Vzdělání jako veřejný statek v kontextu „reforem“ Nečasovy vlády

Ilona Švihlíková

Vzdělání může být vnímáno jako veřejný statek, který má pozitivní společenské přínosy, nebo jako investice individua do sebe sama. Záleží na tom, zda se na ně díváme úzkým, individualistickým pohledem nebo je vnímáme v širším kontextu.

Veřejný sektor, se kterým je nerozlučně spojena problematika veřejných statků, zde existuje, protože trh v určitých případech selhává a také vyjadřuje dvě různé dimenze uvažování o tom, co je možno považovat za cíl hospodářské politiky a ekonomického blahobytu — zda je to primárně individuální či veřejný blahobyt.

Veřejné statky se vyznačují několika vlastnostmi, které je odlišují od tzv. rivalitních statků, pro které je typická jejich produkce a distribuce přes tržní mechanismus — alespoň teoreticky. Jednou z vlastností je jejich nedělitelnost (tedy právě zmíněná nerivalita ve spotřebě) — množství veřejného statku, které spotřebovává jedinec A, nijak neubírá množství, které může spotřebovávat jedinec B… N. Druhou vlastností čistého veřejného statku je pak nevyloučitelnost ze spotřeby, tedy situace, kdy mezní náklady na dalšího spotřebitele jsou nulové.

V případě tzv. smíšených statků se pak jedná o takové, u kterých lze dělit množství, ale nikoliv kvalitu. V těchto případech se také často hovoří o tzv. přetížení, které se řeší stanovením určitého poplatku. Tento poplatek nemá za úkol uhradit náklady spojené s poskytováním veřejných statků (tuto úlohu plní všeobecné zdanění), ale omezit spotřebu, resp. stanovit určitý typ přídělového systému pomocí modifikované ceny.

Právě tento trend můžeme v posledních letech pozorovat v řadě zemí, často bývá ovšem jen určitou předehrou vůči razantnějšímu kroku — privatizaci veřejné služby. Poptávka je v případě veřejného statku často tažena nabídkou, která je určována veřejnou volbou. Poskytování veřejných statků je tedy velmi silně spojeno s politikou a politickým rozhodováním — ať se to již týká toho, které veřejné statky bude vláda poskytovat a v jakém rozsahu, včetně jejich financování či (ne)stanovení poplatků.

