Chvála upřímnosti aneb Konec vědy o politice

Pavel Šaradín

Řidič olomouckých dopravních podniků se provinil tím, že černým fixem dokresloval politikům tykadla a připisoval slogany, v nichž politiky označoval za lháře, zloděje, korupčníky a prostitutky. Když ho odsoudili, řekl, že má rád divadlo. A není sám.

Znám podnikatele, který s nadsázkou hovoří o tom, že politologie by v podstatě nemusela existovat, kdyby se všichni politici řídili několika lidovými moudrostmi. Například „kdo s čím zachází, tím také schází“ nebo rovněž „kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá“. Pokračovat bychom jistě mohli dále. Minulý týden tak nějak v rychlosti probleskla zpráva o potrestání řidiče Dopravního podniku města Olomouce Romana Smetany. V předvolebním čase totiž pomaloval reklamy a upoutávky politických stran na autobusech. Za poškozování cizí věci dostal sto hodin veřejně prospěšných prací a ODS má zaplatit škodu ve výši patnácti tisíc korun. Zpravodajský server iDNES.cz případ zveřejnil pod titulkem „Řidič autobusu počmáral plakáty ODS, trest nad ním vynesla Langerova žena“. Soudkyní totiž byla skutečně Markéta Langerová. Před soudním líčením tuto skutečnost zmínila, ale vyloučila u sebe sama podjatost.

Obžalovaný k tomu rovnou dodal: „Vím, kdo je váš manžel. Je to jeden z největších gaunerů v ODS i v celé české politice. Přesto vás osobně nepovažuji za podjatou."

Langerova manželka pana Smetanu upozornila, že nesmí používat před soudem vulgární výrazy, jinak mu hrozí peněžitá pokuta. K tomu uslyšela: „Já nepovažuji slovo gauner za vulgarismus. Gauner je dnes už téměř synonymem pro příjmení vašeho manžela."

Během několika dnů se objevila iniciativa vybízející občany k finanční sbírce. Tuto podporu pan Smetana odmítl a vyzval lidi, aby peníze poslali spíše na charitu.

Víme tedy, že řidič olomouckých dopravních podniků se provinil tím, co vídáme zcela běžně: černým fixem dokresloval politikům tykadla a jak uvádí iDNES.cz, „připisoval slogany, v nichž politiky označoval za lháře, zloděje, korupčníky a prostitutky“. Jak tomu u nás bývá, pana Smetanu udal kolega. Osobně jsem viděl mnohá „vylepšení“ politické reklamy, ale i prezidentových obrazů. V jedné severomoravské škole má například již několik let současný prezident knírek jistého Adolfa. Na jiném portrétu jsem viděl nalepené mouchy, což měla být asi připomínka dobrého vojáka Švejka.

„Ano, pomaloval jsem nejméně třicet reklam, pravděpodobně ale ještě mnohem více. Nikdy jsem toho nelitoval, protože z mé strany to bylo svobodné vyjádření názoru občana, který nemá na rozdíl od politických stran k dispozici obrovské prostředky na propagaci," prohlásil řidič Smetana. K tomu těžko co dodat, spíše bychom se mohli zamyslet právě nad oním vyjádřením svobodného občana. Soudkyně vidí konec svobody v poškozování věci druhého, ale tak jednoduché to nejspíše nebude. Pan Smetana pokračoval: „Přišlo mi proto správné vyjádřit svůj názor na ně právě na jejich reklamách, které jsme si zaplatili z vlastních daní, z nichž jsou strany financovány. Byl to z mé strany zcela nenásilný odpor vůči politickým elitám.“ V řeči před soudem nakonec dodal: „Moje náprava je naprosto vyloučena."

Zajímavé je, že pan Smetana kreslil po plakátech víceméně všech politických stran, které autobusy olomoucké MHD před volbami využily ke své prezentaci. Týkalo se to sociálních i křesťanských demokratů. Jedinou stranou, která dala případ k soudu, byli právě občanští demokraté.

Již odsouzený řidič Smetana se proti rozsudku neodvolal: „Pokud to má být fraška, tak ať je to se vším všudy. Já mám divadlo rád."

Jinou upřímnost jsme si přibližně ve stejné době vyslechli od Kristýny Kočí, která má zřejmě rovněž ráda divadlo. Navštívila totiž představení o sobě samé, autoři hru nazvali Blonďatá bestie. Autorská práva prý náleží jí. Kromě toho se paní Kočí vyjádřila v České televizi takto: „Byla jsem z toho představení zhnusená a otřesená. Budu se soudit. Jsem možná pro někoho bestie, ale i bestie má svou čest a svá práva.“

Je přirozeně věcí vkusu nazvat někoho bestií, divadelní představení jsem neviděl, nicméně se mi zdá, že paní Kočí se polekala sama sebe, jak je ať už právem či neprávem lidmi vnímána. My občané jsme také zhnuseni a otřeseni tím, co Kočí a spol. předvádějí. Není pak lepší přikreslit tykadlo a vtipný popisek? Ovšem možná paní Kočí nemusela studovat politologii, ale přečíst si měla a hlavně zapamatovat pár lidových moudrostí. To by jí pomohlo ze všeho nejvíce.

