Několik desítek tisíc lidí v úterý v centru Budapešti demonstrovalo proti mediální reformě, jež podle kritiků umožňuje státu kontrolovat obsah zpravodajství a která vzbudila protesty a výhrady i v cizině včetně Evropské unie. Protestní akce se konaly i v dalších dvou maďarských městech a v zahraničí před čtyřmi maďarskými ambasádami. Premiér Viktor Orbán ale v reakci zopakoval, že Maďarsko si nikdy nenechá poroučet někým zvenčí.

Demonstrace se konala v den, kdy si Maďarsko připomínalo počátek protihabsburského povstání z let 1848 až 1849. Podle organizátorů byl protest největší od roku 1989, kdy v zemi padl komunistický režim. Mezi účastníky byl i polský žurnalista a někdejší disident Adam Michnik.

Nový právní předpis, který zavádí vysoké pokuty za takzvaně nevyvážené zpravodajství, vstoupil v platnost 1. ledna. Budapešť ho pak pod tlakem Evropské unie novelizovala. Podle demonstrantů ale změny stále nejsou dostatečné. Úpravy nedávno kritizovala také Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

Požadavek na „vyváženost zpravodajství“ se nově nevztahuje na internetové servery, blogy a debaty ani na zahraniční zpravodaje. Zahraničním sdělovacím prostředkům a novinářům působícím v zemi už nehrozí vysoké peněžité pokuty za porušování mediálního zákona. Pro maďarské vlastníky médií ale pokuty zůstávají v platnosti, včetně těch, kteří sídla formálně přenesli do jiné země EU.

Orbán na blíže nespecifikovaném shromáždění v Budapešti podle agentury Reuters řekl, že Maďarsko si nikdy nenechá poroučet zvenčí. „Nepřipustili jsme diktáty z Vídně v roce 1848, nepřipustili jsme diktáty z Moskvy v roce 1956 a 1990 a stejně tak teď nepřipustíme, aby nám někdo diktoval z Bruselu nebo odkudkoli odjinud,“ prohlásil.

Právě po nátlaku zvenčí přitom premiér v minulém měsíci slíbil, že Maďarsko reformu důsledně přepracuje. Má se tak ovšem stát až na základě komplexní analýzy dopadů a konfliktů s evropským právem, jež bude hotova nejdříve na začátku léta.

Maďarsko je člen Evropské unie a v letošním prvním pololetí v něm zastává předsednickou roli.

Reforma v kostce

Maďarskou mediální reformu tvoří balíček několika zákonů. Starší z nich nahrazuje mediální rady Národním mediálním a komunikačním úřadem, jehož členové jsou voleni podle politického klíče — dnes tedy většina nakloněná vládnoucí straně Fidesz, která od loňského jara drží ústavní většinu v parlamentu.

Mladší část pak dává úřadu pravomoc udělovat médiím pokuty ve výši až 730 tisíc eur (přes osmnáct milionů korun) za poškození veřejného zájmu, narušení veřejného pořádku nebo morálky a za nevyvážené zpravodajství, resp. zveřejnění zaujaté informace. Tyto pojmy ale nejsou v zákoně jasně definovány.

Kritikové reformy se bojí naprostého ovládnutí veřejenoprávního rozhlasu, televize a agentur spojenci kabinetu a systematické šikany ostatních médií pomocí pokut. Vláda reformu obhajuje nutností úspor, zpružněním správy a nezbytností zabránit šíření ideologie krajní pravice.

V Maďarsku samotném proběhly proti reformě již dvě demonstrace v lednu. Úterní tak byla třetí v pořadí a zatím nejvíc navštívená.

Větší část maďarské společnosti ovšem dle průzkumů politiku stávající vlády stále podporuje.