Dlouhodobě jsem v zahraničí, sleduji tedy jen elektronická média z ČR, a to už ta mainstreamová jen pro titulky případně perexy. Tenhle text mě ale praštil do očí tak, že jsem jej přečetl celý, nasdílel všem na Facebooku jako ukázku toho, jak novinařina vypadat fakt nemá, pokud tedy není záměrem provokovat nenávist mezi jednotlivými skupinami obyvatel, aby se tím zakrývaly problémy, které jsou někde úplně jinde. Autor článku mi na můj email nereagoval.
Evropa je sice "proti GMO", ale GM soja se i tak ve velkem dovazi a pouziva pro krmiva pro zvirata, jejichz produkty a maso pak ochotne kupujeme - to uz GM oznaceni nema.
A na te GM soji z jizni ameriky je uz dnes cela zivocisna vyroba v EU naprosto zavisla a nesobestacna.
Ze zkušenosti trochu vidím do systému třídění odpadu v Belgii, jak Vlámsku, tak Valonii. Osobně nedoporučuju moc ten belgický model vychvalovat tak jak je. Něco je fajn, něco moc ne. Pár postřehů:
Systém třídění alespoň v Lutychu (Liège), tj. ve Valonii, ve východní části země, vypadá tak, že občané za standardní poplatek na odpad dostanou omezené množství žlutých pytlů na komunální odpad (netříděný), s tím, že když za rok vygenerují odpadu méně, město lidi nějak odmění, že v první řadě zbytečně tolik odpadu neprodukují. Pokud je tomu naopak, musí si občané další pytle přikupovat. Dál se do jiných barev pytlů hází (A) směs PMC (PET lahve + plechovky + nápojové kartony "tetrapaky"), (B) papír, (C) sklo. Dál si mohou občané vyzvednout kompostéry na bioodpad, aby o půlku zmenšili objem věcí vyhazovaných do žlutých pytlů. Za tříděné odpady se už nic víc neplatí, ale pokud člověk do modrého pytle (PMC) bude házet to co tam nepatří, může dostat pokutu.
Tohle je celkem fajn systém, zásadní problém ale spatřuji ve způsobu, jak se odpad odváží. Vzhledem k tomu, že jednotlivé pytle na tříděný odpad má každá domácnost, a neexistují tu společné kontejnery někde na rohu ulice, jsou stanoveny přesné dny, kdy bude tou kterou ulicí projíždět vůz sbírající odpad, a občané mají večer předtím pytle nechat venku na ulici. Někteří nerespektují, že to tam nemají dávat dřív, někteří zapomenou atd., v každém případě výsledek je takový, že celý týden je minimálně někde ve městě včetně centra řada ulic, kde se nedá pořádně chodit po chodnících, protože se tam všude povalují pytle všech možných barev, spousta odpadu ležícího i mimo tyto pytle (papírové kartony) atd. K tomu všemu se přidává pravidelný svoz nebezpečného odpadu jednou do měsíce. Výsledek je neustálý s prominutím bordel v ulicích. To všechno jen proto, že pro občany je asi pohodlnější a "jednodušší" to dělat takto než ty tříděné odpady jak je zvykem v ČR nosit někam ke společnému kontejneru...
No a pokud jde o Vlámsko, znám to tam jen z tamějšího "venkova". Pokud se tamější obyvatelé domnívají, že tím 70% recyklováním jsou k přírodě šetrnější než Češi, co třídí jen 25 %, tak je to hrubá chyba. (Ekologogická stopa průměrného obyvatele Flander bude vyšší než Čecha, na venkově je míra využití půdy k zemědělským účelům (zahrady!) a tedy částečné soběstačnosti podstatně nižší než na českém venkově a maloměstech, supermarkety se předhánějí v tom, v kolika vrstvách obalu budou jednotlivé výrobky zabaleny, vyhazuje se spousta věcí, co je ještě v pohodě atd.)
Procento tříděného odpadu je ukazatel, co nemá sám o sobě skoro žádnou praktickou hodnotu. Celkový indikátor jako je ekologická stopa už ano.
Je to jako bavit se o tom, že průměrné české auto je 14 let staré a to je zlé, neekologické, měli bychom všechno starší 7 let sešrotovat a pořídit si nová ekologická auta.(http://biom.cz/cz/odborne-clanky/velky-co2-podvod)
Dokument jsem shlédl a považuji jej za vynikající, sám jsem jeho shlédnutí doporučil dalším, neboť se domnívám, že velmi dobře vykresluje dnešní realitu. Zpracování je podle mě tak dobré proto, že svědectví aktérů nejsou verbálně interpretována. Bez ohledu na obsah slov je možné se hodně poučit jen čtením emocí a neverbální komunikace jednotlivých aktérů od ex-zaměstnanců až po ty ředitele.
