Místo reformy zdravotnictví se koalice bude dál věnovat důchodům

Jana Ridvanova

Nečas stojí za důchodovou reformou, jak ji schválila koalice. Přesto se ve čtvrtek k projednání jejích detailů opět sejdou lídři koalice. Ekonomka Ilona Švihlíková tvrdí, že reforma povede k další polarizaci společnosti na bohaté a chudé.

Premiér a předseda občanských demokratů Petr Nečas po středečním jednání vlády potvrdil, že lídři koalice se ve čtvrtek vrátí k důchodové reformě, a to navzdory faktu, že se na jejích detailech dohodla již minulý týden. Původně měli politici ve formátu K9 jednat o zdravotnictví, na což podle Nečasových slov vůbec nedojde.

Změnu uvítal Vít Bárta z Věcí veřejných. „Dnes považuji za velmi pozitivní, že se otevřela debata, jak bude důchodová reforma vypadat,“ řekl novinářům s tím, že děkuje koaličním partnerům, že se opětovně vrátí ke stolu. „Reforma je především otázkou komunikace a koncepce, a pobavit se nad obojím je otázkou zítřejší K9," doplnil Bárta.

Vládní představy kritizuje kromě levicové opozice i prezident Václav Klaus. Nečasův kabinet podle něj připravil reformu penzí příliš rychle a bez široké seriózní debaty a zatím podle jeho slov ani nevysvětlil, co skutečná reforma penzí vyžaduje. Sjednocení sazeb DPH, které navrhuje vláda, je pak podle Klause sdělením, že stát nehodlá reformovat to hlavní, míru své účasti v důchodovém systému.

Návrh důchodové reformy v paragrafovém znění nyní připravuje ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09. Podle koaliční shody budou moci lidé mladší třiceti pěti let od roku 2013 dobrovolně převést tři procentní body ze svého sociálního pojištění na individuální účty u penzijních společností, ale jen pokud přidají i ze svého.

Jeden procentní bod budou moct poslat na důchod svým rodičům. Výpadek příjmů na sociální pojištění mají pokrýt výnosy ze sjednocené sazby DPH, které dosáhnou padesáti osmi miliard korun.

Podle Petra Nečase je sjednocení sazeb DPH pro stabilizaci důchodového systému nutné, vládní reforma penzí ale přináší i další důležité změny. Premiér to ve středu uvedl ve svém komentáři k důchodové reformě v Mladé frontě DNES.

„Spoléhat jen na privatizační příjmy a dividendy ČEZ při udržení dlouhodobé stability systému v průběhu desítek let je nemyslitelné, a navíc komplikované z hlediska pravidel EU,“ uvedl Nečas. Zapomíná se podle něj také na to, že jen loni stoupl schodek důchodového systému na téměř třicet miliard korun. Vláda chce podle něj případné přebytky z výběru DPH použít právě na sanaci tohoto dluhu.

Ekonomka Ilona Švihlíková si nicméně myslí, že takovýto krok je asociální a způsobí jen prohloubení propasti mezi chudými a bohatými. „Zvýšit během krize, kdy nezaměstnanost jde nahoru, ceny potravin, léků nebo nájmů o téměř deset procent hraničí s asociálností,“ uvedla pro Deník Referendum Švihlíková, podle které jde o další krok od progresivního k degresivnímu zdanění.

„Trend je jasný: čím víc kdo vydělá, tím platí méně. Čím méně vydělá, tím více ho to relativně postihne. Spotřební daně a DPH mají přitom z definice degresivní dopad. Pokračování tohoto trendu může přinést pouze polarizaci společnosti na bohaté a chudé,“ dodala Švihlíková.

Sjednocení sazeb DPH jako nástroj pro stabilizaci veřejných financí podle Nečase není „bleskem z čistého nebe“. Takový postup podle jeho slov doporučuje Evropská komise, OECD, Mezinárodní měnový fond i expertní komise, které se v České republice přípravou reformy zabývaly.

Podle premiéra by se ale diskuse o důchodové reformě neměla zužovat na debatu o DPH. Mezi základní změny podle něj patří pokračování zvyšování důchodového věku po roce 2030, kdy dosáhne šedesáti pěti let pro muže a šedesáti dvou až šedesáti pěti let pro ženy podle počtu dětí.

V budoucnu by také podle premiéra nebylo možné valorizovat penze více, než stanoví zákon. „Odolnost důchodového systému zvýšíme novou možností penzijního spoření,“ dodal Nečas. Vláda se podle jeho slov poučila z chyb, které při důchodové reformě udělaly Slovensko, Maďarsko a Polsko.

Na únorovém panelu Institutu CESTA k důchodové reformě bývalý premiér Vladimír Špidla ale zdůraznil, že klíčovou otázkou je, zda chceme důchody vnímat jako systém sociální ochrany, nebo jako finanční produkt. Podle Špidly musí penzijní systém zahrnovat celou populaci a využívat sílu celé společnosti. A to je podle expremiéra možné jen v případě, že hlavní váha bude na průběžném systému a ostatní možnosti budou pouze jako doplňkové.

    Diskuse (0 příspěvků)