Systém pětiletých zakázek na těžbu ve státních lesích, s nímž počítá nová koncepce hospodaření pod názvem Dřevěná kniha, se bude podle náměstka ministra zemědělství Jiřího Nováka každoročně týkat pětiny území. Nový systém ministerstvu zemědělství (MZe) umožní upravit podmínky soutěže bez nutnosti jejího rušení, a to včetně kritizovaného modelu prodeje dřeva.

„Střednědobá zakázka by měla přinést stabilitu do sektoru," uvedl dnes Novák v Senátu při obhajobě Dřevěné knihy, kterou kritizovali ekologové, opozice, soukromí vlastníci lesů i menší dřevařské firmy, podle nichž zvýhodňuje velké těžařské firmy.

Odpůrci zvoleného modelu prodeje dřeva „při pni" preferovali prodej dříví „z odvozního místa", kdy vytěžené dřevo prodává vlastník lesa a těžební firma prodává pouze službu v podobě těžebních prací. Tento model koncepce zachovává jen pro státní podnik Lesy ČR v pěti přímo řízených lesních závodech.

„Pro odpovědnou správu veřejných lesů je mnohem vhodnější, aby revírníci zadávali více menších a krátkodobých zakázek prověřeným místním firmám, o jejichž kvalitě se již přesvědčili. Mohou tak pružně reagovat na změny podmínek v lesích, například na velké větrné kalamity i na ceny na trhu se dřevem, lépe kontrolovat odvedenou práci a vyžadovat plnění smluvních podmínek,“ nesouhlasí s plánem Hnutí Duha.

Koncepce počítá s tím, že velké zakázky na těžbu ve státních lesích by měly být od příštího roku dvoukolové, přičemž hlavním kritériem v druhém kole má být stejně jako letos cena, nikoli dopad na les. Tendry mají mít podobu takzvaných komplexních zakázek. Jejich vítězové mají provádět jak pěstební práce, tak dřevo těžit a dále jej sami i prodávat. Pětinu vytěženého dřeva ovšem budou muset nabídnout prostřednictvím burzy či aukcí, tak aby se dřevo dostalo i na menší zpracovatele. Pro ně se vláda rozhodla v rámci úprav koncepce uvolnit desetinu území formou prodeje dříví „na pni", tedy nastojato.

Jenže firmy tak budou prodávat již vytěžené dřevo, to znamená především výrazně menší kontrolu jejich činnosti. „Soukromí vlastníci nepustí do svého lesa stejnou firmu, co těží a co prodává dřevo, protože to prostě neuhlídají,“ upozornil Jaromír Bláha z Hnutí DUHA. Naopak když jedna firma těží a nemůže zároveň dřevo z lesa odvézt a zpeněžit, nemá důvod těžit načerno.

Návrh se původně nezdál jak některým ministrům za Věci Veřejné, tak předsedovi TOP 09 Karlu Schwarzenbergovi. Ten sice původně slíbil, že způsob těžby, který sám ve svých lesích neprovádí, nepodpoří. Nakonec však obrátil s tím, že hospodaření Lesů ČR je špatné komplexně a změna si vyžádá ještě hodně času.

MZe zvolený model hájí. Jeho větší výhodnost prý dokazuje srovnání z let 2008 a 2009, kdy souběžně na polovině území LČR prodávaly dřevo ve vlastní režii a na druhé polovině území si jej obchodovaly samy těžařské firmy. V případě, že by byl v obou letech použit ministerstvem prosazovaný model „při pni" na celém území, vydělaly by podle analýzy LČR v roce 2008 o 592 milionů korun více, v roce 2009 pak o 613 milionů Kč.

Kritici však výsledky analýzy zpochybňují, neboť brala v úvahu jen vybrané faktory. „Státní lesy ve všech sousedních zemích prodávají dřevo samy (a vytvářejí prostor pro místní odběratele),“ upozorňuje DUHA. Česká republika tak má být v tomto ohledu unikát.

V Česku je zhruba šedesát procent lesů státních, více než osmdesát procent z toho obhospodařují LČR. Obce a města vlastní přes šestnáct procent lesů, více než devatenáct procent lesů patří soukromým fyzickým osobám, necelá tři procenta osobám právnickým. Stále nejsou dokončeny církevní restituce; ve vlastnictví státu tak zůstává zhruba 180 000 hektarů církevních lesů.