Z diskuse paní Švihlíkové a pana Sedláčka jsem ale byl vyloženě zklamaný, a to na straně obou. Ideově jsem blíže názorům paní Švihlíkové, ale ta zase nenabízela dostatečně přesnou argumentaci. Zejméně mě mrzely operace s neurčitými pojmy z finanční oblasti a zobecňující tvrzení o vágních pojmech ("západní civilizace", "reálná ekonomika" atd.). Intelektuálně tak paní Švihlíkovou přebil pan Sedláček.
Za chybu považuji, že se nevyjasnila valence některých pojmů jako "protekcionismus". Zrovna ten pojem nesl u obou aktérů balík konotovaných významů, který nebyl explicitně vyřčen a jen se jaksi implicitně očekávalo, že "všichni vědí, že protekcionismus je špatně" či něco podobného. Osobně jsem třeba zastáncem toho, aby se do Evropy nemohlo dovážet dřevo z jiných zemí, pokud není garantován jeho "ekologický" původ (např. certifikátem FSC), oblečení, pokud není garance absence dětské práce a dalších forem práce v Evropě neakceptovatelných (např. certifikátem Fair Wear), řezané květiny, pokud není jasné, že nevyrostly v Keni za masivního zavlažování, přičemž ani sami pracovníci co ty kytky pěstují si nevydělají dost na nezávadnou vodu, které tam je nedostatek, atd. atd. Tohle všechno je protekcionismus jako hrom, ale legislativní nastavení takovýchto pravidel považuji osobně za významnou cestu, jak uplatňovat všechny ty ušlechtilé humanistické hodnoty, a vlastně tím i narovnat to konkurenční prostředí -- protože jestliže český výrobce oděvů musí plnit velmi přísná euronařízení týkající se bezpečnosti práce, ekologie nakládání s odpady, platových podmínek, atd., a s takto vysokými vstupními náklady má konkurovat dovozu z Bangladéše, kde se nic z toho neřeší, pracují děti za dolar na den atd., tak je jasné, že v absolutním měřítku to vyhrává cenově Bangladéš i přes započítání cesty tisíce kilometrů, a místní výrobce moc nemá šanci se udržet. Certifikované zahraniční zboží a to i z mimo-EU zemí nechť nemá žádná speciální cla a jiná znevýhodnění (co dnes masivně fungují a je to taky protekcionismus, který ale hendikepuje naprosto proti principům volného trhu cokoli neevropského, bez rozlišení).
Ani u jednoho z diskutujících se osobně neshoduji s adorací dnešní "informační společnosti",kde nikdo nebude muset potupně dřít rukama. To se počítá s tím, že vždycky tu bude někdo "chudší", kdo bude ochoten manuálně dělat za nás, nebo snad že všechny manuální nutnosti za chvilku zvládnou stroje, nebo že se lidské bytosti vzdají fyzického těla a budou se pohybovat už jen v mentální sféře...? A rovněž, že současná podoba potravinového, energetického a surovinového nadbytku a blahobytu bude neomezeně pokračovat, i přesto, že tento blahobyt bytostně stojí na veledlouze budovaném a velerychle vyčerpávaném přírodním kapitálu (např. humusové rezervy Země), levné energii z ropy a zemního plynu a dostupných těžených surovin vč. barevných kovů?
Slyšeli jste to? Bohatí Romové berou dávky. Psali to v Právu!
Saša Uhlová
Britský bulvár ohlásil vítězství ekologů nad Monsantem, šlo však o kachnu
Petr Jedlička
A na te GM soji z jizni ameriky je uz dnes cela zivocisna vyroba v EU naprosto zavisla a nesobestacna.
Chalupa chce méně recyklovat a více odpadky pálit, upozorňují ekologové
Vratislav Dostál
Systém třídění alespoň v Lutychu (Liège), tj. ve Valonii, ve východní části země, vypadá tak, že občané za standardní poplatek na odpad dostanou omezené množství žlutých pytlů na komunální odpad (netříděný), s tím, že když za rok vygenerují odpadu méně, město lidi nějak odmění, že v první řadě zbytečně tolik odpadu neprodukují. Pokud je tomu naopak, musí si občané další pytle přikupovat. Dál se do jiných barev pytlů hází (A) směs PMC (PET lahve + plechovky + nápojové kartony "tetrapaky"), (B) papír, (C) sklo. Dál si mohou občané vyzvednout kompostéry na bioodpad, aby o půlku zmenšili objem věcí vyhazovaných do žlutých pytlů. Za tříděné odpady se už nic víc neplatí, ale pokud člověk do modrého pytle (PMC) bude házet to co tam nepatří, může dostat pokutu.
Tohle je celkem fajn systém, zásadní problém ale spatřuji ve způsobu, jak se odpad odváží. Vzhledem k tomu, že jednotlivé pytle na tříděný odpad má každá domácnost, a neexistují tu společné kontejnery někde na rohu ulice, jsou stanoveny přesné dny, kdy bude tou kterou ulicí projíždět vůz sbírající odpad, a občané mají večer předtím pytle nechat venku na ulici. Někteří nerespektují, že to tam nemají dávat dřív, někteří zapomenou atd., v každém případě výsledek je takový, že celý týden je minimálně někde ve městě včetně centra řada ulic, kde se nedá pořádně chodit po chodnících, protože se tam všude povalují pytle všech možných barev, spousta odpadu ležícího i mimo tyto pytle (papírové kartony) atd. K tomu všemu se přidává pravidelný svoz nebezpečného odpadu jednou do měsíce. Výsledek je neustálý s prominutím bordel v ulicích. To všechno jen proto, že pro občany je asi pohodlnější a "jednodušší" to dělat takto než ty tříděné odpady jak je zvykem v ČR nosit někam ke společnému kontejneru...
