž bude potřebovat finanční pomoc.

Na středomořském ostrově nyní začíná pracovat mise EU, které má situaci důkladně prověřit; krok Moody´s ale už vyvolal reakci finančních trhů. Výnosy u kyperských desetiletých dluhopisů stouply nad 10 procent. To financování státního dluhu zdražuje a perspektivně komplikuje.

Podle autorů Financial Times, na něž se odvolávají analytikové severu Eurointeligence ve své tematické zprávě, není doposud Kypr v situaci Irska či Portugalska. Právě u těchto zemí však značil vzrůst výnosů z dluhopisů k 10procentní hladině situaci, v níž už ztrácely jejich ministři schopnost ufinancovat státní dluh samy.

Guvernér kyperské centrální banky Atanasios Orphanides se navíc nechal již v minulých dnech slyšet, že v tak špatné situaci bylo hospodářství země naposledy po turecké invazi v roce 1974.

Tři příčiny

Podle souhrnů zpravodajských agentur kazí kyperské vyhlídky nejvíce problémy trojího druhu: následky výbuchu munice, který poškodil místní elektrárnu a způsobil dodnes trvající výpadky proudu; vleklé spory ve vládní koalici a velká angažovanost kyperských bank v předluženém Řecku.

K explozi munice došlo již 11. července; šlo ale o událost opravdu mimořádnou. V těsném sledu vybuchlo celkem 98 kontejnerů s náboji, zabavenými v roce 2009 nákladní lodi, směřující ze Sýrie do Íránu. Při explozi zemřelo šest vojáků, šest hasičů a velitel kyperských hlídkových člunů Andreas Ioannides. Ioannides zároveň velel na námořní základně Evangelose Florakise, kde byla munice uskladněna, a na příslušné nebezpečí soustavně, ale bezvýsledně upozorňoval. Kontejnery s náboji ležely celé dva roky na přímém slunci.

Výbuch poškodil i blízkou elektrárnu Vassilikos, která pokrývala více než polovinu energetické spotřeby ostrova. Událost proto způsobila i energetickou krizi, která se dodnes projevuje například zákazem používat klimatizaci (na což si stěžují zejména hoteliéři), nebo výpadky v dodávkách proudu do továren a potravinářských závodů

Banky a politika

Exploze poznamenala i vztah obyvatel Kypru ke své vládě, tvořené koalicí dominantní komunistické strany AKEL a centristické Demokratické strany (DIKO). Přestože nepřímo odpovědní ministři zahraničí a obrany rezignovali, v hlavním městě Nikósii se od půle července konaly každý večer protivládní demonstrace. Jejich účastníci žádali výměnu celého kabinetu a také odchod prezidenta Christofiase, který na Kypru vládu sestavuje.

Christofias vyhověl demonstrantům teprve ve čtvrtek. Kromě tlaku ratingové agentury přitom reagoval i postup ministrů z DIKO, kteří podali demise z vlastního rozhodnutí. Na otázku novináře, jestli odejde také sám prezident, Christofias stejný den odpověděl:

„Samozřejmě, že ne. Lid mě zvolil a lidu, ne médiím, jsem odpovědný.“

Podle názoru analytiků z Reuters přispívají k otřesům kyperské politiky vedle energetické krize a rozdílů mezi vládními stranami i obavy místních bankéřů, jež mají na politiky velký vliv.

Tři z největších kyperských bank poskytly 40 procent úvěrů zákazníkům v Řecku. Dvě z nich lze navíc najít v soupisu největších držitelů řeckých dluhopisů v Evropě. Čelní představitelé eurozóny se přitom na posledním summitu v Bruselu (minulý čtvrtek) dohodli, že část nákladů záchrany Řecka ponesou právě soukromý věřitelé. Pro ty to znamená přibližně 21procentní ztrátu.

Jak připomínají i autoři Financial Times, zátěž Kypru s 800 tisíci obyvateli a ročními výdaji okolo osm miliard eur (190 miliard korun — šestkrát méně než ČR) eurozóna unese. Symbolický dopad dalšího zhoršení situace by však byl v očích zahraničních investorů mnohem citelnější.

