Česká televize (ČT) ve svém vysílání ukázala podle ministra obrany Alexandra Vondry (ODS) kopii neodtajněné verze dokumentu, který unikl z ministerstva obrany. Podle Vondry je proto potřeba vyšetřit, kdo dokument v době, kdy byl v režimu utajení, vynesl. Ministr to řekl v pořadu ČT Otázky Václava Moravce. Zopakoval také, že způsob, jakým byl v pátek proveden zásah Vojenské policie (VP) v budově ČT, je nepřijatelný.

Vondra v pořadu řekl, že zveřejněný dokument v době, kdy o něm ČT odvysílala reportáž, sice byl odtajněn. „Nicméně ta verze, která byla ukázána na kameru, byla verze, která prokazatelně odtajněna nikdy nebyla. Vzhledem k tomu, jak vypadala, tu existuje nejen důvodné podezření, ale prakticky jistota, že to byla verze, která utekla v době, kdy byla v režimu stupně důvěrné," uvedl ministr obrany.

Podle něj se odtajněný dokument liší například v tom, že je přeškrtnut nápis „důvěrné". Má také čárový kód. Ten ale podle Vondry kopie ukázaná na kameru neměla. Podle Vondry není vyšetřování namířeno proti novinářům, ale takový únik tajného materiálu podle něj „nelze nevyšetřovat". Ministr dodal, že do tohoto vyšetřování nesmí a nebude jako politik zasahovat.

Vondra zopakoval, že způsob pátečního zásahu VP považuje za nepřijatelný. „Je to hloupá demonstrace síly, která je neobhajitelná," poznamenal. Zároveň připomněl, že prohlídka měla povolení soudu. Soudce i státní zástupce podle Vondry upozorňovali na to, že Česká televize klade vydání dokumentu „určité překážky".

Vondra už v noci na sobotu odpovědné představitele VP dočasně postavil mimo službu. Zásah označil za manažerské selhání šéfa VP, který prý o způsobu zásahu vůbec nevěděl. O vlastní rezignaci, ke které ho vyzvali někteří opoziční politici, se odmítl bavit.

Ministr dále konstatoval, že tento případ ukazuje, že VP zřejmě potřebuje určitou reformu. Uvažovat bude především o zvýšeném dohledu nad VP v oblasti vyšetřování.

Předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik označil páteční zásah VP v dnešním pořadu ČT za gangsterské přepadení. „To je na pád vlády," prohlásil s tím, že opozice by měla kvůli tomu uvažovat o hlasování o nedůvěře kabinetu, pokud věc nebude dostatečně vysvětlena. Podobné zastrašování kritiky médií by totiž podle Kováčika mohlo pokračovat.

Jeden z lídrů Věcí veřejných Vít Bárta uvedl, že zásah svědčí minimálně o „důstojnické negramotnosti" a že podobná akce se stala naposledy v roce 1968 při vpádu sovětských vojsk. Podle něj VP porušila přinejmenším vnitřní předpisy. Bárta přiznal, že je nezná, ale očekával by, že i VP má stanoveno, v jakých prostorách a s jakou mírou razance může zasahovat. Předpokládá, že po zveřejnění všech podrobností zásahu budou konat orgány činné v trestním řízení.

Kováčik přirovnal zásah v ČT k aféře z roku 1962 týkající se německého týdeníku Spiegel. Tehdejší ministr obrany Franz Josef Strauss se pokusil pod záminkou protiprávního zveřejňování utajovaných skutečností časopis prostě zlikvidovat. Neuspěl a mnozí to považovali za důkaz toho, že vrchnostenským manýrám v zemi konečně odzvonilo. Z tohoto souboje vyšel vítězně Rudolf Augstein, muž, jehož jméno se během let stalo synonymem Spieglu.

Spor se vystupňoval v říjnu 1962, kdy Spiegel vydal otevřený článek o žalostném stavu německé armády, která musí čelit komunistickému nebezpečí na východě. Magazín byl obviněn z vlastizrady, jeho hamburské kanceláře prohledány. Augensteina zadržovala policie na Straussův pokyn 103 dní. Strauss kvůli aféře přišel o ministerské křeslo. Incident je považován za definitivní vítězství demokracie v zemi a odvrácení se od starých autoritářských praktik.

Kauzou se musí nutně zabývat volební výbor sněmovny, který má v agendě mediální sféru, uvedl dnes na dotaz ČTK místopředseda výboru Petr Skokan (VV). „Jedná se o snahu zastrašit novináře a mocenský boj na ministerstvu obrany," míní Skokan, podle něhož „načasování nebylo náhodné a jednalo se o ukázku použití síly".

Místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD) zásah označila za razii a bezprecedentní krok, kterým by se měl zabývat i senátní výbor pro obranu a bezpečnost. Za nutné považuje zjistit, zda Vojenská policie nepřekročila pravomoci a zda je dostatečná ochrana nezávislosti médií a svobody slova.