Tripartita se shodla na předčasné penzi pro lidi s těžkou prací

Vratislav Dostál

Horníci a další lidé vykonávající těžká, namáhavá a riziková povolání by podle expertního týmu tripartity měli odcházet do důchodu proti ostatním profesím až o pět let dříve. Informaci přinesl deník Právo.

Podle expertního týmu tripartity umožní právní úprava lidem vykonávajícím namáhavá a riziková povolání odejít do předčasného důchodu, aniž se jim kvůli tomu snížila penze. Na předčasnou penzi jim totiž budou přispívat zaměstnavatelé. Pro deník Právo to řekl předseda Odborového sdružení železničářů Jaroslav Pejša.

Na předčasný důchod bude těmto lidem přispívat jejich zaměstnavatel, což by jim mělo umožnit důstojně překlenout období, na jehož konci začnou pobírat plný starobní důchod. „Shodli jsme se na zásadách, mělo by se vycházet ze systému penzijního připojištění,“ uvedl pro list Pejša.

Zaměstnavatel by měl lidem s namáhavou prací pomoci spořit si u penzijního fondu v rámci penzijního připojištění částku ve výši tří procent mzdy, a to nad její rámec, potvrdil pak Právu expert Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek.

Seznam profesí přitom není dopředu určený. U jednotlivých zaměstnavatelů by se stanovil v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu. „U jednotlivých zaměstnavatelů by se to stanovilo v kolektivní smlouvě, tam, kde taková možnost není, pak ve vnitřním předpisu,“ poznamenal Pejša.

Současně by za tyto lidi zaměstnavatel spořil u penzijního fondu částku ve výši dvou až tří procent mzdy, a to nad její rámec. „My požadujeme tři (procenta), aby to mělo reálný smysl," řekl pak pro ČTK Vít Samek z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS).

Výše předčasného důchodu se přitom bude pohybovat podle toho, kolik se naspoří. Podle odborů je cílem, aby se blížila částce, kterou by člověk dostával po dosažení důchodového věku. Pokud podle ČTK zaměstnanec naspořenou částku nevyužije vůbec, měla by se přesunout na jeho doplňkovou penzi z penzijního připojištění.

Pokud zaměstnanec naspořenou částku vůbec nevyužije, měla by se přesunout na jeho doplňkovou penzi z penzijního připojištění. Pejša také upozornil na to, že navrhované řešení se musí sladit s právem EU.

„Podle evropské legislativy zaměstnavatel platit přímo penzijnímu fondu nemůže, peníze si musí zaměstnanec spořit sám. Zaměstnavatel ale bude garantovat, že mu na to bude dlouhodobě přispívat,“ dodal pro deník Právo Pejša.

Odboráři dohodu s vládou a zaměstnavateli vítají, podle nich ale ještě není definitivní. O konečné podobě návrhu se má v létě ještě jednat.

Podle v červnu schváleného zákona by se měl postupně prodlužovat věk pro odchod do důchodu. Letošní čtyřicátníci by podle novely měli odcházet do penze v 66 letech, lidé narození v roce 1977 až v 67 letech, což je dosavadní horní hranice.

Novela také počítá s tím, že mladší ročníky by odcházely do důchodu ještě později, letošní desetiletí například v 71 letech, děti narozené v příštím roce pak až v 73 letech, tedy v roce 2085.