Další informace:

Eurointeligence.com The next EFSF customer: the crisis is now spreading to Cyprus

EurActiv Cyprus government resigns amid bailout rumours

CyprusUpdates Government restructuring begun, all cabinet members resigned

The Daily Star Ministers urged to quit government in Cyprus blast fallout

VOA Thousands Protest Government “Negligence” in Cyprus Blast

Reuters Cyprus coalition partner calls for unity government

    Diskuse (7 příspěvků)
    Ivan Štampach, religionista
    July 30, 2011 v 10.50
    Škoda, že nejde, abychom snížili rating agentuře Moodys. Škoda, že o životě států rozhodují tyto firmy a ne jejich občané.
    Jan Kopecký, sociolog
    July 30, 2011 v 22.5
    proslulost agentur
    Tak přemítám, jestli tam pan Jedlička to "proslulý" dal, aby se čtenáři museli zamyslet nad tím, čím vším už takové firmy vlastně prosluly?
    (Co člověk ví, zda taky nekradou pera?)
    MP
    Martin Pleva, pedagog
    July 31, 2011 v 22.12
    Škoda, že nejde, abychom snížili rating agentuře Moodys (Štampach)
    Ano, a to by mělo být motto budoucí levicové politiky!
    DS
    David Sekanina, manažer v nevládním sektoru
    August 1, 2011 v 22.56
    Pocit Štěstí a Neštěstí se myslím, shoduje jen s tím , k čemu člověka nutí povaha,
    - a na Kypru : jest to, myslím - viděl jsem jen část obou Kyprů - POVAHA a POVAHA : tedy ne Levice (řecko) , ne pravice ( nikdo ), by jen Turci a Řeci, už pár set let... a myslím, že to tak půjde dál již jen pár set let.

    (le-da-že-by to někdo z nich vyhrál, ale to by byla velká bouře v Evropě : Tak třeba Turci ))))
    Petr Jedlička, redaktor DR
    August 2, 2011 v 11.56
    Proslulá trojice + alternativy
    Pane Kopecký, ano. Slovo „proslulý“ se váže k faktu, že 90 procent ratingového odvětví dnes kontrolují tři společnosti Moody's Investor Service (40 procent), Standard & Poor's (dalších 40 procent) a Fitch Group (10 procent). Každá používá jinou metodologii a iné stupnice. Všechny však svoje měřítka z větší části tají jako součásti firemního know how a všechny též fungují v podivné symbióze se spekulanty. Empiricky lze dále dokázat, že všechny naddržují americkému hodpodářství. O důvodech se ale vedou jen dohady.

    Moody's je přitom z celé trojice nejdravější (snižuje ratingy nejrychleji a s nejmenším ohledem na důsledky) a je tím pověstná.

    Pane Štampachu, pane Plevo, to bohužel skutečně nejde ... tedy, téměř nejde. V rámci EU padlo již několik návrhů, aby vlády členských států začaly primárně využívat hodnocení alternativních agentur, čímž by moc velké trojice upadla. Ekonomičtí a burzovní analytikové (a s nimi i trhy) se ovšem ratingy trojice stále řídí, přestože v předpovědi americké finanční krize v roce 2008 všechny selhaly.

    Jedinou nadějí v rámci současného systému je nyní vznik nové a transparentní ratingové agentury, jež se má z iniciativy francouzského prezidenta Sarkozyho začít dle dohody z posledního summitu eurozóny (začátek července) připravovat na podzim. Otázkou zůstává, jak se k takovémuto tělesu postaví trhy.
    Luděk Ševčík, OSVČ
    August 2, 2011 v 17.46
    Řekl bych, že tyto agentury svou sílu čerpají z nejednoty EU, k čemuž také značně přispívají řiťolezové z "Nové Evropy", v čemž ti z ČR stojí v popředí. EU si bohužel nedokázala vykolíkovat svůj ekonomický prostor, jistě to nebylo lehké za stálého okopávání kotníků ze strany téměř "republikánské" evropské pravice, ale levice také nemá čistý štít, Blair by pro USA udělal všechno. Jistě dnes je tu většina firem globálních, ale v silné a suverení EU by musely hrát podle jejich pravidel. Díky páté koloně USA si z EU teď tropí šašky a pomocí ratingových agentur cpou kapsy. A ještě k té servilitě k USA, viděl jsem nedávno ten dokument v ČT o radaru. Když jsem viděl Magora Jirouse, jak bezvýhradnou láskou k USA doslova šílel, bylo mi hanba. Na jeho články ve Vokně jsem se těšíval, tedy přes občasné úlety. A teď není většího bolševika než je on. Choval se daleko hůř jak nějaká kádrová rezerva před prověrkovou komisí. Vždyť on by samou láskou k USA byl schopen ty lidi mlátit. Copak to nevidí, že se chová stejně jako ti, které celé roky nenáviděl a kritizoval? No, to už sem nepatří, raděj končím.
    MP
    Martin Pleva, pedagog
    August 2, 2011 v 22.26
    Ano, morální selhání disidentů
    je na jinou diskusi, ale velmi důležitou, možná by se toho měla redakce DR ujmout.

    A k ratingovkám: Co je takhle zrušit a zakázat? A banky a finanční kapitál donutit, aby vrátily občanům to, co do nich za poslední roky nasypali?
    Byl by to začátek "komunismu a cesty do pekel" - anebo obnovení liberální demokracie? Jestliže nám vládnou finanční trhy a ne lid a zástupci lidu, nelze o demokracii hovořit.