tu samozřejmě je, ale dovoluju si doufat, že ji v brzké době nebudeme muset využít - pokud by totiž takoví lidé ztratili možnost působit na víc než jen těch několik mladých lidí, kteří si je aktivně v kotelnách najdou, ztratí se možnost aspoň částečné kultivace další generace - a co by to znamenalo, vidíme už dnes. Nemyslím si totiž, že by současný stav u nás byl jen výsledkem mezinároních tlaků (i když těch taky) - plyne taky ze vzdělání a hodnot doby minulé, kdy už na gymnáziu převládly jednoznačně přírodovědné předměty (a převládají dosud) a kdy být vysokoškolálkem znamenalo především studovat ČVUT nebo u těch nejchytřejších medicínu (viz seriál Vyprávěj). Takže pokud chceme aspoň částečně vrátit do veřejného povědomí, že filozofie, filologie, nebo dějiny umění nejsou jen takové snobské kecy bláznivých intelektuálů, co jsou mimo realitu a dělají jen potíže, musíme se snažit udržet si vliv na maximální počet studentů co nejdéle. Zuby nehty.

s názory vyjádřenými v článku - včerejší předvolební speciál Václava Moravce to myslím ukázal velmi dobře. Petra Kolínská tam byla jediná, kdo mluvil věcně a jasně a (skoro úplně) se vyhnul jak populismu, tak ničím nepodloženému naivnímu idealismu.
Ať už si člověk myslí o současném stavu SZ cokoliv, nedá se popřít, že na celopražské i lokálněpražské úrovni jsou Zelení jediní, kdo se alespoň snaží poukazovat na zastavování zeleně, tajně připravované změny územního plánu a podobná zvěrstva. Mám k tomu jeden lokální příklad týkající se snahy změnit kus veřejné zeleně, shodou okolností hned za naším domem, na stavební parcelu: většina obyvatel našeho činžáku, vesměs voličů úplně jiných stran, se rozhodla proti tomu bojovat, jak to půjde. A ejhle, po několika pokusech jednat s příslušnými zastupiteli najednou vzplála hlubokou sympatií k SZ. To vám bylo stesků, jaká je to hrozná škoda, že těch Zelených, kteří jediní se s nimi vůbec bavili, není na radnici i magistrátu víc!