Pokud se těžební společnosti dohodnou s majiteli dotčených pozemků, mohlo by se v budoucnu těžit uhlí za územními limity. Na energetickém kongresu to v úterý řekl premiér Petr Nečas. Potvrdil tak nedávný návrh ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka, že v případě vzájemné dohody dotčených stran by limity těžby uhlí po roce 2015 mohly být prolomeny.

„Vláda se zavázala, že neprolomí limity těžby uhlí. Pravdou však je, že tyto limity nemají žádnou oporu v českém právním řádu. Jinými slovy: pokud by došlo k dohodě mezi důlními společnostmi a majiteli pozemků, pak bude nastartován správní proces, který může, a také nemusí vést k zahájení těžby v předmětném území," řekl Nečas.

Podle premiéra by pro případné prolomení limitů dohoda mezi občany a těžebními firmami byla klíčová. „Neumím si dost dobře představit rozšiřování těžby bez elementárního souhlasu a dohody s těmi, kterých se to bytostně týká. Stejně tak si neumím představit, že by kterákoliv těžební společnost byla tak bláhová a usilovala o těžbu proti vůli lidí, se kterými v dané lokalitě žije a pracuje," dodal premiér.

Proti slovům Petra Nečase se ostře ohradil Jan Rovenský z české pobočky Greenpeace. „Jsou-li výroky premiéra o možném prolomení těžebních limitů pravdivé, nemohu jej charakterizovat jinak než jako podrazáka,“ uvedl Rovenský pro Deník Referendum.

„Občanští demokraté slibovali totiž před volbami neprolomení těžebních limitů. Koaliční kabinet ODS, TOP 09 a Věcí veřejných se pak k neprolomení limitů zavázal ve své koaliční smlouvě. A Petr Nečas toto vše teď popírá. Český premiér zkrátka nedrží slovo,“ doplnil Rovenský.

Proti se staví také Společnost pro trvale udržitelný život. „S pokusy o prolomení územních ekologických limitů povrchové těžby hnědého uhlí v severočeské hnědouhelné pánvi a zejména s ohrožením Horního Jiřetína s Černicemi, zámku Jezeří s arboretem a dalšími svahy Krušných hor, včetně vegetace a vodního režimu a v dalším případném postupu těžby k Litvínovu, zásadně nesouhlasíme," uvedl předseda STUŽ Jiří Dlouhý.

Návrhy dohody o prolomení limitů představil již na začátku března ministr Kocourek jako výsledek pracovní skupiny pro teplárenství. Do roku 2014 stát ale o prolomení limitů podle Kocourka neuvažuje.

Greenpeace pak považuje za pozoruhodné a znepokojivé, že ke Kocourkovu návrhu dosud mlčí ministerstvo životního prostředí, jehož práce se zásadně dotýká. „Ministr Chalupa přitom o problému ví,“ uvedla organizace v tiskovém prohlášení.

Prolomení těžebních limitů žádají zejména teplárny, které tvrdí, že v důsledku nedostatku uhlí mnohonásobně zdraží teplo. Podle odborníků bude teplárnám v roce 2013 kvůli těžebním limitům chybět pět až šest milionů tun ročně.

Ani s touto argumentací ale Greenpeace nesouhlasí. Naopak je podle jejich názoru naprosto účelové a neopodstatněné vázat cenu tepla na existenci limitů.

„Cenu tepla by prolomení limitů v nejbližších deseti letech rozhodně neovlivnilo. Dle informací samotného ministerstva by k navýšení cen tepla mělo dojít v roce 2015, nicméně k těžbě za limity by nedošlo dříve než v roce 2023,“ uvedlo Greenpeace již před časem v prohlášení.

Nové podmínky týkající se těžebních limitů by měly být zaneseny v aktualizaci Státní energetické koncepce, kterou se v nejbližších dnech má zabývat vláda.

Územní limity vymezily území pro těžaře už v roce 1991, jenže hlavně mostecká společnost Czech Coal se s jejich existencí nechce smířit. Prolomení limitů by v důsledku znamenalo třeba zbourání dvoutisícového města Horní Jiřetín a dalších obcí, přičemž by se rypadla přiblížila na 500 metrů k domům třicetitisícového Litvínova.