Profil čtenáře:
Martin Vrba

Profese: student filozofie
Pane Bouško, ještě předtím, než svou politickou nevyzrálostí způsobím demokratickou katastrofu, se Vám pokusím odpovědět na oba dotazy:

1. Pojem buřtguláše je používán ve stati Matouše Hrušky. Domníval jsem se, že tento pojem je dostatečně intuitivní. Nicméně lze se přidržet pojetí v Hruškově článku, kde je charakterizován jako velmi nízká forma populismu. A to ať se týká politického stylu nebo třeba předvolební kampaně.

2. Právě, že se nejedná o estetický dojem, ale naopak o poukaz na jistou tendenci, která marginalizuje úroveň politické kultury dané levicové kampaně, vystupování apod. Společně s marginalizací šovinistických výstřelků a tak dále. Tedy o ironii postoje, který se vysmívá jistým "postmateriálním" hodnotám ve zdánlivý prospěch těch materiálních.
článek je původně reakcí na reakci pana Sikory, která se mi právě jevila jako ta nejhorší cesta jak (ne)vést dialog. A to navíc s těmi, kteří jsou dlouhodobě důležitým elementem pro to, zda ta či ona strana sestaví nebo nesestaví vládu. Jde mi ale právě i o získání legitimity a sociálního konsensu pro daný sociální projekt, které jsou nezbytné pro jeho dlouhodobou udržitelnost. "Buřtgulášový" typ dokáže sice vyhrát volby, ale následně je dokáže také příliš snadno prohrát a v očích zbytku společnosti bude levice následně něčím, co se bude muset před veřejností takřka zodpovídat ze své vlastní existence.
Zaujal mě tento článek psaný po volbách v roce 2010: http://www.denikreferendum.cz/clanek/4444-socialni-demokracie-hleda-novou-tvar
Reakce na Paroubkovu kampaň vedoucí k "nevýhře" jsou velmi podobné tomu, co zmiňuji ve svém článku. A soudím, že by se na to nemělo zapomenout.
K universalismu:

" Universalismus vyžaduje přijetí univerzálních myšlenek, začleňování marginalizovaných a utlačovaných skupin vyžaduje uzpůsobování společenského konsensu a a hledání společných ideí. "

Už samotná myšlenka "uzpůsobování společenského konsensu a hledání společných idejí" je ideou, která si nárokuje univerzální platnost. Tedy samotný požadavek začlenění/participace utlačovaných/marginalizovaných skupin ve společnosti je požadavkem kladoucím zároveň svoji univerzalitu. Nechci rozvíjet debatu o problematice, kterou takové forma univerzalismu skýtá, jen jsem přesvědčen, že na základě tohoto univezalismus a začlenění nejsou v rozporu, ba naopak, univerzalismus, ať už v jakékoli formě, je bazální pro jakoukoli legitimizaci začleňování.
Témat se v diskuzi objevilo dost, odpovím tedy alespoň na přímo formulované otázky z Vaší strany:

1. Nemá se jednat o zveličování problémů uvnitř ČSSD. A už vůbec ne záměrné. Úvaha směřuje obecně tím směrem, že Zeman ve funkci prezidenta bude podle mého názoru posilovat síly v ČSSD, které jsou z mého pohledu, jemně řečeno, pochybné. Aniž bych chtěl jmenovat konkrétní představitele, zaregistroval jsem zatím dva základní směry uvnitř sociální demokracie, které budou profitovat ze Zemana ve funkci prezidenta: první jsou cyničtí pragmatici o jejichž morálním kreditu lze úspěšně pochybovat, druzí ti, kteří používají v klausovském stylu jakousi národoveckou rétoriku neváhajíc vznést proti Schwarzenbergovi námitky typu "nechceme cizáka na Hradě" apod. Zatímco onen cynický pragmatismus je samozřejmě záležitostí některých stranických "špiček", tak s onou národoveckou rétorikou se samozřejmě setkáme i u některých řadových voličů.

2. Ve formulaci "vláda na ČSSD zbyde" se skrývá obava, že nakonec volby vyhraje pouze proto, protože a) bude nejmenším zlem a b) její nejlepší kampaní je politika současné vlády, takže sesbírá protestní hlasy. Taková strategie může zajistit jedno vítězství, ale už teď je jasné, že jedno vítězství levici nebude stačit. Naopak - se Zemanem na Hradě, prvním vládním angažmá KSČM, případně SPO-Z, může reálně dojít k tomu, že po ní bude následovat vláda resuscitované pravice a budeme následně začínat odznova. V současnosti jsme svědky toho, jak silná hradní figura dokáže rozvracet pravicovou vládu, uzná-li to za vhodné. Vycházím z toho, že Zemanovo hradní angažmá by mohlo nabrat podobných důsledků pro levici obecně.

3. Formálně vyhrála samozřejmě ČSSD. K čemu ale toto "formální vítězství" je dobré, vidíme už dva roky.
Nevím, jak bych definoval spekulaci v tomto případě. Podle mého názoru se spíše jedná o hypotézu, jejíž (ne)relevanci prověří čas.

1. Na mysli mám konfiguraci SPO-Z - KSČM - haškovská ČSSD + případně SZ, pakliže ji někdo považuje za levicovou stranu (občas se s takovými názory setkávám) společně se Zemanem na Hradě. Taková situace by byla katastrofou. Chtěl jsem se samozřejmě vyvarovat expresivnějších výrazů.

2. Na dno pekla se SZ dostala v Topolánkově vládě. Posunula se o úroveň výše tím, že ze zrady učinila už jenom pragmatický podvod, který alespoň dokáže pobavit.