Velký transparent s výzvou Už žádné nové uhelné elektrárny zavlál ve středu nad budovou Krajského úřadu Ústeckého kraje. Sedm aktivistů Greenpeace jej dopoledne zavěsilo na více než 30 metrů vysoký jeřáb na Mírovém náměstí v Ústí nad Labem.

Připomenuli tak, že úřad má v nejbližších dnech rozhodnout, zda vydá tzv. integrované povolení pro výstavbu nových bloků v největší české hnědouhelné elektrárně Prunéřov a prodloužení její životnosti nejméně o další čtvrtstoletí.

Aktivisté splnili slib policii a před 13:00 transparent měřící 13,5 krát 10 metrů sundali a stavbu opustili. Přesto jim hrozí pokuta za přestupek porušení veřejného pořádku.

Na místo asi čtvrt hodiny poté, co aktivisté vylezli na jeřáb, dorazili policisté, přijeli také hasiči s vysokozdvižnou plošinou, kterou ale zatím nepoužili. „Vyzvali jsme hejtmanku ke schůzce. Chceme jí předat petici Nechceme šrot v Prunéřově, kterou podepsalo v okolí Chomutova asi 3 500 lidí," uvedla pro ČTK krátce po zahájení akce mluvčí Greenpeace Lucie Jakešová.

„Bohužel to zatím vypadá, že krajští radní tančí tak, jak ČEZ píská. V roce 2009 se sice na necelých 24 hodin odvážili požadovat použití nejlepší dostupné technologie, ale lobbisté ČEZu nějak dokázali, že svůj názor přes noc odvolali. Nyní dokonce vedení vyjádřilo s projektem oficiální souhlas,“ uvedl vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace Jan Rovenský.

Jana Pravdová z Chomutova, která se podílela na vzniku petice, pak doplnila, že hejtmanka Vaňhová a její kolegové mají nyní patrně poslední příležitost svůj nezájem o ochranu ovzduší a zdraví svých voličů napravit. „Prunéřov je přitom největším zdrojem znečištění ovzduší na území kraje i České republiky a nyní se rozhoduje o prodloužení jeho provozu do doby, kdy dnešní třicátníci půjdou do důchodu,“ uvedla Pravdová v tiskovém prohlášení.

Před krajský úřad dorazil náměstek hejtmanky Arno Fišera z ČSSD, petici převzal ale pouze symbolicky. Poté vyzval Greenpeace, aby petici došli odevzdat na podatelnu, jak požaduje směrnice úřadu k přijímání petic. „V tomto případě máme stejné požadavky jako vy, nechceme více emisního zatížení v Ústeckém kraji," řekl při převzetí petice Fišera. Podle něj ale může ČEZ Prunéřov dostavět, pokud omezí emise v jiných provozech.

Krajský úřad má v nejbližších dnech rozhodovat o udělení takzvaného Integrovaného povolení pro stavbu nových bloků elektrárny Prunéřov. Podle Fišery ale krajský úřad musí povolení vydat, pokud ČEZ splní všechny podmínky, které úřad stanoví.

Policie ze stavby vyvedla dva aktivisty, kteří zůstávali s transparenty dole pod jeřábem. Podle Jakešové akce není namířená proti společnosti Průmstav, jíž stavba patří. „Jsme ochotní se s nimi dohodnout a případné náklady jim nahradit," dodala Jakešová. Aktivisté podle ní při vstupu na pozemek pouze rozvázali rezatý drát spojující díly plotu. Na místo policie povolala i odtahovou službu a uzavřela zahrádku jedné z přilehlých restaurací.

Severočeský mluvčí ČEZu Ota Schnepp slíbil k akci Greenpeace poslat vyjádření. „Byl jsem na jiných jednáních, musím zanalyzovat situaci," řekl ČTK Schnepp.

Loni v březnu aktivisté protestovali přímo na komíně elektrárny v Prunéřově. Na 300 metrů vysoký komín vylezlo 13 aktivistů. ČEZ tehdy podle svého mluvčího pro severní Čechy Oty Schneppa podal trestní oznámení pro vloupání do areálu prunéřovské elektrárny. Součástí je i nárok na úhradu způsobené škody za přestřižení několika visacích zámků a zajišťovacích řetězů, kterou ČEZ vyčíslil na 2 000 korun.

Podle Ekologického právního servisu, který rozporuje proces povolování nových prunéřovských bloků již od roku 2008, se ČEZ nechová zodpovědně.

„Technologie, kterou chce pro Prunéřov použít, není dostatečně účinná. Argumenty, které ČEZ uvádí pro tuto polovičatou modernizaci, byly opakovaně vyvráceny. Aby toho nebylo málo, ČEZ se nechová ani hospodárně, když prosazuje pro Prunéřov řešení, které by bylo ve výsledku až o 10 miliard korun dražší, než kdyby postupoval v souladu s požadavky české i EU legislativy,“ vysvětluje Nezhyba z Ekologické právního servisu.

Greenpeace a Ekologický právní servis zhruba tři roky upozorňují na to, že při obnově Prunéřova ČEZ nehodlá použít takzvanou nejlepší dostupnou technologii, jak vyžadují české i evropské právní předpisy. Poukazují i na nezávislý posudek norské společnosti Det Norske Veritas (DNV), která nedostatečnou modernizaci elektrárny údajně potvrdila.

Aktivisté požadují i zvýšení účinnosti elektrárny po rekonstrukci ze zhruba 40 na 42 procent. ČEZ trvá na tom, že v Prunéřově zvolil nejlepší možnou technologii obnovy uhelné elektrárny, tedy provozování tří bloků o výkonu 250 MWe.

Prunéřov vyvolal již dříve mezinárodní zájem poté, co se do procesu posuzování záměru na životní prostředí (EIA) zapojily Federativní státy Mikronésie. Podaly připomínky k dokumentaci projektu a požádaly české ministerstvo o negativní stanovisko k záměru ČEZu.

Je to poprvé, kdy se stát, který je přímo ohrožen dopady globálních změn klimatu, vyjádřil k emisím uhelné elektrárny v průmyslové zemi. O osudu Prunéřova přitom stále ještě není rozhodnuto, momentálně se nachází ve fázi řízení o tzv. integrovaném povolení.