Spojené státy, státy EU a také Švýcarsko zpřísnily v posledních dnech sankce vůči vedoucím představitelům syrského režimu. Dle vyjádření vlastních diplomacií tak chtějí docílit okamžitého zastavení represí vůči syrským demonstrantům a vyslat do Damašku „poslední varování“.

V Sýrii samotné jsou stále jakékoliv protirežimní projevy potlačovány. Pokračuje též rozsáhlé zatýkání. Na rozdíl od minulých týdnů ale už nedochází k velkým střetům a raziím. Také armáda se již z několika měst stáhla.

V úterý, ve středu a ve čtvrtek hlásili svědci střelbu z několika měst u libanonské hranice, odkud do sousední země proudí davy uprchlíků. Tanky vjely rovněž do města Dál na jihu Sýrie, 15 kilometrů od města Dará, kde protesty před dvěma měsíci začaly.

Podle zástupců OSN bylo doposud zabito 700 až 850 lidí. Dle syrských opozičních aktivistů skončilo zároveň na osm tisíc demonstrantů ve vězení.

Aktivisté se také ve středu pokusili vyvolat generální stávku. Podle agenturních informátorů zůstala uzavřena řada obchodů ve velkých městech jako Homs či Aleppo a rovněž v Dará. V metropoli Damašku se ale apel s odezvou nesetkal. Dle vyjádření aktivistů se tak stalo kvůli tomu, že obchodníky a ředitele škol navštívili během úterka příslušníci prorežimních milicí, kteří je výhružkami donutili stávku ignorovat.

Syrská vláda uveřejnila ve středu ve státních a polostátních médiích prohlášení, dle něhož „krize skončila“ a vše se vrácí do normálu.

Prezident Assad osobně pak ještě pro jeden z deníků připustil, že se pořádkové síly dopustily v minulých týdnech „chyb“. Ty však prý byly dány „nedostatečnou připraveností policejních důstojníků na nepokoje podobného typu“, a tak za proběhnuvší násilí nesou jednoznačnou odpovědnost „zahraniční provokatéři“ a „gangy výtržníků“.

Detaily sankcí

Státy Evropské unie začaly zavádět sankce vůči režimu prezidenta Bašára Assada už před několika týdny. Zprvu šlo o embargo na vývoz zbraní a vybavení, které je možné použít k násilné represi. Poté byla zavedena diplomatická omezení vůči některým příslušníkům syrské nomenklatury. Assada osobně se ale starší sankce nedotkly.

Nyní, konkrétně v pondělí, se EU rozhodla zmrazit aktiva na evropských účtech všech čelních představitelů režimu, včetně Assada samotného. Syrské politické elitě bylo též adresně zakázáno cestovat do zemí sedmadvacítky.

K finančním restrikcím a omezením pohybu pro třináct nejvýše postavených Syřanů se ve středu připojilo také Švýcarsko.

Spojené státy se rozhodly zmrazit aktiva celkem sedmi lidem — prezidentu Assadovi, jeho viceprezidentu, premiérovi syrské vlády, ministrům vnitra a obrany, náčelníkovi vojenské rozvědky a řediteli ústřední politické bezpečnosti.

Dále USA vydaly oficiální zákaz všem americkým občanům s představiteli Assadova režimu jednat a všem americkým firmám i soukromým osobám s nimi obchodovat.

Jak Brusel, tak Washington doprovodily vyhlášení sankcí výzvou, aby syrští vládcové okamžitě zastavili represe, propustili politické vězně, zahájili demokratizační reformy a dialog s opozicí. Mají tak učinit, „než bude pozdě“, anebo „odejít“.

Syrská vláda označila sankce za „bezzubé“, falešné a „jasně zapadající do regionálního politického schématu, zaměřeného především na posluhu izraelským zájmům“.

Kde to skončí?

Dle agenturních znalců jsou takto zpřesněné sankce posledním stupněm diplomatického nátlaku, který nepředpokládá prohlášení daného režimu za nelegitimního zástupce příslušného státu. Pokud je některý vládce prohlášen za nelegitimního, obvykle následuje už jen totální izolace (jako v případě KDLR), anebo výzva k odstoupení a hrozba zásahem (jako u Kaddáfího Libye).

Vojenská intervence do Sýrie ze strany Západu však podle analytiků nehrozí. Sýrie je s 22 miliony obyvatel čtyřikrát lidnatější zemí než například Libye. Její armáda je také přibližně šestapůlkrát větší než vojsko režimu Muamara Kaddáfího a navíc se může opřít o stotisícovou milici.

Sýrie má také pevné spojenecké vazby na Írán, zatímco Libye se ani po intervenci ve světě takřka nikdo nezastal.

Bude-li Assadův režim ve stávající formě represí pokračovat, dostane se nejspíše do podobného postavení jako Ahmadínežádův Írán po potlačení protivládních protestů v roce 2009: izolovaný, leč stále přežívající jako nepříjemný fakt, soudí agenturní odborníci.

Další informace:

BBC News Syria: US sanctions target President Bashar al-Assad

AFP US tells Syria's Assad to lead transition or leave

AFP Syrian opposition calls general strike, crackdown continues

Al Džazíra Syria condemns US sanctions on Assad

Al Džazíra Syrians flee to Lebanon

Al Džazíra Timeline: Unrest in Syria