Proč DR končí na Twitteru a proč vás zveme na Bluesky
×

Profil čtenáře:
Jiří Protivínský

JP
Profese: Statik
E-mail: sojo@seznam.cz
Dobrý den,
v dopadech jaderné energetiky na životní prostředí nejsem zatím příliš kovaný, přesto mohu předložit jeden fakt.
Řadový Čech (například já) je přesvědčen, že ekologové ze Straně zelených nebojují proti jádru, ale proti jaderné loby. A nebojují za rozšíření obnovitelných zdrojů, ale za solární a větrnou lobby.
Dobrý den, shrnu zde své výhrady proti Vašim námitkám....

Námitka první - práce rozptyluje: dítě průměrně vydělávajících rodičů si musí přivydělávat už nyní, takže pokud zavedou slibované sociální stipendia, mohlo by se sociálně slabším studovat i snáz než dosud.

Námitka druhá- čím více diplomovaných tím menší platy: absolvent i dnes nastupuje za plat hluboko pod průměrem, jelikož jaksi nic neumí - a jak rychle postupuje záleží na jeho schopnostech a odhodlání - školné to může jen zlepšit v tom smyslu, že platící student bude mít motivaci neskončit školu s hlavou čistou a prázdnou.

Námitka třetí, čtvrtá a pátá - studium pro vědu: Magisterské studium slouží spíše ke zvádnutí základů oboru. Dalo by se říci osvojení si řemesla. O nějaké vědě je řeč až v postgraduálu a i ta musí směřovat ke konkrétnímu cíly, který si žádá praxe. Případně alespoň svou vizí míří k budoucímu praktickému uplatnění. Dělá-li se na nějaké škole věda jen pro vědu svědčí to o neschopnosti tamních akademiků.

Námitka sedmá - zadlužený člověk je neflexibilní: Člověk s dluhem nedá výpověď dřív než má zajištěnou jinou práci - to je vše. A řekl bych, že takhle postupuje i každý rozumný člověk bez dluhu. Omezení flexibility nevidím a sám s dluhem žiju.

Námitka osmá - zadlužený člověk ztrácí důstojnost: viz sedmá námitka - jediné, co člověk s dluhem nemůže je v afektu prásknout dveřmi a odejít na hodinu. To ovšem nemůže ani člověk bez dluhu kvůli sankcím zákoníku práce. Navíc bez ohledu na dluh se každý vysokoškolák musí chovat slušně kvůli udržení dobrého jména. Odborníků a firem v jeho oboru je omezený počet a rozkřiklo by se to.
Jiří Protivínský