Koalice odmítla vysvětlit akci Vojenské policie v ČT i před poslanci

ČTK, Vratislav Dostál

Hlasy zástupců vládní koalice Sněmovna v úterý odmítla požadavek opozice, aby premiér Petr Nečas vysvětlil okolnosti pátečního zásahu Vojenské policie v ČT. Komunisté teď chtějí vyvolat mimořádnou schůzi k vyslovení nedůvěry celému kabinetu.

Hlasy poslanců vládní koalice odmítla Sněmovna opoziční požadavek, aby premiér a předseda občanských demokratů Petr Nečas nebo ministr obrany Alexandr Vondra vysvětlili okolnosti pátečního zásahu Vojenské policie v České televizi. KSČM již ohlásila, že se kvůli tomu bude snažit vyvolat schůzi dolní komory k vyslovení nedůvěry vládě. ČSSD o takové reakci zatím neuvažuje, nejspíš však navrhne projednání zásahu na mimořádné schůzi Sněmovny.

Komunisté žádali informace o okolnostech zásahu přímo od premiéra. „Ten způsob provedení, ta cesta s kanonem na vrabce, nás vede k úvaze, že zásah musel mít politické krytí vyššího řádu," zdůvodnil požadavek předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik.

ČSSD dala najevo, že by jí postačilo vystoupení ministra obrany Vondry.

„Nevidím důvod, aby taková věc byla předmětem jednání Poslanecké sněmovny předtím, než dojde k jasnému vyšetření," řekl novinářům předseda poslanců ODS Petr Tluchoř. Prostor pro vysvětlení okolností zásahu je podle něj ve sněmovním výboru pro obranu a bezpečnost, který si už debatu na toto téma naplánoval.

Komunisté ještě před začátkem schůze pohrozili, že pokud jim Sněmovna nevyhoví, začnou sbírat podpisy za svolání schůze s hlasováním o vyslovení nedůvěry koaličnímu kabinetu ODS, TOP 09 a Věcí veřejných. Potřeba jsou podpisy padesáti poslanců, komunistů je šestadvacet. Museli by proto získat také podpisy sociálních demokratů.

Sociální demokraté již vpád komanda do České televize odsoudili. Podle statutárního místopředsedy ČSSD Bohuslava Sobotky má Česká televize plné právo na nevydání dokumentu v kauze Krejčík, neboť zcela pochopitelně chrání své zdroje informací.

„Apeluji na premiéra Nečase, aby v případě, že se ze strany Vojenské policie prokáže jakékoliv porušení zákona, vyvodil okamžitou politickou odpovědnost a neprodleně odvolal ministra obrany Alexandra Vondru. Podobná demonstrace síly státní moci, prostřednictvím zakuklených komand se samopaly, je nepřijatelná a sociální demokracie ji jednoznačně odsuzuje,“ uvedl v tiskovém prohlášení Sobotka.

Sociální demokraté nicméně zatím o svolání schůze s hlasováním o vyslovení nedůvěry vládě ODS, TOP a Věcí veřejných zatím neuvažují. „Další alternativou je svolání mimořádné schůze, kde by se toto téma otevřelo," řekl novinářům úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Pokud by koalice debatu a případně i mimořádnou schůzi znemožnila, ČSSD zváží další postup, uvedl ale před jednáním Sněmovny Sobotka.

Vládní Věci veřejné vnímají podle místopředsedy sněmovního volebního výboru Petra Skokana věc ve dvou rovinách. V té právní je podle něj potřeba vyjasnit, jaký byl původní požadavek na státního zástupce, co ten požadoval po soudci a co soudce vtělil do svého povolení. „Teprve podle toho lze posoudit přiměřenost zásahu," uvedl Skokan s tím, že o vysvětlení požádal kromě ministra obrany Alexandra Vondry i ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila.

Skokanův stranický kolega z branně-bezpečnostního výboru Viktor Paggio upozornil, že vyšetřovatelům Vojenské policie, kteří jsou často doktoři práv či lidé se zkušeností z civilní policie, velí vojáci původně z bojových útvarů. „A tak se nemůžeme divit, že jejich zákroky často připomínají vojnu," uvedl poslanec. Proto navrhuje oddělit vyšetřovatele od zbytku Vojenské policie a vtělit je pod generální inspekci ozbrojených sil.

Nečasova koaliční vláda už jedno hlasování o nedůvěře přečkala, a to v prosinci loňského roku. Tehdy opozice vyvolala schůzi v souvislosti s údajnou korupční aférou kolem exministra životního prostředí Pavla Drobila z ODS

    Diskuse
    SH
    March 17, 2011 v 21.24
    Charakter zastupitelské demokracie v ČR.
    Politický systém v ČR je údajně parlamentní demokracií. Čili jednou z konkrétních forem zastupitelské demokracie. Je definován prakticky Ústavou, Volebním zákonem a zákony o jednacím řádu Sněmovny a taktéž Senátu. Praxe od posledních voleb jednoznačně ukazuje vysoký stupeň demokratického deficitu ve jmenovaných zákonech. A to tak vysokého, že náš systém je ve skutečnosti diktaturou většiny. Nemá sebemenší mechanismy, zajišťující opozici reálný vliv. Ta fakticky nemusí vůbec na schůze sněmovny chodit, protože ji zákony odsuzují pouze k tlachání. V minimálně demokratické zemi by opozice měla v uvedeném případě šanci se uplatnit, kdyby stačila třeba jen třetina hlasů k prosazení bodu do programu schůze.