No a pokud jde o Vlámsko, znám to tam jen z tamějšího "venkova". Pokud se tamější obyvatelé domnívají, že tím 70% recyklováním jsou k přírodě šetrnější než Češi, co třídí jen 25 %, tak je to hrubá chyba. (Ekologogická stopa průměrného obyvatele Flander bude vyšší než Čecha, na venkově je míra využití půdy k zemědělským účelům (zahrady!) a tedy částečné soběstačnosti podstatně nižší než na českém venkově a maloměstech, supermarkety se předhánějí v tom, v kolika vrstvách obalu budou jednotlivé výrobky zabaleny, vyhazuje se spousta věcí, co je ještě v pohodě atd.)
Procento tříděného odpadu je ukazatel, co nemá sám o sobě skoro žádnou praktickou hodnotu. Celkový indikátor jako je ekologická stopa už ano.
Je to jako bavit se o tom, že průměrné české auto je 14 let staré a to je zlé, neekologické, měli bychom všechno starší 7 let sešrotovat a pořídit si nová ekologická auta.(http://biom.cz/cz/odborne-clanky/velky-co2-podvod)
Video: Ilona Švihlíková a Tomáš Sedláček debatují nad Závodem ke dnu
Redakce DR
Z diskuse paní Švihlíkové a pana Sedláčka jsem ale byl vyloženě zklamaný, a to na straně obou. Ideově jsem blíže názorům paní Švihlíkové, ale ta zase nenabízela dostatečně přesnou argumentaci. Zejméně mě mrzely operace s neurčitými pojmy z finanční oblasti a zobecňující tvrzení o vágních pojmech ("západní civilizace", "reálná ekonomika" atd.). Intelektuálně tak paní Švihlíkovou přebil pan Sedláček.
Za chybu považuji, že se nevyjasnila valence některých pojmů jako "protekcionismus". Zrovna ten pojem nesl u obou aktérů balík konotovaných významů, který nebyl explicitně vyřčen a jen se jaksi implicitně očekávalo, že "všichni vědí, že protekcionismus je špatně" či něco podobného. Osobně jsem třeba zastáncem toho, aby se do Evropy nemohlo dovážet dřevo z jiných zemí, pokud není garantován jeho "ekologický" původ (např. certifikátem FSC), oblečení, pokud není garance absence dětské práce a dalších forem práce v Evropě neakceptovatelných (např. certifikátem Fair Wear), řezané květiny, pokud není jasné, že nevyrostly v Keni za masivního zavlažování, přičemž ani sami pracovníci co ty kytky pěstují si nevydělají dost na nezávadnou vodu, které tam je nedostatek, atd. atd. Tohle všechno je protekcionismus jako hrom, ale legislativní nastavení takovýchto pravidel považuji osobně za významnou cestu, jak uplatňovat všechny ty ušlechtilé humanistické hodnoty, a vlastně tím i narovnat to konkurenční prostředí -- protože jestliže český výrobce oděvů musí plnit velmi přísná euronařízení týkající se bezpečnosti práce, ekologie nakládání s odpady, platových podmínek, atd., a s takto vysokými vstupními náklady má konkurovat dovozu z Bangladéše, kde se nic z toho neřeší, pracují děti za dolar na den atd., tak je jasné, že v absolutním měřítku to vyhrává cenově Bangladéš i přes započítání cesty tisíce kilometrů, a místní výrobce moc nemá šanci se udržet. Certifikované zahraniční zboží a to i z mimo-EU zemí nechť nemá žádná speciální cla a jiná znevýhodnění (co dnes masivně fungují a je to taky protekcionismus, který ale hendikepuje naprosto proti principům volného trhu cokoli neevropského, bez rozlišení).
Ani u jednoho z diskutujících se osobně neshoduji s adorací dnešní "informační společnosti",kde nikdo nebude muset potupně dřít rukama. To se počítá s tím, že vždycky tu bude někdo "chudší", kdo bude ochoten manuálně dělat za nás, nebo snad že všechny manuální nutnosti za chvilku zvládnou stroje, nebo že se lidské bytosti vzdají fyzického těla a budou se pohybovat už jen v mentální sféře...? A rovněž, že současná podoba potravinového, energetického a surovinového nadbytku a blahobytu bude neomezeně pokračovat, i přesto, že tento blahobyt bytostně stojí na veledlouze budovaném a velerychle vyčerpávaném přírodním kapitálu (např. humusové rezervy Země), levné energii z ropy a zemního plynu a dostupných těžených surovin vč. barevných kovů?