Lidovci jsou pro zavedení standardu a nadstandardu v lékařské péči, nicméně na rozdíl od návrhu vládní koalice požadují, aby nadstandardní péče byla taxativně vyjmenována v zákoně.

Vágní ustanovení, které ve vládním návrhu definuje standardní péči, je podle lidovců nepřijatelné.

„Zákon neobsahuje jasnou definici standardní péče, neříká, kdo bude o standardech rozhodovat, na základě jakých kritérií a v jakém typu řízení. Podle Listiny základních lidských práv a svobod navíc nemůže rozsah péče hrazené z veřejného pojištění stanovit vyhláška nebo věstník ministerstva, ale pouze zákon,“ upozorňuje předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek na klíčový nedostatek vládní novely.

Podle předsedy lidovců české zdravotnictví reformu sice potřebuje, nicméně reforma zdravotnictví koaliční vlády Petra Nečase situaci naopak zhorší.

„Zarážející je už způsob projednávání novely. Podstatná část takto závažných zákonů je měněna těsně před jednáním parlamentních výborů, navíc bez předložení hodnocení dopadů. O kvalitě reformy svědčí i to, že legislativní proces zákona ještě není u konce a poslanci již tento týden projednávají jeho další novelu,“ upozorňuje předseda KDU-ČSL.

Lidovci podpořili i stanovisko Národní rady osob ze zdravotním postižením, kteří požadují, aby platba regulačního poplatku 100 Kč za den pobytu v nemocnici byla limitována maximálním počtem dnů.

„V Německu mají tento limit 28 dnů. Bez takového omezení se dlouhodobě nemocní mohou snadno dostat do vážných obtíží, jak zaplatit třeba nájemné,“ uvažuje předseda KDU-ČSL.

Vládní novela pak podle lidovců navíc ze zákona o resortních oborových a zaměstnaneckých pojišťovnách vypouští tzv. Hovorkův paragraf, který znemožňoval slučování zdravotních pojišťoven bez vážných důvodů.

„Vláda tak chce zřejmě navázat na divokou privatizaci zdravotních pojišťoven zahájenou v červnu 2009, kdy ministerstvo odsouhlasilo sloučení miniaturní zdravotní pojišťovny se dvěma naprosto zdravými daleko většími pojišťovnami ke škodě zdravotního pojištění. Ministerstvo přitom vůbec neřeší, jak zamezí účelovému zakládání zdravotních pojišťoven a jejich pozdějšímu slučování s VZP. Může se tak opakovat případ ZP Média, která vyrobila 450 milionů Kč dluhů, které po sloučení s VZP zaplatí její klienti bez jakýchkoliv sankcí pro zřizovatele pojišťovny Média,“ upozorňuje Ludvík Hovorka.

Podle lidovců také resort zdravotnictví neřeší reálné střety zájmů členů správních a dozorčích rad zdravotních pojišťoven z pohledu možné zainteresovanosti na dodávkách zboží a materiálů do smluvních zdravotnických zařízení a potřebu důsledného oddělení zdravotních pojišťoven od zdravotnických zařízení.

„Proto senátoři klubu KDU-ČSL předloží návrh zákona, který by tyto dvě závažné oblasti, které mají zásadní vliv na ztráty peněz ve zdravotnictví, pomohl napravit,“ uvedla na tiskové konferenci senátorka Miluše Horská.

Té vadí i to, že novela předpokládá vznik databáze velmi citlivých údajů o každém pacientovi, o všech diagnózách, užívaných lécích, o všech zákrocích, psychických problémech či ošetřujících lékařích. „Tato citlivá data přitom nebudou nijak speciálně zabezpečena. Není těžké předpokládat, jaký zájem budou mít o tuto databázi třeba farmaceutické a obchodní firmy,“ upozornila Horská.

„Zatímco vládní novela ruší svobodnou volbu lékaře a nahrává velkým zdravotnickým řetězcům, pacient dostane právo stěžovat si na svého ošetřujícího lékaře svému ošetřujícímu lékaři. To vše za situace, kdy ministr Heger předkládá novelu jako fiskálně neutrální. Oprávněně se tedy můžeme ptát po skutečném smyslu zdravotnické reformy, kterou vládní koalice prosazuje,“ dodal pak předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.