Czech Coal uhlobarona Pavla Tykače nemusí ze svého nově otvíraného povrchového dolu Vršany dodávat uhlí přednostně teplárnám. Rozhodl o tom Český báňský úřad, který potvrdil rozhodnutí mostecké pobočky.

Ministerstvo životního prostředí požadovalo, aby alespoň šedesát procent uhlí z Vršan šlo na zdroje zajišťující dodávky tepla pro systémy centrálního zásobování teplem. Když regionální pracoviště v Mostě požadavek odmítlo, odvolala se teplárna v Komořanech a litvínovské sdružení Kořeny k báňskému úřadu. Poukazovaly především na fakt, že stát je výhradním vlastníkem celého ložiska a pro jeho využití může podmínky stanovovat. S přednostním využitím uhlí pro teplárny přitom počítá i státní energetická koncepce. Úřad ale jejich žádost zamítl.

„Požadavek na předmětné dodavatelsko-odběratelské vztahy jde nad rámec právních předpisů a orgánům Státní báňské správy do těchto vztahů nepřísluší zasahovat," stojí v rozhodnutí Českého báňského úřadu.

Uhelné společnosti přitom právě potřebou uhlí pro teplárny obhajují své tvrzení, že je třeba prolomit územní limity těžby. To se týká dalšího Tykačova dolu ČSA, jenž ohrožuje Horní Jiřetín a Litvínov. Podle sdružení Kořeny a ekologické organizace Greenpeace tak stát promarnil jedinečnou možnost zajistit teplárnám dodávky uhlí až do poloviny nového století. Zajištění tepláren by poskytlo dostatek času na přechod k jinému způsobu vytápění.

„Český báňský úřad však místo toho poskytl Tykačově těžařské firmě Czech Coal licenci na těžbu 350 milionů tun hnědého uhlí do roku 2052, aniž by se pokusil problém tepláren řešit,“ napsaly organizace ve společném prohlášení.

„Úřady daly Tykačovi zelenou, aby si se státním uhlím dělal dalších čtyřicet let, co se mu zlíbí. Jsme přesvědčeni, že šlo o záměr — pokud by totiž teplárny dostaly uhlí z Vršan, přestaly by volat po prolomení limitů těžby,“ soudí Tereza Otcovská ze sdružení Kořeny.

Velkolom Vršany by přitom dokázal pokrýt dodávky do čtvrtiny českých tepláren. „Pokud po dnešním fiasku najde někdo z ministrů či ministerských úředníků odvahu mluvit o problémech tepláren, zaslouží vyválet v dehtu a peří. Selhaly nejen báňské úřady (kde se to vzhledem k jejich vazbě na těžební společnosti dalo čekat), ale i ministerstvo průmyslu, které se odmítlo ve věci jakkoliv angažovat. Na půl cesty bohužel zůstalo i ministerstvo životního prostředí — jako jediné se sice za oprávněný a rozumný požadavek tepláren veřejně postavilo, ale do právního střetu s báňským úřadem nakonec nešlo,“ uvedl Jan Rovenský, vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace ČR.

Ekologická sdružení proto připravují podání správní žaloby k soudu. Báňský úřad podle nich porušil zákon, veřejný zájem i práva účastníků řízení.