Kdysi v T magazínu , Miloš Zeman , co se pak po letech stal premiérem před listopadem vedle všeho, co tam psal konstatoval úpadek i vzdělání a jeho podíl na úpadku , tehdá Československé socialistické republiky. S tím, že si Českolsovensko může připadat jako osamělý běžec, ale nikoli , jako ten první, ale podléhající tomu, že si může myslet, že je první, ale že mu už skoro všichni utekli a jsou za horizontem. Po listopadu a následně po volbě prezidenta po revoluci, jež se nazývala Sametová a nyní slýchávám, že to byla ukradená revoluce, přísahal na to, že bude hájit Českolslovenskou socialistickou republiku a ctít její Ústavu...a že je prezidentem jen dočasně....
Uběhlo bez mála 21 let, máme Plzeň a demontují se poslední zbytky "socialistických přežitků", tedy bezplatné školství a zdravotnictví, důchody apod. , alespoň tak to píše i dosud platná Ústava a listina práv a svobod, jako nedílná součást, ačkoli sociální a další pojištění (jako daně to hradí) Jak vypadá po těch 21 letech školství a vzdělání, ala Plzeň a další je jasné. Učňovské školství, kdysi zrušil jakýsi ministr Dyba. Po převaze technického vzdělání 30 na 70 , se to obrátilo na 30 na 70 % vzdělání humanitního v neprospěch technického. Kdo za to může?? Studenti či , ti co vládnou, čili politici. I Miloš Zeman byl politikem a nikoli bezvýznamným... Co se to stalo i se vzděláním?? IŠ , píše a uvádí, že vzdělání je veřejným statkem, pro "naší ekonomiku" mají větší význam bohužel veřejné domy na přínos z kterých není dosud zákon a jsou jakoby na černo..
No a školy, jaká je jejich úroveň, vypadá to, že žáci začínají podobně jako pacienti v nemocnicích být zbytečnou přítěží...
Ne všechno se dá vyčíst z knih, tak proto jsem se kdysi slyšel svého otce na pokraji zhroucení v 60. letech minulého století, když vysvětloval mé mámě, že se podílí na budování socialistického zemědělství a v týmu jsou různé rychlokvašky z profesí holič, cukrář a další a on, ač je z vesnice a malornického původu a má VŠ , JAKO JEDINÝ , když něco řekne, tak..oni se mu posmívají"věda promluvila" a nevážili si zkušeností a vzdělání z vesnice a zemědělství......
Po roce 1989 mne osud zavál do Třebíče, kde po různých výměnách názorů, mi jeden dominatní jedinec , bylo to v rove 2002 vyčetl , že přijde si do Třebíče, je to jakýsi přivadrovalec, má si titul před jménem a za jménem a nás Třebíčáky by chtěl poučovat. Ten člověk byl v Třebíči 6 let starostou a 6 let místostarostou a živila ho nadpoměry politika přímo i nepřímo....Prohospodařil městu desítky milionů..... Tak v rámci dějin ,. k čemu vzdělání?? Přeci volný trh nám to vyřeší...Prostě i posledních 21 let ukazuje, že máme 50.léta s opačným znaménkem...ale jsme svědky, jak si všichni v rámci marketingu vzdělání, zejména teda tituly kupují a zdalek nejde jen o Plzeň...Hodnoty byly a jsou degradovány ve všem, i ve vzdělání....
V zemi, kde se zprivatizovala i morálka, byť dříve falešná(jaká je dneska však), jak uplatnit vzdělání, jako veřejný statek a kde?? V cizích bankách, či pojišťovnách??? Nebo v boji s demokratickými politiky, co se chovají již hůře nž jejich nedomokratičtí předchůdci???

Není žádným tajemstvím, že neoliberalismus se teoreticky vyvíjel z odporu vůči praxi „marxizmu“, tedy z protivenství vůči zvulgarizovanému „učení“ Marxe. Jako vždycky, i v tomto případě je antiteze neoddělitelně spjatá s tezí. Jinými slovy, neoliberalismus dovršil fakticky to, co začali politizující marxisté, kteří zredukovali společenské na ekonomické. Neoliberálové pak dokonce zredukovali individuálního člověka na další funkci peněz.

snad nebudu podezírán z hnidopišství, když upozorním na to, že vzdělání má jak veřejné tak privátní účely a užití a tedy jde o statek smíšený. Má to své implikace pokud jde o konstruování systémů vícezdrojového financování vzdělávací služby.
Ono smíšení má aspekt jak kvalitativně kvantitativníí, tak i určitou rivlitu mezi způsoby jeho zajišťování. tedy zjeména pokud jd eo terieerní vzdělávání.
Prostě u vyššího vzdělání nelze zcela jednoznačně určit jejich povahu soukromou nebo veřejnou.
V různých typech zvdělání může převažovat jedno nebo druhé; potom asi hovoříme o převážně soukromých nebo převážně veřejných statcích
Asi by bylo v mikroekonomii možné rozlišovat i další (jemnější) členění a klasifikace statků.Mezi soukromým a veřejným může být skupinové, může být statek vázané na nějakou limitující externalitu atp..
Tě šlo ale především o tu vazbu na financování z jiných než dańových prostředků, které souvisí se vzděláním jako s investiční příležitostí a tad yby bylo rozumné aby větší část břemene nesla zejm. firemní sféra.