87 580/350 000 Kč Podpořte nás trvalým příkazem na cestě k finanční stabilitě ♥︎ Daruji
×

Profil čtenáře:
Marie Fareh

MF
Profese:
E-mail: marie.fareh@gmail.com
Byl to původní záměr stihnout to do voleb, ale vypadá to, že hlasovat bude až nový parlament. O důvod víc udělat z toho předvolební téma a ptát se kandidátů na jejich postoj.

V března má proběhnout 4.kolo vyjednávání, mezitím proběhnou také schůzky aktivistů a občanských iniciativ. Info je soustředěné tady https://www.facebook.com/stopttiptafta?fref=ts
Jsem ráda, že se o dohodě začíná opatrně psát i v ČR, v ostatních evropských zemích se už občané mobilizují, vzhledem k tomu, s jakým spěchem probíhají vyjednávání, je nejvyšší čas. Pustí se do toho někdo u nás? Ráda zprostředkuju kontakty a informace, ale víc toho ze zahraničí nezvládnu. Prozatím je aspoň soustředím sem https://www.facebook.com/stopttiptaftaczsk?fref=ts.
No vidíte, pane Guthe, mně je zase líto, že věnujete tolik energie diskuzi, která směřuje k detailům, když by se dala využít lepším směrem. Pan Kvapil přece není jediný, kdo může komunikovat s představiteli Komise a Parlamentu a dalšími politiky (mimochodem i pan Poc minulý týden doporučil vrácení návrhu k přepracování, takže tak bezproblémový asi nebude).
Pane Guthe, myslím, že v této chvíli již není čas na to ptát se autorů návrhu, jak to mysleli. Navíc rozhodující nejsou úmysly tvůrců zákona, ale to, jak je zákon napsaný a nadefinovaný, kolik nejasností obsahuje a jaký prostor pro různé interpretace nabízí. (Každá zjevná nejasnost si zaslouží kritiku a měl by být odstraněna, aby se minimalizovala právní nejistota.) Myslím, že jsme se spolu dotkli několika problematických míst a po prostudování materiálů Arche Noah jsem přesvědčen o tom, že jich je mnohem víc. Četl jste je?

Je škoda, že se tím u nás vážně a do hloubky skoro nikdo nezabývá. Vždyť jde o hodně. Nařízení pravděpodobně ovlivní na další desítky let základy evropského zemědělství. Proto se mimo jiné snažím o maximálně kritický pohled, byť bych se mohl věnovat i jiným věcem. A i když to tak v některých chvílích možná nevypadalo, velmi si vážím toho, že jste byl mezi těmi, kdo tohle téma u nás otevřeli k veřejné diskuzi. Děkuji Vám za to. Do Prahy to mám z Hané daleko, takže jsem ke kulatému stolu nedorazil:-)

Ale zpátky k naší diskuzi.

Podle mě je problematická již ona formulace v článku 28 že „návěsky provozovatele vyrábí a připevňuje profesionální provozovatel poté, co v rámci kontrol, odběru vzorků a testování ověřil, že rozmnožovací materiál rostlin splňuje požadavky na produkci a kvalitu uvedené v článku 16“. (Já bych to pro zahrádkáře a neziskovky formuloval jinak. Třeba ve smyslu, aby "udělali vše, co je v jejich možnostech, pro zajištění uvedených požadavků na kvalitu".)

Jedna věc je "znát" přibližně klíčivost na základě odhadu, druhá věc je klíčivost "ověřit". Nařízení vyžaduje to druhé. Pokud mám klíčivost nějak ověřit, musím provádět testy klíčivosti. (Neznám jiný způsob ověření klíčivosti.) Zkuste si představit, co to v praxi znamená. Umístit sto nebo tisíc semen od každé odrůdy na petriho misku s navlhčenou vatou a čekat několik dní až týdnů, kolik semen vyklíčí. (Osivo některých druhů, třeba rajčat a paprik vyžaduje k vyklíčení teplotu cca 20 stupňů. Místnost tedy musí být vytopitelná.) Následně spočítat vyklíčená a nevyklíčená semena a údaj si někam poznamenat. Představte si, že třeba v Gengelu tohle musí dělat pro stovky odrůd, které nabízejí. Pravděpodobně na to ani nemají prostory. (Zatím jsme nevyloučili, že se tento požadavek na kvalitu týká většiny druhů a odrůd nabízených v Gengelu. Já bych si tipnul, že zrovna klíčivost by v praxi byla vyžadována u semen všech druhů zemědělských plodin. Podobně i minimální vlhkost.)

Proč tohle vyžadovat po zahrádkářích? Proč by nemělo stačit to, že údaj o klíčivosti "každý z mých sousedů či kamarádů s uspokojivou mírou přesnosti zná", jak sám píšete? Mně tohle ujištění stačí i u semínek z Gengelu.

Pošlete mi prosím odkaz na vlhkoměr určený k měření vlhkosti semen za 170 Kč. O žádném takovém nevím. Nakolik mám přehled, tak ceny začínají na 6000 Kč (http://www.akaska.cz/sdruzeni-ms/vlhkomery-teplomery.php). Neříkám, že takové náklady jsou vyloženě likvidační, ale proč tím obtěžovat zahrádkáře? Pro semenářskou organizaci je s měřením vlhkosti spojena další práce navíc včetně administrativní zátěže. Je opravdu nutné, aby v Gengelu měřili vlhkost svých semen a uváděli ji na návěskách? Já to nevyžaduji. Raději ať mi místo toho nabídnou několik odrůd navíc.

Nevyžaduji na návěskách ani další zbytečné údaje, které jsem již uvedl v předchozím komentáři. K čemu by mi byly?

