Občané České republiky, Slovenska a dalších šesti států střední a východní Evropy, které vstoupily do Evropské unie v roce 2004, se mohou od neděle bez jakýchkoli překážek ucházet o zaměstnání v Německu a v Rakousku. Obě německy mluvící země jako poslední z původní patnáctky staré EU plně otevřely svůj pracovní trh pro zájemce z nových členských zemí. Žádný velký nápor uchazečů o práci z tohoto regionu ale neočekávají.

Německý ministr hospodářství Rainer Brüderle otevření pracovního trhu uvítal, protože podle něj pomůže vyřešit nedostatek pracovních sil, s nímž se Německo v mnoha odvětvích potýká. Naopak předseda vlivného odborového svazu Verdi Frank Bsirske se obává, že příchod nových zaměstnanců povede ke snižování platů. „Nebezpečí mzdového dumpingu je skutečné,“ varoval Bsirske.

Berlín počítá s příchodem zhruba 100 tisíc lidí za rok, nejsmělejší odhady hovoří o 150 tisících. Polovinu z nich by podle prognóz měli tvořit sousední Poláci, z nichž část ale údajně jen legalizuje své nynější působení na černo.

Rakousko očekává asi 20 tisíc osob. Ze sousední České republiky, Slovenska a Maďarska by jich mělo být maximálně 16 500. Ani české a slovenské úřady žádný velký odliv pracovních sil nepředpokládají. Rakouský ministr práce Rudolf Hundstorfer se domnívá, že i vzhledem ke klesající nezaměstnanosti je jeho země schopna příliv uchazečů o práci zvládnout.

Naopak rakouské odbory se k otevření pracovního trhu staví skepticky kvůli obavám ze snižování platů. Nacionalistická Svobodomyslná strana Rakouska (FPÖ) tvrdí, že levná pracovní síla z nových členských zemí EU připraví o místa rakouské zaměstnance.

Práce je dost

Berlín i Vídeň se v roce 2004 rozhodly maximálně využít sedmileté přechodné období, po něž mohly přístup na svůj pracovní trh unijním nováčkům omezovat. Každý zájemce o zaměstnání z ČR, Slovenska, Polska, Maďarska, Slovinska a tří pobaltských republik tak musel nejprve získat povolení příslušného pracovního úřadu. Obě země nicméně postupně překážky pro vybrané obory a v německé případě i pro vysokoškolské absolventy odstranily, a z jejich pohledu se tak nyní jen završuje vývoj z posledních let.

Oba sousedé České republiky se k ochraně svého pracovního trhu uchýlili z obavy před přívalem levnější pracovní síly z nových členských států, který by podle nich měl negativní dopady na zaměstnanost a mzdy domácích pracovníků. Situace v Británii, Irsku nebo Švédsku, které svůj pracovní trh zcela otevřely už v roce 2004, ale podle odborníků tyto obavy nepotvrdila.

Pozdější odbourání všech překážek v Německu a Rakousku bude podle nich znamenat, že do nich žádný závratný počet uchazečů o práci z nových unijních zemí nezamíří. Ti, kdo odejít chtěli, to už totiž udělali, tvrdí experti.

Zájem o ně by přitom u sousedů byl. S nedostatkem pracovníků se potýká zejména Německo, kterému chybí pečovatelé, lékaři, inženýři, počítačoví specialisté či zaměstnanci ve stavebnictví a službách. Tyto profese najdou uplatnění také na rakouském trhu. Zaměstnavatelé z obou zemí se proto s blížícím se dnešním datem začaly intenzivněji obracet na instituce v nových členských státech s poptávkou po kvalifikovaných pracovních silách.