    Diskuse
    Paní Langerovou jistě doma pochválí. Ruka ruku myje, já na bráchu brácha na mě a vrána k vráně sedá.

    Náhrada materiální škody se dá pochopit, řekněme že je to cena za občanskou neposlušnost, ale jinak je to ze strany soudkyně naprosté zmatení. Předvolební kampaň není prostě "cizí věc", je to akt komunikace, přesvědčování, na který je adekvátně reagováno jiným aktem komunikace. Komunikace musí být vždy oboustranná, jinak je falešná. Je to vstup do veřejného prostoru, takže je absurdní stěžovat si na nerespektování soukromého vlastnictví (vyjma té prokazatelné materiální škody).

    Pan Smetana doufám inspiruje český streetart, chtělo by to před příštími volbami mohutnou akci ve stylu Guma Guar a jejich "Všichni jsme v národním týmu". Zkrátka vtipně "přechýlit" blboardy do podoby, v níž budou spíš probouzet než oblbovat. Ostatně, tato metoda už se párkrát objevila, mnohé kampaně byly zadány jako parodie, teď by to chtělo proměnit v masové chování zdola...

    Nazvat Kristýnu blonďatou bestií je jednak trochu genderově nekorektní (stereotyp hloupé blondýny), ale především - tohle si Nietzsche nezasloužil...
    May 20, 2011 v 11.45
    Pane Škabraho, vaše argumentace (viz 2. odstavec vašeho vstupu) je sice filozoficky fajn, ale z právního hlediska zcela irelevantní - vygůglujte si 2. ostavec § 228 trestního zákoníku Poškození cizí věci, kde se explicitně mluví o pomalování, postříkání a jiném poškození cizí věci. "Cizí věc" je právní termín.

    Jinak je ovšem Langerové angažmá skandální. A pan Smetana je frajer!
    Politická kampaň není prostě "cizí věc". Tou je konkrétní plakát, u nějž lze vyčíslit materiální škodu. Ta ať je případně nahrazena; beru, že má platit. Ty veřejné práce ale patrně dostal za nějakou společenskou nebezpečnost toho činu, a to je to, co neberu. Především je ale směšné a zároveň smutné takovou trochu klukovinu vůbec žalovat...
    May 21, 2011 v 14.20
    Klukovina?
    Neznám doslovné znění rozhodnutí soudu, ale mám za to, že se onou "cizí věcí" myslí právě zničené plakáty, ne volební kampaň - to by snad ani nemělo oporu v zákoně?

    Jinak mě spíš mrzí, že jste Smetanovo občanské hrdinství shodil tím pojmem "klukovina". Zvláště jeho obrana před soudem zasluhuje úctu.
    SH
    May 23, 2011 v 19.02
    Trochu jiný „právní“ pohled.
    Žádný právnický termín není jednoznačný. Soudce je proto povinen přísně zkoumat v konkrétním případě, zda šlo skutečně o naplnění smyslu zákona a ne jen bezduché litery. Poškození cizí věci v případě předvolebního plakátu, má dle mého úsudku nejméně dvě dimenze. Jednu vystihl pan Smetana sám, když řekl, že předvolební plakát je financován z veřejných prostředků, takže se může vést dlouhý spor o to, zda jde vůbec ještě o soukromé vlastnění. V momentě, kdy je už dokonce „publikován“, je ještě více sporné vydávat jej za soukromý majetek. Za druhé je nutné posuzovat míru poškození konkrétní věci. Je naprosto něco jiného, když sprejer pomaluje celý vagon, oproti tomu, když kdokoliv „vyzdobí“ cizí sdělení na nějakém plakátu. Pokud na plakátu původní sdělení zůstalo nezměněno, ale bylo pouze doplněno, pak nejde o poškození. Dokonce v atmosféře předvolební soutěže může jít o její zvýraznění. Publikum je k objektu přitahováno nejen původním sdělením, ale mnohdy ještě více „komentářem“.
    Fakt, že žalobu podala ODS, odpovídá jejímu vnímání státu. Prosazuje vehementně jeho umenšování, ale nikdy ne tam, kde to potřebuje ona. A skutečnost, že to soudila Lanegrová, by v každé, jenom trošku solidní zemi byla nepřípustná.
    Projev odporu pana Smetany v předvolební kampani vůbec nepovažuji za klukovinu, ale za důkaz zoufalství a bezmoci občana vůči nadvládě politických stran. Jeho chování u soudu pak dokonce za příkladný postoj občanské neposlušnosti.