Prosím také o odkaz na váhu použitelnou na semínka za 314 Kč, ať je jasné, o čem se bavíme a že je to opravdu pro daný účel použitelné. Je pravda, že semínka se při balení nějak rozdělovat musejí, takže ta váha je nakonec pro semenářskou organizaci užitečná věc. Ale musíme chtít deklarovano hmotnost nebo množství semen i po zahrádkářích? Nemohlo by stači třeba: Tady máš tři špetky semínek salátu a ještě jednu navíc?

Optická kontrola výskytu škodlivých organismů. Požadavek zní: "musí být dodržen limit výskytu škodlivých organismů". Opět není jasné, jaký limit a jakých organismů a zda bude stačit na ověření tohoto limitu optická kontrola.

Pane Guthe, s Petrem Dostálkem z Gengelu (ano, i Gengel se k nařízení staví kriticky) a několika dalšími lidmi jsme vypracovali pozměňovací návrhy a napsali otevřený dopis poslancům Evrospkého parlamentu. Napsal jsem k tématu dva články. Diskutoval jsem o nařízení s europoslancem Pavlem Pocem a teď zde diskutuji i s Vámi. Více už toho ve svém volném čase udělat nezvládnu. Tohle není náplní mé práce. Na tohle máme své zvolené zástupce, od nichž bych očekával, že si na pečlivé prostudování a kritiku nařízení udělají čas a sami aktivně vypracují pozměňovací návrhy. Někteří to udělali, což oceňuji. Mohlo by jich ale být víc.

Myslím, že nejlépe by bylo, kdyby bylo nařízení vráceno Komisi k přepracování. Minimálně bychom tím získali čas k diskuzi.
Pane Guthe, píšete: "Myslím si trochu neskromně, že jsem zatím u všech pasáží, které jste uvedl jako příklad, dokázel předvést, že se na menšinový trh nevztahují a pokud vztahují, že nejsou likvidační. Aspoň prozatím nejsou, dokud a pokud neznáme prováděcí předpisy."

Na to mohu jen napsat:
1) Všechny pasáže, které jsem zde citoval, se na menšinový trh vztahují.
2) Nepředvedl jste, že požadavky na standardní materiál pro tzv. menšinový trh, nejsou likvidační pro: - zahrádkáře - semenářské organizace

Vrátím se ale k Vaší dřívější poznámce stran požadavků na kvalitu standardního materiálu pro menšinový trh, protože je pravda, že jsem na ně nereagoval.

Napsal jste: "Pro přesnější porozumění ale nezaškodí uvědomit si například také toto:
* ony požadavky na standardní materiál v příloze B jsou uvedeny tímto návětím: "V závislosti na vlastnostech jednotlivých rodů nebo druhů musí rozmnožovací materiál rostlin splňovat jeden nebo více z těchto požadavků na kvalitu...".
* článek 28 neurčuje konkrétní metody (natož jejich náklady) kontroly, testování, atd.""

Moje reakce:
Není jasné v závislosti na jakých "vlastnostech jednotlivých rodů nebo druhů" musí rozmnožovací materiál splňovat požadavky na kvalitu. Není tedy jasné kolik a jaké z těch požadavků na kvalitu z uvedeného výčtu musí rozmnožovací materiál daného druhu splňovat. Protože to není jasné, každý z těch požadavků představuje potenciální omezení. Navíc pokud chci rozmanitou nabídku, budu pracovat s širokou škálou rodů a druhů, takže většinu z těch požadavků na kvalitu budu nakonec stejně muset nějak kontrolovat a ověřovat. Jen ověření klíčivosti samo o sobě představuje určitou zátěž. Na měření vlhkosti potřebuji vlhkoměr. Netuším, jak bych například kontroloval výskyt škodlivých organismů.

Znovu opakuji, že běžný semenařící zahrádkář na tohle prostě není vybaven. Takže to povede buď k tomu, že při prodeji semínek bude obcházet zákon, nebo je prostě nebude prodávat. Není důvod těmito požadavky zahrádkáře zatěžovat.

I když článek 28 neurčuje konkrétní metody kontrol a testování, představují tyto povinnosti určitou časovou, organizační, technickou a tím i finanční zátěž. Čím větší rozmanitost druhů a odrůd, tím větší ta zátěž bude, protože tím více požadavků na kvalitu (z uvedeného výčtu) bude třeba splnit a tím více testování a kontrol bude třeba ve spojitosti s každou odrůdou provádět. Tento princip jde vyloženě proti rozmanitosti.

Podobně některé požadavky na obsah návěsky provozovatele uvedené v části A přílohy III jsou pro zahrádkáře zcela nepřiměřené a pro menší semenářské organizace budou představovat administrativní zátěž a tím další limit pro rozmanitost jejich nabídky. Tyto požadavky mimo jiné zahrnují:

- dvoupísmenný kód uvedený v normě ISO 3166-1 alpha 222 pro daný členský stát a případně název nebo akronym příslušného orgánu, u něhož je profesionální provozovatel registrován
- číslo partie dotčeného rozmnožovacího materiálu rostlin a případně odkaz na jedinečný údaj vysledovatelnosti, jako je čárový kód, hologram nebo čip;
- označení "pravidla a normy EU"
-odkazy na deklarovaný počet semen, podnoží nebo jiných jednotek rozmnožovacího materiálu nebo případně na čistou nebo hrubou hmotnost;

Deklarovat počet semen třeba u osiva salátu, rukoly nebo rajčat vyžaduje pořízení speciální váhy.

Pro mě jako semenařícího zahrádkáře je tohle neakceptovatelné. A nedivím se semenářským organizacím jako Arche Noah, Kokopelli nebo britské firmě Real Seeds, která specializuje na odrůdy pro zahrádkáře, že se proti nařízení ohrazují.