Profil čtenáře:
Alena Scheinostová

AS
Profese: novinářka
přiznám se, že za celý den nemůžu přijít na to, proti čemu se ohrazujete. Trochu mi připadá, jako by Váš příspěvek patřil k těm hlasům, které na slovo "charita" automaticky reagují nesoudným "to teda ne", aniž by jejich kritika měla nějaké faktické jádro. Ještě mi prosím specifikujte, co by podle Vás kdo měl pro ten důstojný život například dělat. Posílit schopnost domácností hospodařit s dostupnými prostředky sem totiž podle mě spadá.
Pane Profante, je zajímavé, že diskutér Vaší úrovně potřebuje argumentovat ad hominem v okamžiku, kdy si neví rady. Ale budiž.
Za připomenutý předsudek děkuji, bylo na místě ho zde nadnést, ale včas jsem si na něj nevzpomněla. Ano - ty banální domácí činnosti jsou náplní práce těchto "služek" a bezpochyby jste nepřehlédl, že v článku píšu, že těmito "služkami" jsou ženy velmi často, nikoli však výlučně. Stejně tak to rozpočítávání hypotetických i reálných výdělků je nutné - jak jsme se snad shodli - půl na půl, právě proto, že v každé domácnosti je podíl partnerů (a dětí a případně dalších osob) na těchto činnostech zcela specifický.
Jádro tkví v tom, že tato "služba" není placená, nijak odměňovaná, ani zprostředkovaně, ba dokonce je tomu naopak. Je sympatické, že byste nejraději změnil celý systém. Než to však uděláte, přijde mně nepřijatelné v tomto mezičase nechat žít v nezasloužené chudobě generaci žen (možná více generací), které jsou v důchodovém věku nyní, zatímco ve věku produktivním nejednou zastávaly funkci těchto služek, protože zapojování mužů do péče o domácnost je v našich zeměpisných šířkách novum posledních desetiletí, a dnes už na tom nic nemohou změnit.
Nevidím problém v tom kompenzovat těmto ženám ušlý zisk z veřejných peněz (mimochodem v současnosti se to už děje, jen se tyto peníze objevují v důchodu mužově) - bylo by to mnohem etičtější a rozumnější vynaložení těchto prostředků než na ledacos jiného, kupříkladu na podporu asociálních komerčních ubytoven prostřednictvím dávek podpory bydlení, kdy si za státní peníze vytváříme masu sociálně vyloučených.
když si v textu článku prokliknete na text výkumu, bezpochyby tam najdete potřebná upřesnění k výpočtu případných ztrát/zisků v důchodu, jak vzešly z daného výzkumu.

Zaujalo mě ale, že s čestnou výjimkou DS se nikdo z diskutujících nevyjadřuje k tomu, co je tématem článku - skutečnost, že ne jen "dočasná" péče o malé děti, umírající rodiče, ale především každodenní běžná pečovatelská péče o domácnost, rodinné zázemí, chod rodiny je převážně doménou žen, ať už ty o to stojí či nestojí, a že se těmto ženám jejich práce "vrací" v podobě nižších platů, nízkého důchodu.
Jistě, důchod je pak nižší, protože "odpracovaly méně let" - ale na to právě poukazuji.
Tato jejich každodenní neviditelná práce je vkladem do mužovy kariéry a výdělku. Kdyby partnerka partnerovi (používám "žena" - "muž" vzhledem k převažujícímu trendu, ale samozřejmě jsme si vědoma, že někdy je to jinak atd.) nevyprala, neudělala snídani, nenakoupila, nedělala s dětmi úkoly, neuklidila, nedošla na poštu a nesbalila na dovolenou atd., musel by si na tyto potřeby aspoň zčásti někoho zaplatit. To je ta částka, kterou žena "vkládá" do jeho kariéry, která jí vlastně "náleží" z jeho platu.
Nepřijde mi vůbec přitažlivé přepočítávat tyto intimní činnosti na peníze, ale je to neoddiskutovatelně ženina práce, kterou dělá místo případné práce v případném zaměstnání. Proto by měla být zahrnuta do důchodu - procenta a hrátky kolem výpočtu důchodu po rozvodu jsou jen detail.