ProAlt — Iniciativa pro kritiku reforem a na podporu alternativ — vyjádřila podporu všem nemocničním zdravotnickým pracovníkům, kteří bojovali o spravedlivou odměnu za svou práci. ProAlt uvítal, že část z nich, totiž lékaři, dosáhli ve svém úsilí určitého úspěchu.

České zdravotnictví je podle ProAltu finančně velmi efektivní, neboť za relativně málo peněz zajišťuje vysokou kvalitu i kvantitu zdravotní péče, a to i při rozsáhlé korupci. ProAlt v této souvislosti zdůrazňuje, že tento model je do určité míry umožněn právě nedostatečným ohodnocením zdravotnických pracovníků. ProAlt jednoznačně odsuzuje neústupnost Nečasovy vlády, která byla kvůli pouhým třem miliardám korun, jež lékaři požadovali, ochotna dovést zemi do vážného ohrožení. Tento rozpočtový dogmatismus podivně kontrastuje s „velkorysostí" členů vlády například v aféře Drobil (tam hrozila ztráta nejméně tří miliard a premiér Nečas neměl čas se tím zabývat) nebo v aféře s elektronickými zdravotními knížkami — IZIP (dvě miliardy).

Podle mluvčího iniciativy Pavla Čižinského lékaře vydírala vláda a nikoliv naopak: „Nečasova vláda řekla, že na určité věci (zdravotnictví, státní správa atd.) zkrátka nedá ani korunu ať se děje co se děje. To je podle mého názoru hlavním vydíráním, ne slovo lékařů, že už nebudou dále pracovat za peníze, které jsou zjevně neadekvátní,“ řekl Deníku Referendum.

Velmi negativně vnímal ProAlt i roli, kterou během celé krize hrála Dana Jurásková, prezidentka České asociace sester, a Marek Šnajdr, předseda správní rady VZP. Tito politici ODS jednali dle názoru ProAltu jak proti zájmům sester, tak proti zájmům pojištěnců a přispívali k eskalaci krize.

ProAlt zároveň vyjádřil obavu z nadcházejících reforem ve zdravotnictví. Nejaktuálnější hrozbu vidí v omezení lůžkového fondu akutní péče v ČR o dvacet procent, jakož i stále konkrétnější plány na rychlou privatizaci nemocnic. Nicméně i řada dalších plánů Nečasovy vlády v oblasti zdravotnictví (například zavedení tzv. nadstandardu) by vedla pouze ke zvýšení přímých plateb pacientů za péči.

Nic z toho nesměřuje podle ProAltu k omezení korupce ve zdravotnictví, ba naopak by se mohl objem prostředků, u nichž je riziko vytunelování, ještě zvýšit. ProAlt vyzývá lékaře i všechny ostatní zdravotnické pracovníky, aby důsledně oponovali každému pokusu o privatizaci zdravotnictví.

Další zdroje pro financování zdravotnictví vidí iniciativa zejména v zavedení působnosti zákona o veřejných zakázkách do všech subjektů, které hospodaří s prostředky plynoucími z veřejného zdravotního pojištění, v reformě systému, kterým pojišťovny hradí zdravotnickým zařízením péči, nebo ve znovuzavedení transparentních přístrojových komisí a transparentní lékové komise.