O dva stupně snížila ve středu ratingová agentura Moody´s známku, jíž se hodnotí kvalita kyperských státních dluhopisů. Podle průvodního komentáře tak učinila v reakci na „aktuální problémy kyperské ekonomiky“ a „stále svárlivější politickou atmosféru v zemi“. Den po aktu vyzval kyperský prezident Dimitris Christofias ministry svojí vlády k rezignaci. Média následně rozšířila dohady, že Kypr bude po Řecku, Irsku a Portugalsku dalším členem eurozóny, jenž bude potřebovat finanční pomoc.

Na středomořském ostrově nyní začíná pracovat mise EU, které má situaci důkladně prověřit; krok Moody´s ale už vyvolal reakci finančních trhů. Výnosy u kyperských desetiletých dluhopisů stouply nad 10 procent. To financování státního dluhu zdražuje a perspektivně komplikuje.

Podle autorů Financial Times, na něž se odvolávají analytikové severu Eurointeligence ve své tematické zprávě, není doposud Kypr v situaci Irska či Portugalska. Právě u těchto zemí však značil vzrůst výnosů z dluhopisů k 10procentní hladině situaci, v níž už ztrácely jejich ministři schopnost ufinancovat státní dluh samy.

Guvernér kyperské centrální banky Atanasios Orphanides se navíc nechal již v minulých dnech slyšet, že v tak špatné situaci bylo hospodářství země naposledy po turecké invazi v roce 1974.

Tři příčiny

Podle souhrnů zpravodajských agentur kazí kyperské vyhlídky nejvíce problémy trojího druhu: následky výbuchu munice, který poškodil místní elektrárnu a způsobil dodnes trvající výpadky proudu; vleklé spory ve vládní koalici a velká angažovanost kyperských bank v předluženém Řecku.

K explozi munice došlo již 11. července; šlo ale o událost opravdu mimořádnou. V těsném sledu vybuchlo celkem 98 kontejnerů s náboji, zabavenými v roce 2009 nákladní lodi, směřující ze Sýrie do Íránu. Při explozi zemřelo šest vojáků, šest hasičů a velitel kyperských hlídkových člunů Andreas Ioannides. Ioannides zároveň velel na námořní základně Evangelose Florakise, kde byla munice uskladněna, a na příslušné nebezpečí soustavně, ale bezvýsledně upozorňoval. Kontejnery s náboji ležely celé dva roky na přímém slunci.

Výbuch poškodil i blízkou elektrárnu Vassilikos, která pokrývala více než polovinu energetické spotřeby ostrova. Událost proto způsobila i energetickou krizi, která se dodnes projevuje například zákazem používat klimatizaci (na což si stěžují zejména hoteliéři), nebo výpadky v dodávkách proudu do továren a potravinářských závodů

Banky a politika

Exploze poznamenala i vztah obyvatel Kypru ke své vládě, tvořené koalicí dominantní komunistické strany AKEL a centristické Demokratické strany (DIKO). Přestože nepřímo odpovědní ministři zahraničí a obrany rezignovali, v hlavním městě Nikósii se od půle července konaly každý večer protivládní demonstrace. Jejich účastníci žádali výměnu celého kabinetu a také odchod prezidenta Christofiase, který na Kypru vládu sestavuje.

Christofias vyhověl demonstrantům teprve ve čtvrtek. Kromě tlaku ratingové agentury přitom reagoval i postup ministrů z DIKO, kteří podali demise z vlastního rozhodnutí. Na otázku novináře, jestli odejde také sám prezident, Christofias stejný den odpověděl:

„Samozřejmě, že ne. Lid mě zvolil a lidu, ne médiím, jsem odpovědný.“

Podle názoru analytiků z Reuters přispívají k otřesům kyperské politiky vedle energetické krize a rozdílů mezi vládními stranami i obavy místních bankéřů, jež mají na politiky velký vliv.

Tři z největších kyperských bank poskytly 40 procent úvěrů zákazníkům v Řecku. Dvě z nich lze navíc najít v soupisu největších držitelů řeckých dluhopisů v Evropě. Čelní představitelé eurozóny se přitom na posledním summitu v Bruselu (minulý čtvrtek) dohodli, že část nákladů záchrany Řecka ponesou právě soukromý věřitelé. Pro ty to znamená přibližně 21procentní ztrátu.