Česká televize uvádí dokumentární film o mluvčích Charty 77
Patrik EichlerTřídílný dokument Olgy Sommerové 21 mluvčích Charty 77 může posloužit jako dobrý didaktický materiál o životě jedné části disentu. Bohužel ale jasně neformuluje to, v čem spočívala výjimečnost vzniku Charty 77, ani příčiny jejího zániku.
První díl dokumentárního triptychu 21 mluvčích Charty 77 odvysílala Česká televize ve čtvrtek 7. ledna. Autorkou snímku, který si položil za cíl zabývat se osobními názory a postoji mluvčích Charty 77, je režisérka Olga Sommerová. Druhý a třetí díl Česká televize odvysílá v pondělí 11. a ve čtvrtek 14. ledna 2010, vždy od 20 hodin.
Vznik Charty 77 Olga Sommerová v prvním díle dokumentu zasazuje do rámce historických událostí. Své vyprávění nezačíná helsinskou Konferencí o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, ale už hnutím pražského jara a jeho násilným potlačením. V dokumentu se tak na archivních záběrech, jejichž množství i způsob použití patří mezi silné stránky snímku, objevuje i již zesnulý Věněk Šilhán, signatář Charty 77 a reformně komunistický ekonom. Smrt Jana Palacha z ledna 1969 divákům komentuje dvaatřicetiletý Václav Havel.
Charta 77 je v dokumentu správně představena jako organizace zasazující se za obranu lidských práv. Několik mluvčích Charty 77 v dokumentu konstatuje, že právě její vznik v polovině sedmdesátých let očekávali a vítali, divák se ale nedozvídá, v čem spočívala převratnost jejího vzniku. Bez znalosti historického kontextu bohužel z dokumentu nelze pochopit, že šlo o organizaci formálně legální, tvořenou lidmi více názorových a politických skupin a zároveň o organizaci s ambicí vykonávat dlouhodobou práci.
Olga Sommerová svou pozornost zaměřila na osoby mluvčích, takže je pochopitelné a logické, že se nesnažila nijak odlišovat vyprávění o aktivitách Charty 77 a Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Zpovídání v dokumentu sami připomínají provázanost činnosti obou organizací a disentu jako celku. Petruška Šustrová v dokumentu připomíná princip „otevřené domácnosti“ — vždy otevřeného útočiště nejen pro (mimo)pražské disidenty.
Je ale škoda, že ve chvíli, kdy dokument ve svém třetím dílu dojde do listopadu 1989, Sommerová opustí Chartu 77 jako organizaci a nechá se zcela pohltit velkými dějinami. Nesledujeme v té chvíli život Charty 77 (jakkoli nutně utlumený), ale plné Václavské náměstí a Letenskou pláň nebo volbu Václava Havla prezidentem ČSSR.
Zatímco události let 1977—1989 komentuje vždy trojice mluvčích Charty pro daný rok, totéž neplatí pro období po listopadu 1989. Ve chvíli, kdy se na samém konci dokumentu jakožto diváci stáváme svědky zániku Charty 77 na společném setkání jejích bývalých mluvčích koncem roku 1992, tak nevíme nic o diskusích, které se v prostředí Charty 77 v posledních třech letech její existence vedly.
Další informace:
Česká televize ČT2: dokumentární triptych 21 mluvčích Charty 77 začíná ve čtvrtek 7. 1.