Hitler získal podporu středních a nižších vrstev na základě kritiky zkorumpované vlády a nacionalistických i sociálních slibů. Situace byla v něčem podobná té dnešní. Ještě předtím než získal většinu v parlamentu a kancléřské křeslo, získal podporu německé průmyslové, finanční a pozemkové elity. To mu umožnilo vyzbrojit polovojenské skupiny SA, představující reálnou výkonnou moc. Navenek zachoval sociální rétoriku, ale reálná politika se orientovala na podporu zájmu elit, přičemž se elita rozšířila o nejvyšší patra stranického aparátu NSDAP. Díky podpoře elit i skupin jako SA, mohl pak nastolit totalitní režim.
Nepochybuji o tom, že někteří z vůdců Národní rady, by rádi sledovali tento scénář. V současné době, však pro ně bude velmi obtížné získat podporu elit. Bez podpory, zejména finanční, se hnutí brzy rozpadne. Pokud by se ale našla skupina nacionalisticky založených bohatých sponzorů, kteří by chtěli využít Národní radu k prosazení vlastních zájmů, pak nastane problém. Navenek se to začne projevovat například budováním polovojenských skupin, aktuálním příkladem jsou maďarské národní gardy.
Úkolem lidí, kteří podporují Národní radu, a zároveň chtějí zachovat demokracii, je aby tyto totalitní tendence tvrdě kritizovali a s veškerou rozhodností vůči nim zakročili.

Hitler získal podporu středních a nižších vrstev na základě kritiky zkorumpované vlády a nacionalistických i sociálních slibů. Situace byla v něčem podobná té dnešní. Ještě předtím než získal většinu v parlamentu a kancléřské křeslo, získal podporu německé průmyslové, finanční a pozemkové elity. To mu umožnilo vyzbrojit polovojenské skupiny SA, představující reálnou výkonnou moc. Navenek zachoval sociální rétoriku, ale reálná politika se orientovala na podporu zájmu elit, přičemž se elita rozšířila o nejvyšší patra stranického aparátu NSDAP. Díky podpoře elit i skupin jako SA, mohl pak nastolit totalitní režim.
Nepochybuji o tom, že někteří z vůdců Národní rady, by rádi sledovali tento scénář. V současné době, však pro ně bude velmi obtížné získat podporu elit. Bez podpory, zejména finanční, se hnutí brzy rozpadne. Pokud by se ale našla skupina nacionalisticky založených bohatých sponzorů, kteří by chtěli využít Národní radu k prosazení vlastních zájmů, pak nastane problém. Navenek se to začne projevovat například budováním polovojenských skupin, aktuálním příkladem jsou maďarské národní gardy.
Úkolem lidí, kteří podporují Národní radu, a zároveň chtějí zachovat demokracii, je aby tyto totalitní tendence tvrdě kritizovali a s veškerou rozhodností vůči nim zakročili.

Nedávno jsem našel vynikající shrnutí role, kterou hrají mainstreamová média a lidé jako Erik Tabery. Autorem je Jozef Ftorek, který není žádný aktivista, ale profík, který o PR manipulaci vydal učebnici "Public relations jako ovlivňování mínění":
„Mocenské elity využívají k získání souhlasu občanů pro svoji vlastní politiku, správu věcí veřejných, zejména ekonomickou a politickou kontrolu masmédií hlavního, středního proudu, tzv. mainstreamu. Zejména elity ekonomické, kapitáni průmyslu a dalších oblastí hospodářství, prostřednictvím přímého vlastnictví médií nebo zadávání inzerce kontrolují činnost redakcí médií hlavního proudu. Rozhodují o redakční personální politice, a tedy i o vlastním redakčním, mediálním obsahu. Aktivním nastolováním témat formují a vymezují společenskou debatu i vnímání světa, který je mimo většinový intelektuální nebo fyzický dosah. Vrcholní představitelé ekonomiky a hospodářství významně sponzorují, a do značné míry tak i kontrolují politické strany a jejich volební kandidáty. Skrze síť lobbistů ovlivňují legislativní proces, jeho obsah a výsledek.“
Přístup k mocným, jak píše třeba Rothkopf v knize Supertřída, je nejvyšší hodnota ve sféře mocenské elity (resp. těch co se k ní chtějí přiblížit). A na Taberyho pak sedí kategorie "pomocná elita", kterou přejímá od francouzských sociologů prof. Keller. Pomocná elita musí ještě pracovat a sloužit jádru elity - tzv. diskrétní elitě – aby si svoji pozici udržela. Diskrétní elita má už svoji pozici zajištěnu i bez práce.