×
Diskuse
FJ
June 26, 2011 v 22.25
VZDĚLÁNÍ JE VEŘEJNÝM STATKEM, ALE DÁ SE KOUPIT, JAK VE VEŘEJNÉM DOMU LÁSKA
Kdysi v T magazínu , Miloš Zeman , co se pak po letech stal premiérem před listopadem vedle všeho, co tam psal konstatoval úpadek i vzdělání a jeho podíl na úpadku , tehdá Československé socialistické republiky. S tím, že si Českolsovensko může připadat jako osamělý běžec, ale nikoli , jako ten první, ale podléhající tomu, že si může myslet, že je první, ale že mu už skoro všichni utekli a jsou za horizontem. Po listopadu a následně po volbě prezidenta po revoluci, jež se nazývala Sametová a nyní slýchávám, že to byla ukradená revoluce, přísahal na to, že bude hájit Českolslovenskou socialistickou republiku a ctít její Ústavu...a že je prezidentem jen dočasně....
Uběhlo bez mála 21 let, máme Plzeň a demontují se poslední zbytky "socialistických přežitků", tedy bezplatné školství a zdravotnictví, důchody apod. , alespoň tak to píše i dosud platná Ústava a listina práv a svobod, jako nedílná součást, ačkoli sociální a další pojištění (jako daně to hradí) Jak vypadá po těch 21 letech školství a vzdělání, ala Plzeň a další je jasné. Učňovské školství, kdysi zrušil jakýsi ministr Dyba. Po převaze technického vzdělání 30 na 70 , se to obrátilo na 30 na 70 % vzdělání humanitního v neprospěch technického. Kdo za to může?? Studenti či , ti co vládnou, čili politici. I Miloš Zeman byl politikem a nikoli bezvýznamným... Co se to stalo i se vzděláním?? IŠ , píše a uvádí, že vzdělání je veřejným statkem, pro "naší ekonomiku" mají větší význam bohužel veřejné domy na přínos z kterých není dosud zákon a jsou jakoby na černo..
No a školy, jaká je jejich úroveň, vypadá to, že žáci začínají podobně jako pacienti v nemocnicích být zbytečnou přítěží...
Ne všechno se dá vyčíst z knih, tak proto jsem se kdysi slyšel svého otce na pokraji zhroucení v 60. letech minulého století, když vysvětloval mé mámě, že se podílí na budování socialistického zemědělství a v týmu jsou různé rychlokvašky z profesí holič, cukrář a další a on, ač je z vesnice a malornického původu a má VŠ , JAKO JEDINÝ , když něco řekne, tak..oni se mu posmívají"věda promluvila" a nevážili si zkušeností a vzdělání z vesnice a zemědělství......
Po roce 1989 mne osud zavál do Třebíče, kde po různých výměnách názorů, mi jeden dominatní jedinec , bylo to v rove 2002 vyčetl , že přijde si do Třebíče, je to jakýsi přivadrovalec, má si titul před jménem a za jménem a nás Třebíčáky by chtěl poučovat. Ten člověk byl v Třebíči 6 let starostou a 6 let místostarostou a živila ho nadpoměry politika přímo i nepřímo....Prohospodařil městu desítky milionů..... Tak v rámci dějin ,. k čemu vzdělání?? Přeci volný trh nám to vyřeší...Prostě i posledních 21 let ukazuje, že máme 50.léta s opačným znaménkem...ale jsme svědky, jak si všichni v rámci marketingu vzdělání, zejména teda tituly kupují a zdalek nejde jen o Plzeň...Hodnoty byly a jsou degradovány ve všem, i ve vzdělání....
V zemi, kde se zprivatizovala i morálka, byť dříve falešná(jaká je dneska však), jak uplatnit vzdělání, jako veřejný statek a kde?? V cizích bankách, či pojišťovnách??? Nebo v boji s demokratickými politiky, co se chovají již hůře nž jejich nedomokratičtí předchůdci???
SH
July 20, 2011 v 10.00
NEOLIBERALISMUS JAKO VYVRCHOLENÍ MARXISMU.
Není žádným tajemstvím, že neoliberalismus se teoreticky vyvíjel z odporu vůči praxi „marxizmu“, tedy z protivenství vůči zvulgarizovanému „učení“ Marxe. Jako vždycky, i v tomto případě je antiteze neoddělitelně spjatá s tezí. Jinými slovy, neoliberalismus dovršil fakticky to, co začali politizující marxisté, kteří zredukovali společenské na ekonomické. Neoliberálové pak dokonce zredukovali individuálního člověka na další funkci peněz.
July 21, 2011 v 0.17
nejde o čistý public good
snad nebudu podezírán z hnidopišství, když upozorním na to, že vzdělání má jak veřejné tak privátní účely a užití a tedy jde o statek smíšený. Má to své implikace pokud jde o konstruování systémů vícezdrojového financování vzdělávací služby.
Ono smíšení má aspekt jak kvalitativně kvantitativníí, tak i určitou rivlitu mezi způsoby jeho zajišťování. tedy zjeména pokud jd eo terieerní vzdělávání.
Prostě u vyššího vzdělání nelze zcela jednoznačně určit jejich povahu soukromou nebo veřejnou.
V různých typech zvdělání může převažovat jedno nebo druhé; potom asi hovoříme o převážně soukromých nebo převážně veřejných statcích
Asi by bylo v mikroekonomii možné rozlišovat i další (jemnější) členění a klasifikace statků.Mezi soukromým a veřejným může být skupinové, může být statek vázané na nějakou limitující externalitu atp..
Tě šlo ale především o tu vazbu na financování z jiných než dańových prostředků, které souvisí se vzděláním jako s investiční příležitostí a tad yby bylo rozumné aby větší část břemene nesla zejm. firemní sféra.
July 21, 2011 v 0.30
abyhcom opravdu nešli od zdi ke zdi
ten předchozí komentář (omluva za překlepy) byl určen zejm.
panu Jonášovi - aby při svém pochopitelném postesknutí přeci jen rozlišil mezi privatizací vzdělání která by jen do této sféry vnášela majetkové aspekty a objektivní existencí vzdělání jako společenské, kolektivní ale třeba i soukormé investice.
Protože ten čert může bý ti v tom detailu, že ani vzdělání samozřejmě není zadarmo a ta tzv. bezplatnost je v tom že je hrazeno z našich daní. tedy včetně studia vysokoškoláků z bohatých rodin na tzv. lukrativních oborech. Docela zajímavě se tu o tomto problému rozepsal např. kolega P. Gočev.